CountessSuza

Co čekat od současné scény. Propaganda jak vyšitá, prznění morálních i lidských hodnot v plném proudu. Aneb bejt křivák neva, když stojíš na tý správný straně, volba komunista na hradě je to nej, hlavně, že je fešák.  Chce se mi z Vás zvracet vy pseudodemokrati. Nové Pelíšky? 🤣🤣🤣 Jak moc musí být vymytý a omezený člověk, aby tohle napsal.

To snad nemůžou myslet vážně. I při žehlení to bylo utrpení.

Cilliam Murphy vypadal víc vlastenec než Geislerka, což na základě jejího politického kvičení v reálu už snad ani nepřekvapuje. Za moc slov to nestojí, kluci by si zasloužili mnohem víc. Tahle poameričtěná, příšerně nadabovaná, povrchní, herecky nedůvěryhodná, romantická směska nesahá Atentátu z roku 1964 ani po kotníky.

Ta poslední hvězda je za přesah, který do toho autorka vložila. Vůbec se nedivím, že dnes žije se svou rodinou naprosto odlišný život a v tomto případě se vůbec nebojím napsat, že normální. Taková pakárna, která s hloubkou skutečného duchovního, svobodomyslného života už nemá co dělat, dokáže poznamenat.

Posednutí zlem, nápisy, strašidelné hlasy, hororové filmové prvky, žádná realita dokonce ani pro katolíky, kteří pro zastínění strachu použijí znevážení a zesměšnění, jak typické... :))))) Ale schválně, už se vám někdy stalo, že jste třeba z šestiletého dítěte slyšeli ten odporný, krev zatuhující zvuk? Né? Pak máte právo se tomu jen smát a zlehčovat. V psychologii existuje pojem prvotní a druhotné emoce, které zasahují do osobnosti člověka velmi silně. Proč by tedy nemohlo sem tam lidi ovlivňovat prvotní zlo? Druhotné, je svobodná volba. O tom by asi mohlo vyprávět pár exorcistů. Tímto bych ukončila mysterióznost filmu, protože kdo neviděl a neslyšel, ten nevěří. Mně se film líbil, protože měl duchovní přesah, nejen v životech jedinců, ale i v otázce víry a lidské omezenosti. V životě občas nastanou věci, které nemáte pod kontrolou. Jobovka, co?:) Uvědomělý Scott, dokázal naprosto bravurně tato mystéria života a duchovna propojit v poutavý a na mnoha úrovních oslovující film. Přinejmenším k zamyšlení nad podstatou a pevností žitých hodnot. A Ericovi s Édgarem to klapalo, jako hodinky. :)

Mel, který je mimochodem skoro identické dvojče mého strýce, tedy bratra děda matky otce, je vostrý a vostřejší. A vůbec to bylo hustý a zábavný. Jen taková otázka, fakt někde takovej knast existuje? Docela lážo, plážo možná taky, kdyby vám zrovna nehrozilo dobrovolně povinné odevzdání játra. Velmi povedené.

Mistrně zfilmovaný Šolochovův román. (Ano Šolochovův, na nařčení z plagiátorství nevěřím, spíše věřím v závist jako účel kvůli získání Nobelovi ceny) Autor nás svým dokonalým smyslem pro detail, provází nelehkým životem kozáků v jedné vesničce, mezilidskými vztahy, lidskými charaktery, nástupem bolševismu, přerodem v občanskou válku...Hlavní hrdina bývá kritizován, ale někdy je prostě rozdíl v přesvědčení ..."A proč je celý život vzhůru nohama? Kdo je tím vinen? Ta sakramentská vláda! (sovětská vláda, pozn.) Ta to má, kmotře, všechno na svědomí. Copak je vůbec možné, aby si byli všichni rovni? Srdce mi vytrhni, a přece nesouhlasím! Celý život jsem pracoval, hřbet ohýbal, v potu se koupal, a abych byl na tom stejně jako ten, který prstem nehnul, aby se dostal z nouze? To zas ne, počkám si. Dobrému hospodáři tahle vláda pouští žilou. Proto také ruce jdou dozadu od práce: nač šetřit, na koho dělat? Dnes si našetříš a zítra přijdou a poslední zrnko ti seberou"....... a realitě, občas se to v člověku dlouho pere. Ale ať už jsme tady nebo tam, smrt je všude. Ukončím slovy, v lásce a válce je dovoleno vše. Kdo by chtěl ještě kohokoliv soudit. PS: Děkuji Swonsí. :)

Jennifer Connelly, je krásná žena s velkým hereckým talentem. Smažku zde zahrála na výbornou. Anthony Mackie byl vynikající. Příběh se odehrává v prostředí na okraji společnosti,kde se sejdou dva bezdomovci, kteří jsou pro sebe stvořeni, alespoň na chvíli. Přesto těch účelových tlaků na pilu se tam nachází příliš mnoho, to dokáže otrávit. Takže dám horší čtyřku.

Když vám milované dítě umírá na neléčitelné onemocnění plic, kde jedinou záchranou je transplantace, uděláte maximum, jsem přesvědčená o tom, že převážná většina lidí, by se tedy v rámci možností hnala za záchranou, jako Paul. Jenže v momentě, kdy se zdá, že máte vyhráno, otevře se vám kus reality a jste postaveni před morální dilema. Víte, co je správné, ale také jde o vaše dítě, kterému můžete zachránit život ovšem na úkor... a jak byste s tím pak žili dál? Tohle bylo kruté, silné přesto reálně možné a k tomu výtečně zahrané.

Já chci taky takovou kavárnu. To byl přesně můj šálek kávy. :) A kdyby to končilo o malinko dřív, bylo by to za pět, každopádně každé takové kafé, které přivede člověka zamyslet se nad, no, zamyslet se, je fajn. :)