Bobšule

Pointu tohoto filmu jsem nepochopila. Tak my se ve třech filmech ze všech možných úhlů ujišťujeme o tom, že otevření jurského parku je opravdu, ale opravdu hodně nešťatsný nápad a že volně pobíhající dinosauři představují neustálé a jasné riziko, které nelze nijak uspokojivě ošetřit. Načež se příští rok budeme koukat na film, ve kterém se přesvědčíme, že to tak skutečně je? Hech...

No jestli já nejsem někdy úplně blbá! Dva filmy, který naprosto a nezbytně bylo třeba vidět v kině, aby si je člověk vychutnal ve vší nádheře a já si je nechám utéct a pak se tu nad nimi soužýím v lepším případě u televize, v horší dokonce na počítači! Ach jo. :-( Obzvláště pandora musela být v kině k neuvěření nádherná. - Nemluvím o 3D, protože ty brejle mě hrozně řežou do uší a vždycky mám po pěti minutách pocit, že mi upadnou a navíc mi vůbec neseděj přes normální brejle. Stačilo by normální 2D promítání, ach jo... To též s Enderem. Záběry ze simulátoru mohly v kině vypadat bože. Ach jo...

Milášššku, kdybychom neměli v hlavě ementál, tak bychom věděli, že jšme DíVíDíššško ššš Beowulfem nikdy neměli! To byla pííííššššííí hla, ktelou jšme plo jišštotu ani neotevšššeli.... Báli jšme še pokašení sášššitků ššš filmu...  Na Beowulfa jšme koukali v kině a pak na pošššítašššši.... *fejšššpalm*

Nevím, zda je to nějakým mým vnitřním posunem, nebo těmi ptákovinami, co se teď točí, ale v posledních letech, když zajdu do kina jednou za rok, cítím se tak akorát spokojená. Nehodlám vydávat nemalé peníze za shlédnutí filmů, které stejně dříve nebo později doputují do televize, kde je uvidím zadarmo, v pohodlí domova a na tak nějak adekvátnějším přístroji - poněvadž velkých pláten je pro ně škoda.

Po dlouhé době se ale opravdu zase na něco těším. Na Enderovu hru. Jednak proto, že tu knihu mám velice dlouho a velice ráda. A druhak proto, že Harisson.  Já vím, je to už prachsakra vypelichaný kocour, ale já mám na něj pořád hroznou slabost. Konečně, ani já nemládnu, tak to nemůžu chtít po chlapovi, kterej posledních několik desítek let nedělá nic jinýho, než že zachraňuje svět z nejrůznějších šlamastyk. No né? :-)

Štlatil še nám film š Beowulfem, milášku, a nemůžeme ho najít!

Ne, čím víc toho vidím z nového seriálu jménem Hannibal, tím víc toho vidět už nechci. Nějak jsem si za ta léta s knižním a filmovým Hannibalem a především při psaní vlastní FF vytvořila naprosto jinou představu. Tahle se s tou mojí nekryje ani za mák. Nemám potřebu se přeorientovávat. Zůstanu u toho, co je mi místy až důvěrně známé. A popravdě, už mě to téma ani moc nebere. Tolik toho humoru tam zase není...

Bojim se, bojim. Bojim se strašně moc jít na můj veleoblíbený muzikál, když je mi jasný, že v něm uvidím gladiátora s wolverinem. Je to stejně iracionální, jako silné. Navíc mě trošku lekají aranže některých skladeb. A co mě už vůbec trápí, je, že můj soukromě ultimátní Valjean Colm Wilkinson hraje "jenom" biskupa. Ale měla bych to vidět. Měla....

Zašla jsem před měsícem do kina. No neboj, nic co by Tě zajímalo, "jenom" na Hobbita. Ale přesto jsem zděšená. Trailer na Hitchcocka mě neminul a já se z toho vzpamatovávám dodnes. Domnívala jsem s epůvodně, že po Allenovi mi už nemůžeš udělat nic horšího, ale pletla jsem se. Tvůj záběr ve věci otřesností se stává značně širokým...

Opravdu by to, prosímtě, byla taková bolest, kdyby ses vrátil k nějakým normálním, inteligentním filmům a už ses konečně vykašlal na to Umění?!

PS:

Jestli já se přece jen odhodlám a půjdu na to, nesmím si zapomenout vzít s sebou pytlík. Jako do autobusu....

Chlape, co ty mi to děláš?! Nejdřív  jdu jen a jen kvůli Tobě na Allenovskou hovadinu, na kterou bych v životě nepáchla ani omylem. Výsledek? - Naštvaná jsem ještě tři neděle poté. O měsíc později jdu -zase jen a jen kvůli Tobě - na film o vymýtání ďábla. Výsledek? - Bojim se jít v noci na záchod. A ještě dobře tři roky budu. Veliké, převeliké naděje vkládám v Thora. Prosímtě, řekni mi, že jste se Zlatoslavem nenatočili úplnou pí**vinu!

Nějak se nechytám. Moderovat předávání jakýchkoli cen tím způsobem, že budu urážet prakticky kohokoli, na koho si vzpomenu? Sedět tam a předstírat, že se bavím? Nemám dojem, že bych byla až tak stará, ale opravdu nějak nedokážu postřehnout, co je v tipného například na tom, že si už dvacet let opakujeme narážky na eventuální homosexualitu Toma Cruise nebo na sledování lascivně odporných náznaků na téma svazku dvou nestejně starých lidí... Ehehe to jsem se nasmála. Chce se mi zvracet... a kdybych jí měla po ruce, i tu tužku nad tim chlapem zlomim.

Tak opět proskakuje zpráva, že by měl Anthony Hopkins snad přece jenom hrát slavného Hitche. Hmmmm.... Opravdu klika, že do té role tak pěkně zhubnul. Kdo by byl, ostatně, zvědavý na tlustého, oplácaného režiséra s habsburským retem, když se může dočkat jiskrného, energií sršícího sedmdesátníka, kterej žije z něco kolem osmi set kalorií denně, že? Nicméně po tom, co byli schopní autoři filmu Beowulf vytvořit z Ray Winstonea, nepochybuji, že ten drobný figurální detail v kině ani nezaznamenám... ;-)