Recenze (34)
Zeitgeist: The Movie (2007)
Dávám 4 hvězdy, protože je minimum filmů, jež vyvolají takové emoce a spory. Jinak zajímavé je se podívat na nektěrá z interview s autorem (kdo ví) a dodělat si kompletní obráyek o tomto díle.
Transformers: Pomsta poražených (2009)
Vizuálně velice efektní. Člověk za tím nemůže hledat najití smyslu života...
Zlodějská partie (2009)
V tomto filmu bylo mnoho momentů, kdy jsem ho chtěl vypnout, ale mým zvykem (naštěstí) je se podívat na filmy až dokonce a konec, pro mě, naprosto nepředvídatelný to o hvězdu ze dvou na tři zvedl. Zápletka byla dobrá, ale s rolemi, které hercům evidentně úplně neseděli (Freeman s naušnicí) a totálně antisexy Radhou Mitchell, která rozhodně tacem svádět neumí, je těžké z toho vÿkřesat více, než se stalo.
Star Trek (2009)
fyzikálně nemožné, ale jinak velice chutná vizuální i duševní pastva.
RocknRolla (2008)
Já na nějaké řeči o opakování nedám. Stejný žánr musí mít zákonitě jisté prvky podobnosti. Podfu(c)k byl sice lepší, ale shlédnutí tohoto filmu jsem si užil stejně tak.
Strážci - Watchmen (2009)
Tomuto filmu nemohu dát méně než pět hvězd. Každá postva má smysl a životní cestu, která není o nic horší než kohokoli jiného i se svými trampotami a problémy. Všichni hrdinové jako komplex podávájí velice pěkný obrázek o lidské zkaženosti, úžasnosti a neomezenosti ve všech směrech. Film je plný informací, jež za souznění s vizuálním projevem a hudbou působí velice koncentrovaně a nabitě. Nenudil jsem se ani moment této možná i nejlepší komiksové adpatace. Na závěr mohu říct že "nejoblíbenější" uživatel této stránky POMO u mě klesl svým slepým a nevyspělým hodnocením a doufám, že tyto super stránky nepůjdou ke dnu s ním.
Osudový dotek (2004)
Kvalita , hloubka a síla filmu jsou bez diskuze, ale ty KONCE... Ne jeden ani dva, ale ČTYŘI ! Aby se v tom člověk vyznal, myslím, že neuškodí malá rekapitulace. - Pod stupni vítězů se umístil tzv, šťastný konec, kdy se oba nakonec setkají na ulici a budou spolu šťastně žít až.... Cliché ad absurdum. - Třetí a předposlední je tzv. kompromisní konec 1, ve kterém jde vše stejně jako v hepáči. Ulice, pohled, údiv.... Ona však po otočení pokračuje dále a on se otočí a jde za ní.... Kompromis v kompromisu, plitké. - Stříbro putuje k tzv. kompromisnímu konci 2, který je na chlup podobný předchozím. Jenom se po pohledu, údivu atd. on nevidá za ní, nýbrž pokračuje v cestě... Zde aspoň dostal rozum, když nic jiíného. - Vítězem je nejodlišnější, njesmutnější, fatální režisérský DC konec. Dává filmu nový rozměr, posouvá ho do jiných dimenzí, než předchozí čtvrt-, polo-, popřípadě celo-hepáče. - Nechci se však vnucovat. Hodnocení si udělejte vlastní, ať už sentimentálnější, či tvrdší... Vím však, že se shodneme na faktu, že 4 je prostě moc. Neoprávněné zásahy nevkusných producentů z toho udělaly bramboračku. Režisér by rozhodně měl mít právo si dotočit vlastní film... Nebo ne?
Fahrenheit 9/11 (2004)
Film probíhal ze začátku podle mých představ. Zhrzená americká seriozita na samém okraji subjektivity. Nic jiného bych od emocionálně nevyspělého národa nečekal. Zvrhnutí do laciné jihoamerické telenovely v poslední půlhodině však ohromilo i mne.
Memento (2000)
Po pravdě sem to pochopil až napodruhé. Z výborného příběhu se retrospekcí vyvrbila naprostá senzace.
Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (2006)
Pro mě vynikající humor, jež se musí alespoň trochu líbit každému kdo nemá obývák vylepený rudými hvězdami nebo tapetou s ukřižováním "božského" Ježíše. Vždyť sám Cohen je z jedné z nejsušších zemí světa.