ares.wares

Zde bych si dovolil nesouhlasit s kolegy recenzanty, že tento film je třeba i zdánlivě o ničem! Prostřědí a doba aristokratické Anglie byla ve filmu stvárněna nádherně. Člověk vlastně sledoval dobu nedávno minulou. Svět bohatých, ale přesto svět gentlemansky noblesních lidí. Svět jejich loajálního služebnictva, jejich pracovní nasazení, způsob jakým žili, jak bydleli apod. Celý film jsem s úžasem sledoval toto životní lopocení generací minulých, jejich strasti a radosti a porovnával jsem je se životem generace současné. Možná se mohlo zdát, že film byl o "ničem", protože (zvláště v případě toho služebnictva) to byl film o normálních lidech, kteří žijí normální životy. A právě v této rovině si film zaslouží tu pátou hvězdu (Ty ostatní byly za dokonalé řemeslné zpracování a fantastické herecké výkony). To nejcenější na tom filmu byla právě ta sonda do duší obyčejných lidí. Film ukazuje tragiku lidí, které osud staví do situací ve kterých činí kompromisy. Velmi silnými momenty bylo jednání o propuštění židovského služebnictva, kdy majordómus se proti rozdhodnutí svého pána, ve své servilnosti, nepostavil a i hospodyně udělala kompromis proti svému přesvědčení. Dále pak situace, kdy dříve oddaný sluha svého pána, svého bývalého pána na veřejnosti zapírá. Byl to také film o neschopnosti vyjádřit cit a o životě v osamění. Výborný film!

Nejdůležitější hvězdička z mého hodnocení je za výběr tématu a zároveň za jeho zpracování... Tento dokument není prvoplánově o zjevení; je spíše studií o určitém vzorku věřících. Konkrétně o katolících a ještě konkrétněji o mariánských ctitelích... A potom samozřejmě také o jedné hrozně sympatické dívce, která by dnes zřejmě nebyla onou klasickou katoličkou jako ti ostatní, nebýt toho co viděla... Inu Boží cesty jsou nevyzpytatelné!

Jeden z Dobrých filmů... Tím přívlastkem dobrý, ale nemyslím to že by tento film nebyl vinikající, nebo snad že bych si myslel že je průměrný. Tento film je dobrý, protože nám pomáhá být lepšími lidmi. A to je přeci jedna z nejdůležitějších vlastností umění! Tento film nás totiž upozorňuje na chudobu a utrpení našich bližních a po tomto filmu jistě již budeme k nim vnímavější. Například nebudeme tak sandno odmítat všechny ty, kteří nás obtěžují skrz telefon nějakým výzkumem trhu, protože se budeme zamýšlet na tím, že to je vlastně zaměstnání toho člověka a ten člověk je možná na té práci existenčně závislý... Nebo když nám v metru budou nutit nějaké reklamní letáky, neodmítneme, protože chceme pomoci tomu jež ty letáky roznáší.

Nejkrásnější film co jsem kdy viděl! A v čem všem že vidím krásu? V zobrazení Východního křesťanství, jež i my „zápaďáci“ s úctou obdivujeme, jako křesťanství srdce. Rusové prostě jsou citový, emotivní národ. Citovost je přesně to, co mi u protagonistů tohoto filmu přišlo krásné, stejně jako mi u dalšího ruského filmu Mrazíka, přišlo nesnesitelné… Dále potom charaktery hlavních postav. Otec představený kláštera – krásný a hodný člověk mírného srdce, z fleku by se mohl stát svatým. Jeho pomocník už takový sympaťák není, ale také je dobrý. Ve filmu to zazní: I Kain byl dobrý a pracovitý člověk, ovšem neunesl Boží zkoušku, kdy Bůh si vybral nejdříve jeho bratra, který nebyl o nic lepší než on. Otec Anatoil: Člověk jež spáchal hřích nejtěžší a svůj hřích má před očima stále. Pokoje dojít nemůže. Pouze hluboká víra ho udržuje naživu a nese svůj těžký kříž viny. Jeho víra ho formuje, že je z něho lepší člověk. Už to není zbabělec, ale žádný dobrák, jako třeba Otec představený, to také není. Je to člověk zoufale bojující o vlastní život. Ale světe div se a skloň se před Bohem, Bůh si tohoto člověka vybral za svého svatého. Odvažuji se tvrdit, že z tohoto filmu mluví všechna síla, co v křesťanství je! Kdo můžeš pochopit, pochop!