Balet

20. 03. 2009: Neskutečná hloupost a trapný film. Nevím proč měl někdo potřebu přidávat k původnímu námětu debilní love story. Navíc do devadesátých let se to prostě nehodí (i když se snažili o jakousi historickou nadčasovost, nebo jak to mám říct.). A pasáž s pouštní motorkářkou?? "Na mě doma čeká žena..."

12. 02. 2009: Po dokoukání druhé série můžu říct jen jedno: Tak Ďábelsky nekorektní a zábavnou věc jsem dlouho neviděl. Má to náboj, vtip a navíc jistou životní pravdu.

13. 01. 2009 - Milion hvězdiček pro tuhle vykutálenost. Pro člověka orientujícího se v dějinách hudby neskutečné množství odkazů odrážejících se ve skutečnosti. Od vtipné analogie s Yoko Ono, až po lehce nevkusnou narážku na Johna Bonhama.

12. 01. 2009 - Tohle je zajímavé. Na začátku jsem to chtěl vypnout a třeba si číst nebo tak něco, ale nechal jsem tomu ještě chvilku a naprosto mě to dostalo. Nechtěl jsem aby to skončilo, nechtěl jsem se z tohohle bláznivého světa odpoutat. Nemístně vtipné a roztomilé, plné nadšení a roztomilé ujetosti a velmi dojemné i svým způsobem poučné a v reálném světě se odrážející. I závěrečné titulky byly tak dokonalé, že jsem ani nepochopil tu scénku, co následovala. Super.

12. 01. 2009 - Až neobvykle vtipné a poutavé (na film tohohle režiséra).

Úžasný příběh lidského vzdoru a zaujetí pro věc.

31. 08. 2008: Tenhle film mi kompletně změnil náhled na záznamy koncertů, něco tak moc dobře udělaného asi už jen tak neuvidím.

08. 07. 2008: Nevěřil bych že může být zajímavý belgický film z prostředí imigrantů. A docela jo. Je docela poblém se ztotožnit se s postavami, ale líbí se mi styl vyprávění. Jediný, kdo tam byl trochu sympatický byla postava feťáka. To o něčem vypovídá, řekl bych.

07. 06. 2008: Velice surrealistická záležitost. Venkovská krajina prošitá ujetými charaktery. Podivné, ale dá se to pochopit i bez extrémně abstraktního myšlení. Už to ale nechci vidět znovu : ).

26. 06. 2008: Na tohle jsem se zvláštním způsobem těšil. Mám rád fotky Antona Corbijna, takže jsem čekal hezký vizuální zážitek, s hudbou, kterou mám rád. Co jsem nakonec shlédl předčilo veškerá očekávání. Skoro každý frame filmu má potenciál viset na zdi. Že to nebylo až tak úplně o té hudbě nevadí, protože pohled do hlavy Iana Curtise byl mnohem zajímavější v tom, že jsem o něm předtím zas tak nevěděl, vysvětlilo to částečně co, proč a jak tenhle velice kreativní, byť bohužel sebedestruktivní člověk dělal.