VN85

Poprvé jsem to viděl jako jedenáctiletý nějaký pátek večer na ČT1 na podzim 1996, když mi bylo 11. Tehdy jsem v tom ještě jako dítě nedokázal vidět tu ideologii a líbilo se mi to. Pak jsem to viděl znovu asi po dvaceti letech a pocity byly celkem dost odlišné. Ale dám tomu tři hvězdičky za tu dětskou nostalgii a ten krásný zámek Červená Lhota. Tam bych chtěl někdy přespat, bráchovi se to povedlo.

"No ja nemožem za to, že polárny kruh nie je pri Šamoríně." Tahle věta mi v různých verzích zůstala v paměti.  Smutný film o člověku, který se sice ve filmu neobjeví, ale celý je o něm a o tom, jak se dokázal obětovat pro své studenty, ale z nich nikdo pro něj.

Jo to bylo tehdá ... když jsme byli malí či mladí a krásní, nebyla v tom žádná europropaganda a vítězili naši. Každý pátek ve 20:00 přilepení u televize a vzpomínám, jak brácha, který začal v roce 1995 studovat v Brně na střední, říkal tehdy na začátku září před tím finálovým dílem, že se v Brně povídá, že vyhráli. A co byste řekli? Vyhráli! To bylo radosti a pak to najednou skončilo ... PS: Co se týče toho výčtu zemí, tak tam jednou byli i Tunisani, místo Anglie býval Wales a účastno někdy bylo tuším i Španělsko.

Jako parodie dobrý.

Byla to neskutečná hovadina, ale dal jsem tomu tři hvězdy kvůli sentimentální vzpomínce: "hrál" jsem v tom coby mánička křoví (když Kainarová před autobusem nadává fízlovi do gestapáků, tak "vyděšený" stojím za nimi). Točilo se to jedné říjnové noci roku 2009, dokonce tehdy i lehce spadl nějaký sníh, několik hodin jsem někde na okraji Prahy seděli v hospodě a čekali na scénu, kdy nás snbáci naháněli, přičemž někteří z nás u toho spali, a v komparzu byl i Jakub Zdeněk (Harry ze Zdivočelé země), jenž v té hospodě po nás somroval pivo. Od té doby o něm nemám valného mínění.

Němci si potřebovali pár let po válce vytvářet hrdiny i z těch lidí, co si s Hitlerem zadali. Takový je přesně i film o Canarisovi, kde hlavní roli ztvárnil Hitlerem částečně protěžovaný herec: řemeslně dobře zvládnutý, ale opravdová fakta raději nezkoumejte.

Jak já to strašně nenáviděl a těšil se až to skončí ...

Nejlepší díl z Homolkovic trilogie. Kouzlo filmu tkví v konfrontaci pražského městského nového světa Homolků a odcházejícího jihočeského vesnického starého světa prarodičů, kdy má člověk tendenci nostalgicky "fandit" pradědovi, jenž už neuhlídá ani kozu. Ale běhu času nelze bohužel zabránit.

Nejlépe to asi zhodnotil jeden pisatel v diskusi na idnesu: "Jediné dobré na tom je, že ji popraví."

V době uvedení seriálu v roce 2004 jsem z něj byl nadšený. Když jsem viděl asi po 15 letech na youtube pár dílů znovu, tak bych dal tak maximálně dvě hvězdičky. Ale za tu nostalgickou vzpomínku, hezkou Seidlovou, Klepla a Schmitzerovu hlášku: "Odsaď podsaď, ta flaška je moje" přidávám třetí. Přeci jenom oproti tomu pokračování to šlo.