Nonna

Pohádka se nám moc líbila. Měla v sobě něco "exoticky" slovenského, co jí dávalo mystický nádech, zároveň byla vyváženě vtipná a mile pohladila ve vánočním čase. Představitelka Julie je krásná a umí hrát, nesmělý Juraj nás bavil a doslova skvělý byl učitel a pak i zlý správce. Děj byl pozvolný, klidný, ale nenudil. Rádi se podíváme znovu.

Ale jo.Pohádka byla příjemně pohádková, král zkušeně skvělý, kancléřka reinkarnací baby Magi, kancléř se snažil, Tobiášovi to slušelo, jeho kumpáni byli skvěle hraví,vodník přitažlivý, princezna pěkná a někdy se třeba naučí i hrát, příběh mě bavil,hudba nebránila.Ráda se podívám znovu. No a nejlepší ze všech je pejsek.Tak byl prostě úžasnej.

Musím uznat, že tento dvoudílný filmový počin ve mně zanechal pocity (ač rozporuplné) - tedy rozhodně to není dílo, u kterého mám uděleny hvězdy, ale po roce marně pátrám v paměti, o čem to vlastně bylo. Tohle se tak nějak nezapomíná a zvláštní je, že v běžných denních situacích mi některé situace naskakují a vracejí se. Hodně se mi vrací rozpor mezi dceřiným skutečným životem a životem s otcem. Teď na podzim stromy a listí. Obrazově je film hodně zajímavý. I obsahově. Nenaštval mě. Nepotěšil. Ale donutil mě přemýšlet.

A tak ano, kdybych byla Američanka, s mlhavou představou, že někde možná existuje nějaká Evropa a nulovou představou o tom, že v té Evropě existuje nějaké Řecko, které mělo nějaké bohy, asi bych s nadšením sledovala, jak Zeus s Poseidonem hopkají po mrakodrapu, který zovou Olymp a původně lidožravé čarodějnice s jedním okem se proměňují v laskavé taxikářky. Jenže já recitovala tyhle pověsti zpaměti už ve třetí třídě ZŠ, takže jako hodně povedený bizár to přijímám za dvě hvězdy (za Umu a Pierce v prvním díle a za vtipné příšerky v druhém.)

Četla jsem vícekrát, viděla jako muzikál i divadelní hru živě, shlédla několik filmových zpracování. Srovnání tedy jakési mám. Tato verze ničím neurazí, ale ničím ani nepřekvapí. Asi bych si ji měla ještě jednou poslechnout nezatížena tunou nudících se malých dětí chroupajících popcorn, které nalákalo, zcela scestně,  kino na Halloweenské strašidlo a ony se, pochopitelně (včetně rodičů), smrtelně nudily/i, protože tam nebyly dýně a příběh starého dobrého Oscara Wildea prostě pochopit nemohou. Radost mi udělalo celkem dobré dobové zpracování tématu, autoři neměli potřebu děj zasazovat do moderní doby.

Asi mi tady vůbec nevadí, že jsem většinu z děje nepobírala, tak nějak si představuju deliria Edgara Allana Poea. Ale geniální herectví Štěpána Kozuba mi pro pět hvězd úplně stačí. To je neskutečný, co ten člověk dokáže. Chvílemi mi připadalo, že výraz a proměny jeho tváře snad ani nemůžou být fyzicky hrané, že je to nějaký zkreslující animák, prostě paráda.

Vůbec mi nevadilo neloutkové zpracování. Vůbec mi nevadilo téma příběhu a celková zápletka. Nevadily mi počítačové efekty. Ale přes co se naprosto nedokážu, obzvláště u Hurvínka, přenést, je absolutní absence vtipu a humoru, na kterém jsem vyrostla a moje děti vyrůstají. Prostě taková ta laskavá, chytrá, vtipná, úžasná komika textu podtržená skvělou modulací hlasů představitelů, ta v tomto filmu není a zoufale chybí. Troufáím si říct, že mám naposlouchanou valnou většinu z publikovaných her, mnoho bych mohla odříkávat s protagonisty po paměti a kouzelné na tom je, že i když je slyší člověk po sté, stejně se válí smíchy. U tohoto filmu jsem se válet nezačala ani poprvé. Vlastně tam ani Hurvínek nemusel hrát, jeho roli mohl převzít třeba Ferda Mravenec nebo Spiderman, s Hurvínekm jako takovým, to společného mělo opravdu málo, vlastně jen vizuální stránku.

Příběh nás bavil, zpracování je vtipné a napínavé, ale co mi teda strašně vadilo, byly ty trapné a do očí bijící reklamy. Tam jsem si říkala, že si snad autoři dělají z diváka legraci. Zvláště to umocňuje fakt, že film je cílen na dětského diváka. Takovouto výchovu k reklamě bych od 4lístku nečekala.

Mám z pohádky velice příjemný a pohodový pocit. Vyvážená, přiměřeně vtipná, přiměřeně kouzelná, ale hlavně velmi lidská. Jako dítě z podkerkonoší s výhledem z pokojíčku na Sněžku jsem Krakonošovy příběhy hltala od mala. Ve filmovém zpracování je zachyceno přesně to, co jsem z pohádek navnímala - určité tajemno kolem vládce hor, jeho spravedlnost někdy trochu negativně ovlivněná city, které sám v sobě nezvládá, určitý smutek ze samoty v horách, které chrání, smůla na ženské (viz např. Úpa), ochrana slabých a chudých horalů, kteří se ve svém těžkém životě upínali právě k němu. David Švehlík se role zhostil vskutku se ctí, svým strohým herectvím vzbudil napětí. Málokdo se dnes umí takto nepitvořit. Moc se mi líbilo Trautenberkovo převtělení, no natřít Prachaře na tmavo a trochu vycpat, reinkarnace je jasná, protože herecky ho uhraje. Bavil mě Ondřej Sokol, nebavila mě "blondýna" Blanka. Taková o ničem. Ženského padoucha, dle mého názoru, moc nezhmotnila. No a představitelka Lidušky byla milá, roztomilá. Ráda se na pohádku podívám znovu. Koukali jsme tři generace a bavila všechny.

Příběh jsme měli se synem načtený jako pohádku "na dobrou noc" a na film jsme se strašně těšili. Jan Budař mi navíc udělal velkou radost, že mi premiéru nadělil přesně k narozeninám, takže jsem koupila lístky pro tři generace (9,já a 73 let) a vyrazili jsme. Předem jsem varovala účastníky zájezdu, že Budař je divnej. Sice geniální, ale fakt divnej. A čekat, že můžou cokoliv. Přeci jen, mladší generace sjíždí Scoobyho a SpongeBoba, starší vyrostla na Hrátkách s čertem. No, trnulo mi. Ale překvapení obrovské - všichni se vraceli z kina nadšeni. Každý si našel svoje. Synek zábavný pohádkový příběh, já dospělý film a můj otec možná trochu zpracování toho, co sám v půlročním komatu nedávno prožíval. Bavila mě hudba, skvělí herci i příběh sám. Extrémně mě bavila netradičnost a nezaškatulkovatelnost. Tohle musí dožrat každého kritika - kam s tím? A Budař byl fakt divnej - tedy úžasně divnej. Abych jen nechválila, trochu mi přišel, oproti svým jiným rolím, svázaný. Ono režírovat sám sebe ve svém vlastním příběhu asi nemůže být vůbec snadné. Ale je dobře, že se do toho pustil. A ještě čarodějnice - těm bylo přes to jejich fiflání dost špatně rozumět, což bylo škoda, vzhledem k důležitosti každého slova v textu.  Na druhé straně krásná Veronika, které roli prostě věřím a stejně tak Ondřej Vetchý v roli rytíře, to byla radost. A ten hororový Javorský, nádhera. Ráda skouknu někdy v klidu domova, bez popkornšustičů znova. Jo a poprvé od dětství jsem zažila, že celé kino plné dětí na konci.................................tak byl ten konec dlouhý.......všichni tleskali.