Skayler

Přijde mi to docela škoda, protože to mohla být skvělá pohádka. Ta zápletka je totiž vymyšlená fakt moc hezky a originálně. Dobrý příběh je základ a Princezna a půl království ho za mě určitě má. Co jí podráží nohy jsou prkenné dialogy, levné kostýmy a kulisy a choreografie, prostě ta výprava - do velké míry následky prostě asi nízkého rozpočtu. Znovu říkám, že ten nápad se mi opravdu líbil. Cesta Honzy a Marka Ebena, který mi přišel herecky nejvýraznější, mohla nabídnout super vtipnou podívanou. To se částečně povedlo, pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že by si to zasloužilo víc. Když si představím lepší dialogy, pořádné kostýmy, komparz a kulisy, cool choreografii soubojů, epický fight s drakem na začátek a mladší princeznu (ve vší úctě) pořád tajně doufám, že to někdy někdo přetočí. Pak by to bylo dokonalé. 50 procent

Tvůrci*kyně dokumentu Zkouška umění objevili vynikající námět. Podle toho, co jsem právě viděl, Akademie výtvarných umění je opravdu prvotřídní materiál na podobný formát. Na co se připravit? Uvidíte prostě bizár, umocněný tím, že je placený námi všemi. Instituci, jejíž podobnost s blázincem je téměř dokonalá. Jenom na začátek bych dal upozornění, neboli TRIGGER WARNING, že obsah snímku vám může způsobit silný psychický diskomfort (což je samozřejmě úplně normální a nemusíte za to stydět, můžete své pocity vyjádřit třeba uměním, že) ...jo, mám z toho takový pocit, že české umění prochází opravdu těžkou zatěžkávací zkouškou.

Název Avatar: The way of water Vám říká v podstatě všechno: je to Avatar, akorát ve vodě. Jednička Avatara je prostě legendární film. Dokonce tak geniální, že snese i remake, tedy tuhle "dvojku". Páč The way of water kopíruje původní film až zarážejícím způsobem. Struktura příběhu, role přírody, zvířat i záporák - všechno stejné, jako minule. Jenom ta message už, zdá se mi, ztratila dost z původního kouzla. Jenže ono to až tak moc nevadí. Kopíruje totiž moc krásně. Ta Pandora je tak nádherně udělaná, že ji zvládnu obdivovat i těch 192 minut (i když 130 by myslím bohatě stačilo).

Jako - co byste čekali od filmu, který máte zadaný na ZSV a musíte na něj napsat pojednání? Já to čekal mnohem horší. Ale zase jsem byl fakt rád, že vyjímečně nemusím nic číst (čtu často a rád, ale povinná četba bývá utrpení). Citace se mi z filmu tedy vypisovaly o poznání lépe, než třeba z takového Listu Korinťanům – jestli to náhodou čtete, paní profesorko :D Dost o škole, zpátky k filmu: evidentně se snaží předat něco více – totiž myšlenku. Jenže ta myšlenka tady trošku překonala provedení. Děj jako by každou chvíli zakopával o nějakou hlubokou alegorii, mozaiku pocitů, nebo efektně naaranžovanou, ale supernudnou scénu... Půlku stopáže buduje vibe, přitom mu chybí drive. 60 %

Tato pohádka je brutální vykrádačka. Není proto vůbec jednoduché ji objektivně hodnotit. Nepochybně se pyšní povedeným hereckým obsazením i efekty a na tuzemské poměry velmi bohatou výpravou, o tom žádná. A ano; autoři scénáře si zaslouží speciální pochvalu - jenže v tom tkví ten problém. Pochvala totiž ani omylem nepatří našincům, kteří jsou napsáni v titulcích, nýbrž panu Ch. McQuarriemu a bratrům Butterwothovým - scénaristům výborného sci-fi thrilleru Na hraně zítřka. Princezna zakletá v čase je sice nejlepší nový český film, co jsem za poslední měsíce viděl, avšak i nejočividnější nepřiznaná kopie, kterou jsem viděl - za celý život. Zaslouží si potlesk za mnohé nesporné kvality, ale originalita mezi ně rozhodně nepatří... Neb tam, kde se scénář aspoň trochu snaží být originální, je místy docela nanic... 70 %

Ač získal čtyři Oscary, tento film čelil po svém vydání silné kritice. Proč? Protože ukazuje lidi takové, jací doopravdy jsou: zbabělí, pohodlní, vcelku omezení... inu, lidé. A to je... mrzuté. Skutečně – my diváci chceme vídat ve filmech jen samé hrdinství, sledovat epické romance udatných a osobitých reků, s nimiž si krutý osud tak nemilosrdně zahrává a nutí je k dalšímu a dalšímu zápasu... Srdcervoucí zápletky, tak líbivé ve svém balancu na hraně realističnosti... Zkrátka tu filmovost - však právě ji na filmech tak milujeme! A má-li nám popkultura předat tu správnou zprávu, pak by přeci neměla zapomínat na určité ideály... Ne snad? Kdežto v V pravé poledne se na toho chudáka "poctivýho poldu" všichni vykašlou. Co to má znamenat!? Inu, lidé. No a za tuhle myšlenku dám filmu 100 %.

Ruku na srdce - vy všichni, co tu litujete Homéra - četli jste originál Illiady? Tu šílenou, snad deset centimetrů tlustou bichli? Tbh já taky ne. Ale pokusil jse o to. Máme ji doma v knihovně, a já jsem chtěl zjistit, jake je to dílo, které všechny češtinářky opěvují. Chtěl jsem. Jenomže to nešlo. PROTOŽE TO BYLA EMOČNĚ PLOCHÁ NEZÁŽIVNÁ NUDA. No vážně, všechny ty události, které si představujete (či vidíte ve filmu Troja;)) tak mega hustě epické, jsou na těch ♾️ stránkách rozepsány, jak telefonní seznam či večerní zprávy. Já vím, že ve své době to bylo veliké dílo, a je správné, že ho v kontextu doby i posuzujeme. Jenže Homér nepsal pro tuto dobu a dneska... lidi, mějte s námi školou povinnými slitování a nenuťte nás marnit tím náš život! Abych dokončil příběh: vyjevil jsem tátovi svůj kacířský názor na Homéra a připravoval se na lítou diskusi. Ale můj otec - velký čtenář - se mnou naprosto souhlasil. „Musela to holt být jiná doba," pravil. Jenže film Troja nebyl točen pro antické publikum, nebo ano? A že Vám tam chybí bohové? To je snad otázkou žánru, ne scénáře... Tak si pusťte třeba Arabelu ((: Mě se, přátelé, ten balanc na hraně realističnosti líbil. I nad těmi několika scénářovými podpásovkami by se jakž takž daly přivřít oči – jen teda Orlando a Helena nic moc. 85 %

No, uznávám, že se nejedná o high quality TV, ale my, co máme chalupu v nějaké pravé české dědině, víme svoje. Teda né, tak, jako ve Slunci, seně to tam fakt nechodí, ale i po tolika od letech, co uplynulo od natáčení, tam ta atmosféra vesnice prostě je. Ta bezprostřednost, neměnnost, ten syrový duch venkova... Myslím, že až od té doby, co chodím do školy v Praze, to dovedu naplno ocenit. Ovšem chápu, že čistokrevný Pražák/ měšťan může být příliš nad věcí, než aby ocenil prostý neintelektuální humor na prosté neintelektuální vesnici. Nicméně já kopu za Vidlákov! Z Vidlákova posílám - 85 %!!!

Filmy, které nestojí na epických počítačových efektech, astronomickém rozpočtu a sáhodlouhém seznamu účinkujících hvězd, a přesto vám dají všechno, co od filmu chcete - dovedou být tak působivé, dojemné, akční i výpravné - takové filmy si dle mého zaslouží speciální poklonu. Zprvu rasistický, neznabožský a fakt nebezpečný dědek inspiruje k věrnosti, toleranci a odvaze. A ke všemu to zvládá tak podmanivým způsobem, že si ho člověk zamiluje už na začátku. Je to vůbec možné? Jedině s Clintem Eastwoodem...

No ano, konec nebere konce, ovšem když konečný konec konečně skončí, milovníci Tolkiena (jako já) jsou nakonec za každý z těch konců nekonečně vděční... A v této trilogii je mnoho krásných příběhů, které by byla nekonečná škoda nechat nezakončené ;-) Takto nádherných filmů není mnoho. A pokud jde o jejich šťastné konce... Šťastných konců není nikdy dost. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. P. S. Tak co? Kolikátý konec jste zakončili šťastným pláčem?