Nesmrtelná teta

Tuto pohádku jsem si dnes připomněla při večeři u televize. A musím uznat, že je výborná! Vždycky mě bavila. Příběh, ponaučení a zápletka jsou skvělé. Vážně oceňuji Jiřinu Bohdalovou, které v té době bylo už přes 60 a přesto podala vynikající výkon a hraje i teď téměř o 20 let později. Barbora Bobuľová u nás sice není moc známá, ale přesto byla také výborná, je to škoda, že se neprosadila více v ČR. Pro mě jedna z mých neoblíbenějších pohádek z mladších let. Ovšem vážně nezávidím Jaromíru Hanzlíkovi jeho roli, takhle zesměšnit bych se opravu nechtěla, ale někdo se obětovat musí. (01.06.2012)

Mohla by to být zajímavá pohádka, ale herci mi přijdou nepřirození, ani ne tak výkonem, spíš se na své postavy nehodí, hlavně Filip Blažek v roli vesnického trouby a princezna mi přijde moc mdlá. Všichni jsou povrchní, což se mi vůbec nelíbí, i když to tak mělo působit, nějak mi prostě tahle pohádka nesedla. 2 hvězdičky, ale přidám ještě jednu za Bohdalovou. Jinak celkem hezká úvodní písnička... (03.05.2008)

No, nevím - moc tady to hodnocení nechápu. Jistěže se nedá "nesmrtelná teta" srovnávat s pohádkami zlatého období 70. a 80. let, ale po revoluci (s výjimkou snad princezny ze mlejna) je to podle mě absolutně nejlepší pohádka, která byla natočena. Jiřina Bohdalová tady opravdu zachrála skvěle. Moc hezká Soukupova hudba dotváří příjemnou atmosféru. V dějově výpravné fázi tam jsou jistě chybičky, ale i tak je příběh dle mého názoru dobře zpracovaný. Nesmrtelná teta je prostě pohádka, na kterou se pokaždé moc rád podívám. "ENJOY IT !!!" (14.06.2009)

Pohádka, která nemá potřebné kouzlo vlivem inklinace k televiznímu formátu. Rovněž kostýmy mohly být zpracovány méně lacině. Vyzdvihl bych herecké výkony, hlavně Blažek a Hanzlík to táhnou, ale Bohdalová ve stěžejní roli Závisti otravně přehrávala. Občas přijde ke slovu dobrý nápad, jako třeba nápadité zpracování abstraktních pojmů Rozum, Štěstí nebo Závist do lidských postav. Na pohádku docela dost nápadů, ale ne všechny byly úplně stoprocentně využity ve prospěch filmu, hlavně z toho viním průměrnou televizní režii. Při častých televizních reprízách se tahle pohádka mírně zprotiví, a tak je nejlepší ji vidět jen jednou a uchovat si tak naději, že její sledování nebyl promarněný čas a dalo se u ní příjemně pobavit. 60% (28.11.2011)

Zpracování staré Erbenovy pohádky známé rovněž ve Werichově převyprávění ve své aktualizované podobě má celou řadu předností, vyvažujících možná slabší místa projektu. Spor Rozumu a Štěstí je doplněn do trojúhelníku o všudypřítomnou Závist. Pyšný Rozum (ve Werichově podání obtloustlý čtyřicetiletý funkcionář doby zhruba Pražského jara, ve filmu virtuózní Eduard Cupák) je v této verzi nejzpupnější. Negativní "zázraky", které tím vyvolá, překonávají i ta nejhorší očekávání. Jejich závěrečná inventarizace je skličující: hodný král (Hanzlík), který bez vlastního přičinění zhloupnul a natropil ve své zemi řadu stěží ověřitelných škod; hodný vesnický bloudeček, náhle přemoudřely, který opačnou cestou posléze dospívá ke stejným výsledkům jako postižený panmovník. A do toho zlomyslné Štěstí (dobrácká Libuše Šafránková), které ze zhlouplého Rozumu dělá doslova fašírku, protože takto drsná fakta nezvládne ani sebekluzčí sofista, natož v zásadě počestný a seriózní Rozum. Zato všude vládne to, co nechtěl nikdo z nich: Závist-Nenávist (Bohdalová). I nalezené řešení není bez slabin. Rozum, který uznal, že přestřelil a nese za to veškerou zodpovědnost, problém vyřeší tím, že rozumu zbaví sebe sama. Nenávist pomine, problém nezmizí. Smysl transformačních československých a českých devadesátých let byl osvětlen s předvídavostí, která bere dech i dnes. A tak si s hlavními hrdiny Zelenkova filmu můžeme zopakovat klíčovou myšlenku TETY: "Jejejej, to se mi ulevilo". Je to pravda: myšlení, zejména to přemýšlivé, opravdu bolí. (05.11.2007)