Nesmrtelná teta

Motivu z Erbenovy pohádky Rozum a štěstí je využito opravdu velmi volně – v ní například o závisti nepadne ani slovo. U Erbena také rozum nemusí být nikomu sebrán, jako v tomto filmu královi. Nikoho tu netrápí, jak k tomu on a celé království přijdou. Je pozoruhodné, že zatímco Závist se realizuje celou dobu, Štěstí s Rozumem jen sporadicky. A taky že na hradě vůbec nefungujou stráže, Matěj se tak kdykoliv dostane k princezně až do pokoje... À propos, Matěj, myslím si, opakovaně litoval toho, že nezůstal Jojem, kterému víceméně nic nechybělo... Všimnul jsem si, že je tu opět klíčový okamžik, kdy princezna odběhne pro vodu (jako v Jasněnce) – a znovu zlou sílu představuje žena, to už je snad potřetí z posledních čtyř pohádek (stejně je tomu právě v Jasněnce nebo v Kouzlech králů od stejného režiséra), co jsem viděl. (12.01.2020)

Pohádka, která alespoň částečně navazuje na dobré jméno českých pohádek. Je výpravná, vtipná, hezká, točená v hezkých lokacích, jen ten pohádkový duch tam nějak tak chybí. Z pokomunistických pohádek jistě jedna z nejzdařilejších. Zlo je zde ale ukázáno jako opravdu velmi silné, navíc když se nad námětem zamyslí přemýšlející divák, jen těžko by (obzvlášť v dnešní lakotné době) dobro nakonec zvítězilo. No naštěstí jsme v pohádce, a to zdařilé. (07.08.2007)

Nesmrtelná teta představuje již nesmrtelnou pohádku, kde si Jiřina Bohdalová střihla tu nejvěrohodnější, ovšem pro děti opravdu nejnechutnější roli své kariéry. Stále mi vrtá hlavou, proč černobílé pohádky alá Pyšná princezna vypadají kvalitativně o mnoho lépe než takovéhle výkvěty z 90. let, kdy se technika pohybovala přeci jen na diametrálně odlišných vlnách. Vskutku škoda. (15.06.2018)

Jedna z nejlepších českých pohádek, u které jsem se v dětství i docela dost bál. Výborná Bohdalová společně s Hanzlíkem herecky excelují v příběhu, jehož některé myšlenky zůstanou aktuální snad navždy. Jako exemplární příklad mě napadá scéna s královským šaškem a dvořany, kde se v okamžiku lámání chleba zachová panstvo tristně svinským způsobem. Není v tom asi třeba hledat nějaké hlubší paralely s dnešní "rozdělenou" společností. Lidi jsou prostě svině. (24.12.2018)

Pohádka, která nemá potřebné kouzlo vlivem inklinace k televiznímu formátu. Rovněž kostýmy mohly být zpracovány méně lacině. Vyzdvihl bych herecké výkony, hlavně Blažek a Hanzlík to táhnou, ale Bohdalová ve stěžejní roli Závisti otravně přehrávala. Občas přijde ke slovu dobrý nápad, jako třeba nápadité zpracování abstraktních pojmů Rozum, Štěstí nebo Závist do lidských postav. Na pohádku docela dost nápadů, ale ne všechny byly úplně stoprocentně využity ve prospěch filmu, hlavně z toho viním průměrnou televizní režii. Při častých televizních reprízách se tahle pohádka mírně zprotiví, a tak je nejlepší ji vidět jen jednou a uchovat si tak naději, že její sledování nebyl promarněný čas a dalo se u ní příjemně pobavit. 60% (28.11.2011)