Rok na dedine
Kamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Karol L. Zachar, Adam Matejka, Emília Vášáryová, Jozef Adamovič, Hana Meličková, Viliam Záborský, Alojz Kramár, Oľga Sýkorová, Oľga Borodáčová, Ivan Rajniak (více)Obsahy(1)
Krasohled slovenské kultury plný zpěvů, tanců a hudby v průřezu čtyř ročních období... Jak již název napovídá, Rok na dedine představuje v rámci čtyř ročních období od jara do zimy slovenské zvyky a tradice v celé jejich kráse. Do ucelené mozaiky spadá např. vynášení Moreny, oslava Svatojánské noci či Slavnost Narození Páně. Neomezuje se však na pouhý popis průběhů těchto zvyků, ale i na to, jak lidé tyto okamžiky prožívali – ať už s radostí či se smutkem. Celý snímek je poté rámován láskou mezi mladou dvojicí Hankou (E. Vášáryová) a Martinem (J. Adamovič), kteří prochází všemi těmito svátky, stejně jako postava Tutury (K. L. Zachar), co vystupuje jako vypravěč. Film má za sebou bohatou historii a před jeho vznikem stála stejnojmenná divadelní hra pod vedením Ivana Terena a Karola L. Zachara, uváděná v letech 1947–1953 ve Slovenském národním divadle. Předcházelo mu také vydání alba v roce 1964. Na samotném snímku se o tři roky později podílel režisérsky spolu s Karolem L. Zacharem – výtvarníkem, divadelníkem a režisérem, i Martin Ťapák, jehož tvorba se v období 60. let skládala výhradně z filmů s tematikou slovenského folkloru. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Dokonalosť! Ťapákovú tvorbu milujem (Kubo (1965), Rysavá jalovica (1970), Sváko Ragan (1976), Pacho, hybský zbojník (1975)), ale toto umelecké dielo mi doteraz unikalo. Je nesmierne dojímavé, hlavne kvôli tej kráse skrytej v živote jednoduchých ľudí, plnom radosti a lásky. Choreografia, muzika, spev, kroje, kamera, to všetko bolo krásne. Film je sprevádzaný hlasom Karola Zachara, z ktorého priam sála múdrosť a láskavosť, dokonale okorenený ľudovým humorom, stále som sa prepínal medzi smiechom a plačom, niekedy to bol smiech cez slzy. Nadchli ma aj herecké výkony všetkých zúčastnených a ako také dva klenoty má film na okrasu mladučké sestry Vašáryové. Ešte jedna technická poznámka: Je úžasné sledovať, ako sa podarilo toto 50 rokov staré dielo zreštaurovať, obraz ako zrkadlo a zvuk tiež veľmi čistý. ()
Nevím proč mě to tak chytlo, ale v některých okamžicích se mi chtělo i plakat. Nečekaný (ale opravdu nečekaný) filmový zážitek (který potvrzuje, že v šedesátých letech se dělalo dobře snad všude a všechno). Dekorace, choreografie, kostýmy, hudba, kamera, jemný decentní a přitom velmi hluboký příběh, a především skvělá a nápaditá režie - dokonalé... (a k tomu naprosto nádherné mladé sestry Vášáryovy - jedna hezčí než druhá) ()
Je tam veľa pekných, mladých a chudých slovenských dievčat v krojoch (čo je super), potom ešte viac slovenských švárnych šuhajov (čo je menej zaujímavé), zopár postarších ožranov (to už nie je vôbec zaujímavé) a štúdiové kulisy (čo je sranda). Ťapák so Zacharom predstavujú divákom slovenský folklór a nie "rok každodenného života na dedine", ten bol určite menej zábavný a dominovala mu práca. Toto bolo a je Ťapákovi často vyčítané, ale zase sú filmy, ukazujúce aj bežný život, takže ja by som to neriešil. Keďže tu po dejovej stránke ide iba o vzťah Adamoviča a Vášáryovej, tak tie takmer dve hodiny sú predsa len trochu moc. Ale rozdelenie do štyroch častí film umne rytmizuje. 70% ()
Nadčasové hodnoty občas potkáme tam, kde bychom to nejméně čekali. Slovenská folklorní vonička, svěží, čerstvá, plná elánu a dychtivého mládí i moudrého stáří v sougeneračním souznění občas překvapí náznaky k ruskému či východoevropskému folklóru. Zajímavý je i výčet tváří: Rajniak, Kňažko, Adamovič, Horváth mladší, Cigánová mimo sester Vášáryových jen z těch, které jsem byl s to zaznamenat. Pocit odlišností i blízkosti srozumění, silný a intenzívní, je výslednicí té krásné a pestré podívané z šedesátých bratislavských let. ()
Ak má niekto záujem o prehliadku slovenských tradícií, zvykov, krojov, tancov, architektúry, či piesní, tak nech si pozrie Rok na dedine. Je pravda, že uvedené veci je možné zhliadnuť aj v iných filmoch, no tu je to ponúknuté v kompaktnej, prehľadnej forme. Film je rozdelený do 4 ročných období a v každom z nich je zobrazené presne to, čo k nemu prináleží. Tak možno vidieť, ako ľudia počas roka trávili čas v dobe bez techniky, ako sa veselili, žili, pracovali, či prežívali lásky. Vďaka tomuto filmu (prípadne jemu podobným) sa na tieto veci nikdy nezabudne. Jedinú výhradu mám asi k tomu, že to bolo natáčané v štúdiu, čo bolo v mnohých scénach dosť do očí bijúce. Neviem, čo tvorcov k tomu viedlo, keďže na Slovensku bolo v tom čase nespočetné množstvo tradičných, roztomilých dediniek, ktoré by ako exteriéry mohli poslúžiť... ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Už v roku 1964 vznikla nahrávka, ktorá tvorí základ televíznej adaptácie. (Raccoon.city)
- Prvýkrát sa vo filme stretli sestry Vášáryové. Emília Vášáryová stvárnila jedu z hlavných postav Hanku Svoreňovú. Magda Vášáryová si zahrala iba malú mini rolu a jéj postava nebola ani pomenovaná. (Raccoon.city)
- Hlavný hrdina sa nazýva Adam Chvojka, čo je meno postavy Kukučínovej poviedky “Prečo Adam Chvojka spáva doma“, ktorú neskôr Martin Ťapák taktiež sfilmoval. (Marina111)
Reklama