Režie:
Štěpán KozubKamera:
Maxmilián ČubaHrají:
Albert Čuba, Štěpán Kozub, Robin Ferro, Vladimír Polák, Beáta Hrnčiříková, Lada Bělašková, Robert Mikluš, Richard Genzer, Maxmilián Čuba, Kristýna Lipinová (více)Recenze (18)
Nazvěme to třeba Ostruhy nekonečna, šak ona k tomu kritika něco vymyslí. Nejde v podstatě o nic jiného než o samoúčelnou parodii současných filmových odvětví (divadlo, poesie, slam-poetry... doplňme si), což by problém být nemusel, mohlo by to být dokonce skvělé, jen kdyby to nebylo tak pitomé, protože pak je divák spíše otrávený a má tendenci hájit zde parodované fenomény (jakkoliv si to třeba ta slam-poetry nezaslouží). Přitom si to tvůrci sami uvědomují a konec tak není nic jiného než snaha udělat si srandu i ze sebe, ale v celkovém kontextu to působí spíš jako stupidní alibismus, který než nějaký meta humor tvoří spíš celý krátký film úplně zbytečným. Z herců zaujal Robin Ferro, jelikož jsem jej takhle hrát ještě neviděl, ostatní jsou standardně špatní či dobří. ()
Humor partičky kolem mnohými opěvovaného Štěpána Kozuba jde úplně mimo moje chápání, takže se omlouvám, ale tuhle „trapnedii“ směle přiřadím k zásadním „klenotům“ tuzemské kinematografie, vedle kousků jakými jsou například Waterloo po česku, Babovřesky nebo Nebát se a nakrást. Jestli bych přece jenom měl najít nějaké pozitivum, tak snad jenom cením, že to celé (jak už jsme od pánů zvyklí) nebylo postavené na Kozubově pitvoření, ale jinak nula od nuly pojde. Nevtipné až trapné, opakující se, cílené na typického fanouška Tří tygrů, kterému stačí, když se někdo zašklebí nebo řekne sprosté slovo. Společná cesta opět nenalezena a tak zatím jediným za mne zdařilým počinem herců divadla Mír zůstává karanténní seriál sKORO NA mizině. ()
Mohu jen zopakovat to, co jsem napsal u jiného díla Štěpána Kozuba. Černý humor se mi líbí, ale musí být inteligentní. Tenhle je prostě jen trapný a nevtipný. I když tentokrát už to bylo trochu lepší. Umím si to představit na divadle, ale jako film to opravdu nemá potřebnou energie a zavání to trapností. Ale chápu, že svoje diváky si to najde. ()
Tak to mi nedá a musím ohodnotit. Z recenzí dříve jsem psala že Riško a Fučo ani Volným pádem se mi nelíbilo. Bylo to amatérské, něco tomu chybělo. Nicméně, Kumštýři jsou perfektní. Je tam skvělá kamera a skvělý scénář. Opravdu se mi to líbilo, nenudilo to, mělo to drive. Drželo to energii, od začátku do konce. Opravdu si cením toho, že to bylo místy vtipné a zároveň hrozně smutné. To se mi líbilo na tom asi nejvíc. Postavy dostatečně tragikomické. Albert byl skvělý, jeho biliární cirhóza jater na 5 hvězd. Všichni to hráli překvapivě velmi zdařile (Robinek byl také pro mne překvapením). Co mě upoutalo byla Markéta Matulová, která do toho vnesla svěží vítr a taky podala skvělý výkon. Takže ano, jsem ráda, že můžu napsat, že tohle se Štěpovi povedlo jak režií, tak scénářem. Pro mě jeho nejlepší počin (samozřejmě nepočítám ty herecké). PÉÉ.ESS. Zajímavý feeling měla pro mě Tomova zamilovaná báseň. I mě to bolelo na srdci a tohle na Štepánovi miluju, že má v sobě nějaký charisma nebo něco co tu emoci dokáže přenést na diváka skrz obraz nebo naživo. Ráda bych se podívala na Štěpu v roli citlivého kluka co se moc neprojevuje, Robina, který hraje nějakého hnusného hajzla, Alberta co hraje chlapa na okraji společnosti a Ladu co hraje nějakou mrchu. ()
,,Máš infarkt? - Ne vystupuju z auta.. '' --- Jako pár hlášek tam padlo, ale celkově mi to ač mám tygry a tu partu kolem rád nic moc nedalo. Rád bych někdy viděl Robina Fera hrát víc, protože si myslím, že má asi pod kapotou, jen ten výkon jsem zatím nikdy neviděl ani ve filmu ani v reálu. Většinou poulí oči nebo staticky někde jako socha stojí a čumí do blba. Celkově bych řekl, že Kumštýři jsou spíše ideální byť trochu natažená věc pro nějaké platformy typu youtube. Je vidět, že klukům je tento formát malý a chtějí na stříbrná plátna jenže divadelní herectví a studiová improvizace je něco jiného než celovečerák. Divadla mír je teď plno, ale kluci by si měli dávat na jisté přesycení trhu. Stejně jako jsme tehdá budovali vlast a posilovali mír tak až jsme ho měli plné zuby, mohlo by se i Míru stát to samé a to bych jim nepřál. Jisté je, že Štěpán Kozub stále zraje a tohle je jen taková jeho jedna z vývojových fází. Jsem docela zvědav kam až tato herecká nymfa jednou doroste a co z ní vznikne. Dávám za 3 krysí střívka. * * * ()
Reklama