Po čem muži touží 2

Pokud se Vám líbila jednička, tak dvojka Vás nezklame. Bavilo se celé kino. Kdo čeká více, než jen blbou komedii, tak ať na to raději nechodí. Když čtu některé hodnocení, že to uráží ty a ty skupiny, pohlaví atd. Tak si kladu otázku, co nás v budoucnu čeká za filmy, když si nemůžeme dělat prd..el z něčeho jen tak. (22.04.2022)

Druhý tohtoročný film od Rudolfa Havlíka hodnotím oveľa pozitívnejšie, než "Prezidentku". "Po Čem Muži Touží 2" je solídne pokračovanie komédie, ktorá ma bavila. Aj keď si nie som istý, či je to pokračovanie, alebo sa to celé odohráva paralelne s prvým filmom. Pretože aj táto možnosť mi napadla. A ak by to tak bolo, funguje to vlastne ešte o niečo lepšie. Sledovať každopádne Jiřího Langmajera, ktorý sa snaží prezentovať ako Anna Polívková je pre mňa neskutočná zábava. Tá zženštilosť v ňom ma dostávala absoltúne do kolien. A smiech je zdravý a okrem toho aj pointa slova komédia. Takže film podľa mňa funguje. Marek Taclík je rovnako super. A je super vidieť ako Irena postupne zistí, že vlastne obe pohlavia žijú úplne iné životy a je treba to lepšie niekedy pochopiť, než sa snažiť robiť veci tak, ako by chceli zo svojho vlastného pohľadu. Najlepšie je to asi vidno v scénke s Terezou Kostkovou, kde ju zrazu budú viac zaujímať úplne iné veci a kamoške to začne vadiť. Lebo sa už správa ako chlap. Vo výsledku pre mňa funkčná komédia, ktorá je dobrým pokračovaním a aj samostatným príbehom. Hodnotenie: B+ (29.09.2022)

Další přírůstek mezi české mainstreamové komediální paskvily, který uráží muže i ženy a inteligenci obecně. Nic než sexistická přehlídka zhoubných stereotypů, které jsou namísto vyvracení stvrzovány a normalizovány a jsou ještě obludnější než v případě předchozího dílu. Jiří Langmajer coby žena v mužském těle předvádí extrémně přepálenou karikaturu zženštilosti (což je v rozporu s tím, jak se hlavní hrdinka chová v úvodu, když ještě má ženské tělo), na sportovní trénink chodí v růžových legínách, v restauraci si objednává "citronovou vodičku" a poprvé poznává, jaké to je dostat míčem do varlat. Opravdovým mužem se nicméně stane, až když se s lahváčem svalí na gauč k fotbalu a začne prdět. Uf, uf. Hlavně je to ale komedie, která pod záštitou žánrové nadsázky podsouvá ženám, že věci jako zanedbávání hygieny nebo nutná potřeba plivat do dálky (ale třeba i nevěra, žárlivost nebo šovinismus) patří mezi mužské přirozenosti, které by měly být ženami omlouvány a tolerovány. Ženy jsou přitom prezentovány jako strůjkyně všech mužských problémů a neduhů, včetně toho prdění, protože když pečou mužům buchty, tak do nich dávají příliš mnoho droždí. Jediné výraznější ženské postavy ve filmu přitom tvoří nekompetentní terapeutka, která nesnáší muže a své pohrdání vštěpuje všem svým klientkám, její kamarádka, která jí jako recept na spokojený vztah bez zaváhání doporučí najít si milence, a hospodská výčepní, jejímž údělem je aktivně se nabízet výrazně starším fotbalovým štamgastům a přehlížet přitom jejich obtěžující kecy. Muži jsou zas vykresleni nejčastěji jako smrdutí pivní primitivové, kteří trpí nejvíce tím, že po nich jejich manželky/partnerky stále něco chtějí a oni nikdy nemůžou přesně vědět co, protože ženská mysl je pro muže zkrátka příliš složitá, než aby jí mohli porozumět. Zakoupení kytky je pak univerzální omluvou pro všechno a řešením všech vztahových krizí, stejně jako občasná večeře při svíčkách, která je zároveň téměř zaručeným příslibem vášnivé noci. Navíc je to líné, odbyté, nenápadité a zoufale nekonzistentní a nedomyšlené. Zakončené je to brutálně uspěchaným závěrem, v němž se happy end dostaví zničehonic lusknutím prstu. Rudolf Havlík se sice navzdory všemu jeví jako schopný a inteligentní filmař, nicméně tohle zapotřebí opravdu neměl. Nechoďte na to, jinak vznikne trojka. (21.04.2022)

Máme tu opäť tie najväčšie stereotypy, čo sa týka mužov a žien, rovnako ako v jednotke. No aspoň trochu scenáristickej invencie by sa hodilo, nie čo sa dá, okopírovať z jedničky, len to otočiť naopak. To je fakt zúfalé. Aspoň Langmajer to ako tak zachraňuje. To ten koniec, to bol vrchol scenáristickej demencie. Len tak, z ničoho nič, buch a je všetko opäť v poriadku. A to by si človek myslel, že vedmu v lunaparku už nič debilnejšie neprekoná. (25.08.2022)

Ještě určitě před půlkou jsem se přistihl, že to vlastně moc nevnímám. Dva „postřehy“: od pokračování člověk očekává, že bude na první film nějak navazovat. Zůstal jen uhozený motiv změny pohlaví přes noc (tentokrát se žena změní na muže, protože ji potká celá řada negativních událostí, opije se a vleze k vědmě). A pak je tu ústřední duo: zatímco se Anna Polívková s mužským mozkem před lety popasovala opravdu výtečně, Langmajerovo ztvárnění ženy je snaživé, ale vesměs uječené a hysterické. Přitom se její/jeho postava psycholožky původně prezentovala jako silná a sebevědomá žena. Celé je to morálně pochybné, prázdné a plné stereotypních charakterů, ostatně o letitých zásadních vadách na kráse českých komedií bychom se mohli bavit hodiny... (07.02.2023)