Reklama

Reklama

VOD (1)

Krev prolitá ve jménu svobody... Děj se odehrává v 16. století, kdy Polsko čelí brutálním nájezdům Osmanů. Naději na záchranu polského území a ukrajinských stepí představují záporožští kozáci, které předchází pověst ďáblů s chocholy a válečníků, které svět dosud nespatřil. Společně bojují bok po boku, aby vyhnali osmanské nájezdníky. Po společném vítězství ale polská šlechta nedbá na významné zásluhy kozáckého vojska a násilně si podrobí jejich území. Vyhlášený kozácký válečník Taras Bulba přísahá, že záporožští kozáci jednoho dne povstanu proti polské nadvládě, i kdyby to mělo trvat celé pokolení. Záporožští kozáci po vypálení vlastních domovů nachází přechodné útočiště v rodných stepích. Taras Bulba vychovává své dva syny Andrije a Ostapa v nenávisti k polskému nepříteli, jehož mají za úkol lépe poznat během studií na akademii v Kyjevě. Když se Andrij s Ostapem vrací domů, otec z nich chce udělat pravé kozáky. Pro svobodu a slávu svého národa by totiž neváhal prolít ani vlastní krev... Historická novela "Taras Bulba" patří k předním dílům slavného ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Námět čerpal z kozáckých dějin na úsvitu 16. století, kdy kozáci čelili nejen nájezdům dobyvačných hord osmanských válečníků, ale i častým výpadům polské šlechty. Osud Evropy tehdy visel na vlásku a rozhodující bitvy se sváděly na rozlehlých stepích v povodí Donu a Dněpru, které kozáci považovali za svou otčinu. Gogolova nejdelší novela o Tarasovi Bulbovi se dočkala několika různorodých filmových zpracování. Tu nejslavnější adaptaci ale představuje hollywoodská verze z roku 1962, v níž zazářili tehdy přední herci Yul Brynner v roli kozáckého atamana Tarase Bulby a Tony Curtis jako jeho vzpurný syn Andrij. Snímek dodnes vyniká velkolepými jezdeckými bitvami, davovými scénami a nápaditým hudebním doprovodem významného skladatele Franze Waxmana, jenž byl po zásluze ve své kategorii nominován na Oscara a Zlatý glóbus. (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

fragre 

všechny recenze uživatele

Tedy to je tak volné zpracování, že je to spíše exploatace. Převzata jen jedna zápletka a titulní hrdina. Barevné, holywoodské(v tom nejhorším slova smyslu), povrchní, občas tak srandovně pateticky "vlastenecké", že by to mohli točit i sověti. Dobové reálie dostaly pěkně zabrat. Ty barvité polské zbroje, ty snad byly převzaty z docela jiného kusu nebo rovnou z cirkusu. O existenci kukuřičných lánů na Ukrajině 16. století by se také dalo s úspěchem pochybovat. Ani ty bitevní scény nejsou kdovíjak výtečné. Ještě, že to neskončilo stoprocentním happyendem. Jediné, co tento film vytahuje aspoň na slabé 3 * je Yul Brynner. To je tedy (typově) Taras, jak má být. Vždycky mi vadilo, že na ilustracích V. Rady (jehož dílo mám jinak rád) vypadá Taras jako břichatej strejda. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Yul Brynner byl přesvědčivý jako Egypťan, Žid, Siamec, Mexičan, Němec, Francouz, Ind, Indián i robot, a role kozáckého atamana mu taky neuvěřitelně sedla. Ale zajímalo by mě, kterou osvícenou hlavu napadlo, obsadit do role jeho potomka Tonyho Curtise, který s vizáží amerického gigola spíš než kozáka připomíná kozu, a jako syn svých filmových rodičů tenhle nagelovaný modroočko nevypadá ani omylem. Mimoto se Andrej po většinu děje chová jako trouba, který má omezenou nejen kolekci výrazů, ale i mozkovou kapacitu. Jeho akrobatická čísla jsou pěkná, ale o herectví nemůže být řeč. Davové scény a panoramatické záběry jsou parádní, bitvy však téměř postrádají detaily – kamera se totiž většinou drží v bezpečné vzdálenosti – neuškodil by ani dynamičtější střih. V závěru pak snímek působí nedokončeně, skoro bych místo „the end“ čekala titulek „konec první části“. Konflikt kozáci vs. Poláci je dějově zpracován dobře, zato (bohužel) dominantní linie s troubou a polskou nanynkou je poněkud plytká a silně cítit po klišé. Pravá hrůza však nastává, když se do obrazu vloudí „umělecký“ efekt kruhového rozostření a Curtis se přestane vilně tlemit nebo bojovně vysunovat bradu a pokusí se být dojemný. V takových chvílích upřímně litujete, že ho táta Taras neutopil už v peřince. Na světě by bylo líp – v tom kozáckém rozhodně. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Yul Brynner se na podobné role hodil a dokonale to potvrzuje i v tomto počinu, kde se o hlavní prostor dělí s taktéž skvělým Tony Curtisem. Gogolovu předlohu jsem nečetl, tudíž nebudu porovnávat s filmovou adaptací, ale celkově příběh výborně funguje, je i dobře nasnímán a za jediné úskalí lze považovat delší stopáž. Na závěr bych ještě rád pochválil filmovou hudbu, která se Franzi Waxmanovi velmi povedla. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Gogolova látka zaplevelená hollywoodským patosem a cirkusovou estetikou. Taras Bulba se v podání Yula Brynnera stává výrazněji zahranou a živelnější obdobou Vinnettoua Pierra Bricea. Předvádí postoje ala Duce, dává na odiv svou mužnot v chlastu, oblbování žen, zápasení a jizdě na koni, mocně se směje, do každého gesta vkládá sílu a hlasitě mluví. Ostatní kozáci mu zdatně sekundují, pokud kozák zrovna nebojuje, tak tančí kozáčka, skáče, metá kozelce, zpívá, balancuje nad jámou s medvědem a oslavuje svobodu se prohánět na koňském hřbetě či ženské. Velkou část filmu jsem si připadal jak na nějakém středověkem inspirovaném jarmarku, jenž je vděčnou příležitostí pro rodinný výlet. Pokud ovšem rovnou nejde o ten zmiňovaný cirkus. Do onoho jarmarečního hemžení neustále hraje hudba inspirovaná zřejmě šavlovým tancem. Opravdové utrpení, sledovat to. +++++ Příběh se obrací v poměrně plytkou romantickou tragédii - láska k ženě rozděluje Tarasovu rodinu a soupeří s láskou ke stepím. Ale smrt je méně mocná než obliba HW happy endů, proto přichází odpuštění Andrejovi (udělal to přeci z lásky a děsně nerad) a zlo je poraženo (kdo je dobrý a zlý poznáte velesnadno, jen u pár postav byste mohli pochybovat, kdyby je Taras Bulba poznámkou nezhodnotil). HW oblíbené propojení milostné linie s "pracovní" linií tak nachází další svůj výraz., který ovšem v samém závěru zadrhává. Zadrhává proto, že Gogol sám ve vyprávění pokračoval - scénář mu zřejmě nechtěl být nevěrný, ale ani jej nechtěl následovat. Máte-li rádi velké koňské komparzy, určitě vám Taras Bulba má co nabídnout. Tolik ořů v trysku jsem snad ve filmu ještě neviděl. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Gogol či Puškin vzali tuctovou romantickou historku, dodali ji věrohodný historický rámec, a napsali ji tak, že uchvátí i dnes. Film (nebo u Puškina třeba opereta) z předloh zase vyrábí tuctové historky. Taras Bulba je příkladem, jak si průměrný hollywoodský režisér představuje slovanskou duši a kozáky. To, že nesedí kostýmy, výprava, hudba, na to si člověk u amerických dobrodružných filmů zvykl a za půl století se nic nezměnilo (zdravím 47 roninů). Brynner přehrává, Curtis se do role sice fyzicky nehodí, ale hezounka, který pro krásku všechny zradí, hraje dobře. Když se to bere jako pohádka na deštivé odpoledne, tak jo, ty jízdy jsou natočeny úchvatně. Ale s Gogolem to nemá nic společného. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Tony Curtis, který ve filmu hraje syna postavy Yula Brynnera, byl ve skutečnosti jen o 5 let mladší než jeho filmový otec. V době natáčení bylo Curtisovi 37 let. (vesper001)
  • Po skončení natáčení se Tony Curtis s představitelkou Natalie, teprve sedmnáctiletou Christine Kaufmann, oženil. (vesper001)
  • Natáčelo se v argentinském městě Salta a v americkém státě Kalifornie (ranč Golden Oak Ranch a Universal Studios). (Marek06)

Reklama

Reklama