Legenda o zlaté perle

Dnešní den je slavný den, je to jediný den, kdy lze spatřit perlu. I když nám Die Legende über die goldene anitperle trošku zastarala, nemůžu zapomenout, jaké to bylo zjevení, když jsem ji viděl poprvé. Tohle zhmotnění šestákových románů si dodnes drží své kouzlo a pokud si člověk nasadí ty správný oči, může si ji přes všechny její nedostatky i dnes užít jako tenkrát, kdy neexistoval internet, všichni všechno nevěděli a "hloupůstka" jako je Legenda mohla být neuvěřitelně cool.. Když teď nad tím tak přemýšlím, tak to vypadá, že čtvrtý Indiana Jones se Legendou maličko inspiroval ;-). Takový omšelý neHD vybledlý čtyři zlatý perly. (08.06.2020)

V mých dětských letech jsem tenhle spektákl neuvěřitelně prožíval. Viděl jsem ho snad dvacekrát a na konci málem nedýchal. Když jsem teď film po více než deseti letech viděl, mnoho scén ztratilo své kouzlo a závěrečná scéna nebyla už tak monumentální jako kdysi, ale zase jsem objevil svěží nadsázku a překombinovanost, která mě příjemně pobavila. Slušný akčňák 80. let s něčím navíc + velká dávka nostalgie dává dohromadý slušný průměr. (11.05.2007)

Vzpomínám si pouze na scénu s tekutým pískem a na jakýsi chvat, kdy hrdina nějakého padoucha efektně přehodí přes stůl, víc dohromady nedám. Ale byl jsem na tom SÁM v kině jako velkej kluk a byl jsem z toho vedle a vyprávěl to pak ve škole a předváděl nějaké chvaty (třeba ten s tím efektním přehozením) a tak... (25.12.2007)

Označovat všechny dobrodružné filmy osmdesátých let za klony Indiana Jonese se mi příčí, a u tohohle to platí dvojnásob. Legenda o zlaté perle má s proslavenou sérií společného prakticky jen floutka v hlavní roli a motiv pátrání po tajemném artefaktu. Jenže tento není zavátý časem, ale čerstvě ukraden, a to dokonce samotným hrdinou. Odtud dál je děj drobátko zamotaný a chvílemi fantasmagorický. Není divu, protože film je tak trochu brak. Zábavný a svižně natočený, dlužno dodat. Daing tenhle dojem ještě zesiluje. (14.03.2022)

Film, který mi kdysi změnil život. Když pětiletý capart, odkojený večerníčky a Vinnetouem, vidí ve společnosti všeznalého dědečka dobrodružnou podívanou plnou rvaček, aut, mimozemšťanů, mnichů nebo velbloudů, je hotovo a vzpomínka na epické finále je hluboce zakořeněna. Dvacetileté pátrání po znovuobjevení jednoho z důvodů lásky k filmu se nakonec vyplatilo a i když dnes Wisely s Davidem působí v mnoha ohledech silně úsměvně, zásluhy má Perla pořád zásadní. Nostalgií se v hodnocení unést nenechám, ale vzpomínka je zlatá, víc než kdy předtím. (23.08.2010)