Maruška

Takáto vyslovene artová filmová adaptácia zaujme a osloví len nepatrné množstvo ľudí. Maestreamový divák sa môže len beznádejne snažiť o hlbšie pochopenie, alebo sa v tej beznádej stratí, či utopí. Plusom je nepochybne hudba a použité exteriéry, tanec bol na môj vkus až príliš na jednej vlne. Zážitok by to bolo vidieť v divadle na živo, na filmovom plátne sa sila, zmysel, myšlienky samotné akoby vytrácali. */** (09.08.2023)

Marie Kudeříková mi dosud byla totálně neznámou osobností, takže díky tomuto projektu už alespoň vím, o koho jde. Také exteriéry i interiéry byly zvoleny zajímavě a vhodně. Bohužel nejsem odborník na tanec a jako laik zastávám názor, že ne vše se tancem dá vyjádřit, s čímž by nejspíš tanečníci rozhodně nesouhlasili. Texty dopisů mnohdy spadají do poetických až básnických vyjádření z nichž je těžké porozumět všemu, myslím obsahově. Na druhé straně je třeba říct, že zavržení současností je trochu nespravedlivé neboť M. K. zemřela v době, kdy víc než půlka Evropy žila v přesvědčení, že Stalin je fajn chlapík a v Rusku se neděje nic strašného. A každý, kdo chtěl kázat něco jiného byl zavřen a to hlavně v demokratických zemích, kde pravdu o Sovětském svazu nikdo otisknout nechtěl. Neexistoval internet, satelity a mobily, takže informace byly zkreslené a kusé. Tedy i její obdiv ke Stalinovi nevycházel ze správných informací, které ani mít nemohla a že její jméno později zneužil režim, za to jí fakt vinu nelze dávat, vždyť již byla po smrti. Naopak každý, kdo bojoval proti nacismu a sám nepáchal zlo je hodný obdivu. Závěrem musím dodat, že souhlasím s Amonasr, že rozumět často herečce nebylo, hlavně ty pasáže, které byly mluveny v místnosti, kde i vrzala podlaha. Mě navíc trochu vadila i ta schizofrenní kamera. (30.03.2023)

Je určitě dobře, že autoři tímto dílem rehabilitovali památku Marušky Kudeříkové, která si jistě zaslouží, aby se na její oběť nezapomnělo. Hudba i choreografie jsou skvělé, stejně jako zasazení do prostředí káznice v kontrastu k záběrům z přírody, které vyjadřují naději. Škoda však špatně nasnímaného zvuku v interiérech s mizernou akustikou, takže značné části mluveného slova není dobře rozumět, což právě u snímku založeného na Maruščiných dopisech je zásadní problém. Bohužel to je tradiční bolest mnoha současných českých filmů. (30.03.2023)

Závěrečné titulky obsahují text: "Po sametové revoluci 1989 byla novým mocenským systémem označena za politicky nevyhovující." To má být myšleno vážně??? Před 1989 vzniklo několik pomníků, bust, pamětních desek, ve Strážnici a v Havířově po MK pojmenovali základní školy - a ani v jednom případě se po 1989 nic neodstraňovalo ani nepřejmenovávalo. Ve dvanácti českých městech jsou ulice MK. Výbor z dopisů MK s názvem Zlomky života (1961) nikdo nenařídil stáhnout z veřejných knihoven. Film Jaromila Jireše ... a pozdravuji vlaštovky (1972) neskončil v trezoru, v televizi se běžně reprízuje. V dobách "nového mocenského systému" nahrála punková skupina Požár mlýna album Slzy Marušky Kudeříkové (1990), v Brně byl 2021 aktualizován pomník MK ze sedmdesátých let (vedle původní realistické figury byla umístěna surrealisticky pojatá levitující jabloň)... Opravdu perzekuce jako hrom ve vztahu k "politicky nevyhovující" osobnosti... Spíš to na mě dělá dojem, že tenhle blábol pochází z neomarxistických postojů, kde přání je otcem myšlenky. Maruška Kudeříková se svým nezpochybnitelným hrdinstvím určitě nemá zapotřebí, aby z ní někdo uměle vytvářel mučednici nejen nacistického, ale i současného režimu. (26.04.2023)