Reklama

Reklama

Maruška

Hudební / Taneční
Česko, 2023, 55 min

Obsahy(1)

Marie Kudeříková byla studentka aktivní za druhé světové války v komunistickém domácím odboji. Roku 1941 byla zatčena gestapem. V listopadu 1942 byla odsouzena k trestu smrti a v březnu 1943 popravena. Bylo jí 22 let. Její osobnost byla vyzdvihována komunistickým režimem především z propagandistických účelů, z toho důvodu byla po listopadovém převratu naopak vnímána jako představitelka jeho ideologie a zavržena. Její skutečný význam v boji proti nacizmu zůstává dnes druhořadým tématem... Hudebně-taneční projekt nezávislé divadelní scény Maruška vznikl původně v roce 2021 k 100. výročí narození Kudeříkové na základě jejích známých dopisů v choreografii tanečníka Martina Dvořáka. Navazoval na předchozí „tanečně-politické“ cykly Přervané životy a Pochodně věnované tématu nesvobody v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Projekt Maruška se o dva roky později, v rámci 80. výročí její popravy v roce 2023, dočkal také filmového zpracování natočeného v autentických prostorách brněnské Káznice. Vznikl ve stejném uměleckém složení – režisér a choreograf byl Martin Dvořák, o spolupráci na textu se postaral Lukáš Novák a roli Marušky si zopakovaly Lucie Hrochová a Klára Uhlířová. (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

ecceHOMMO 

všechny recenze uživatele

Takáto vyslovene artová filmová adaptácia zaujme a osloví len nepatrné množstvo ľudí. Maestreamový divák sa môže len beznádejne snažiť o hlbšie pochopenie, alebo sa v tej beznádej stratí, či utopí. Plusom je nepochybne hudba a použité exteriéry, tanec bol na môj vkus až príliš na jednej vlne. Zážitok by to bolo vidieť v divadle na živo, na filmovom plátne sa sila, zmysel, myšlienky samotné akoby vytrácali. */** ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Marie Kudeříková mi dosud byla totálně neznámou osobností, takže díky tomuto projektu už alespoň vím, o koho jde. Také exteriéry i interiéry byly zvoleny zajímavě a vhodně. Bohužel nejsem odborník na tanec a jako laik zastávám názor, že ne vše se tancem dá vyjádřit, s čímž by nejspíš tanečníci rozhodně nesouhlasili. Texty dopisů mnohdy spadají do poetických až básnických vyjádření z nichž je těžké porozumět všemu, myslím obsahově. Na druhé straně je třeba říct, že zavržení současností je trochu nespravedlivé neboť M. K. zemřela v době, kdy víc než půlka Evropy žila v přesvědčení, že Stalin je fajn chlapík a v Rusku se neděje nic strašného. A každý, kdo chtěl kázat něco jiného byl zavřen a to hlavně v demokratických zemích, kde pravdu o Sovětském svazu nikdo otisknout nechtěl. Neexistoval internet, satelity a mobily, takže informace byly zkreslené a kusé. Tedy i její obdiv ke Stalinovi nevycházel ze správných informací, které ani mít nemohla a že její jméno později zneužil režim, za to jí fakt vinu nelze dávat, vždyť již byla po smrti. Naopak každý, kdo bojoval proti nacismu a sám nepáchal zlo je hodný obdivu. Závěrem musím dodat, že souhlasím s Amonasr, že rozumět často herečce nebylo, hlavně ty pasáže, které byly mluveny v místnosti, kde i vrzala podlaha. Mě navíc trochu vadila i ta schizofrenní kamera. ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Je určitě dobře, že autoři tímto dílem rehabilitovali památku Marušky Kudeříkové, která si jistě zaslouží, aby se na její oběť nezapomnělo. Hudba i choreografie jsou skvělé, stejně jako zasazení do prostředí káznice v kontrastu k záběrům z přírody, které vyjadřují naději. Škoda však špatně nasnímaného zvuku v interiérech s mizernou akustikou, takže značné části mluveného slova není dobře rozumět, což právě u snímku založeného na Maruščiných dopisech je zásadní problém. Bohužel to je tradiční bolest mnoha současných českých filmů. ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Závěrečné titulky obsahují text: "Po sametové revoluci 1989 byla novým mocenským systémem označena za politicky nevyhovující." To má být myšleno vážně??? Před 1989 vzniklo několik pomníků, bust, pamětních desek, ve Strážnici a v Havířově po MK pojmenovali základní školy - a ani v jednom případě se po 1989 nic neodstraňovalo ani nepřejmenovávalo. Ve dvanácti českých městech jsou ulice MK. Výbor z dopisů MK s názvem Zlomky života (1961) nikdo nenařídil stáhnout z veřejných knihoven. Film Jaromila Jireše ... a pozdravuji vlaštovky (1972) neskončil v trezoru, v televizi se běžně reprízuje. V dobách "nového mocenského systému" nahrála punková skupina Požár mlýna album Slzy Marušky Kudeříkové (1990), v Brně byl 2021 aktualizován pomník MK ze sedmdesátých let (vedle původní realistické figury byla umístěna surrealisticky pojatá levitující jabloň)... Opravdu perzekuce jako hrom ve vztahu k "politicky nevyhovující" osobnosti... Spíš to na mě dělá dojem, že tenhle blábol pochází z neomarxistických postojů, kde přání je otcem myšlenky. Maruška Kudeříková se svým nezpochybnitelným hrdinstvím určitě nemá zapotřebí, aby z ní někdo uměle vytvářel mučednici nejen nacistického, ale i současného režimu. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama