Ima, soko ni iru boku

Společně s Hrobem světlušek jde asi o nejlepší protiválečné dílo. Sice na mě nezapůsobilo tak depresivně a s takovým dopadem, ale rozmanitější a dobrodružnější příběh vše dostatečně vynahradil. Být seriál bez špetky naděje, jako tomu je u Hrobu světlušek, asi bych moc dlouho nevydržel, ale i tak jsem se bál každého následujícího okamžiku. Vlastně se mi několikrát vybavilo Kladivo na čarodějnice a má nekonečně se opakující myšlenka „Tak tu svini už někdo konečně zabijte a vše dobře skončí!“. Neomezená moc, svoboda a bezstarostnost dokázaly v obou případech udělat z možná normální dospělé osoby paranoidní děcko a tak trošku to ilustruje lidskou historii a její významné osobnosti. Naopak ti, co se potácí na hranici beznaděje, musí proti své vůli dospět a vše snášet. Morální přínos… neocenitelný, ale těžko říct, kolik lidí si jej vezme k srdci a bude se jím řídit. Závěrečná skladba výjimečnost série krásně uzavírá. (04.05.2008)

Z počátku zajímavě načatý příběh se zhruba po třech dílech zvrhne v těžce účelový útok na divákovy emoce, jako by si autoři řekli, že mu musí za každou cenu ukázat, kam až je možné zajít v zobrazení nevinně trpících. Má tím být dokumentován jakýsi pofidérní pacifismus, který však z úst japonských tvůrců vyznívá více než trapně. Stejně tak jako ztotožnění hlavního nepřítele s Amerikou (metonymie Hellywoodu). Jednání postav a příběhové linky se pak většinou přizpůsobují této schematické myšlence, díky čemuž se vše stává stereotypní a předvídatelné v tom smyslu, že přihodit se může prakticky cokoli a diváka by na konci ani nepřekvapilo, kdyby se nemluvňatům trhaly hlavy. Soucit s hlavními hrdiny je tak nahrazen letargií a nezájmem o jejich osudy. Mrzí mne to o to víc, že se mi na konci prvního dílu vybavila stařičká hra Another World a já očekával podobně poutavý příběh. Některé detaily jsou zkrátka velice hezké, ale výsledek je bohužel značně prvoplánový. - - - * a 1/2 (06.02.2008)

OK, bude to hodně subjektivní: Spousta anime ze žánru shounen (pro školáky - chlapce) má hlavního hrdinu, který neumí mluvit. Umí totiž jen ječet a vřískat, a dabuje ho postarší dáma. Což mi někdy nevadí, někdy zato hrozně. Tady jsem chvilku pátral, co má ta paní za problém, a vím: Má to ze svého dabování Pokemonu. Další, co mi vadí -- dílko je mírně řečeno inspirované Conanem, chlapcem budoucnosti. Onen seriál mám dost rád, a nepotěšilo mě to. Také bych ocenil nějakou poetiku při vší syrovosti; je tak nějak zcela bez elegance (proti třeba zmiňovanému Hrobu světlušek...). Konec subjektivity. (03.12.2011)

Přestože jsou postavy kreslené, a to ještě velmi jednoduše, dokáží vyjadřovat své city lépe než většina živých herců a výsledek je doslova plný emocí, a to velmi intenzivních emocí. Přestože jsou hlavními hrdiny děti, tento seriál dětem radši nepouštějte, jinak utečou. Je poměrně drsný a vážný. Ale správně naladěnému odrostlejšímu a otrlejšímu divákovi připraví zážitek, na který se nezapomíná. Dost možná nejlepší anime, co jsem viděl (počítaje v to i filmy). (17.08.2005)

Kluk jménem Shu cestou z tréninku náhodou potká zvláštní "dívku" jménem Lala Ru. Následně je spolu s ní teleportován na pouštní planetu, kterou se snáží ovládnout tyranský vládce král Hamda, ten ke svým plánům Lala Ru nutně potřebuje. Shu se pokouší Lala Ru zachránit, ale je uvězněn... ___ Zápletka mírně připomíná Escaflowne, i zde se pozemšťan dostane na cizí planetu. Ovšem zatímco Escaflowne byl seriál především pro ženy a dívky (stylem kresby, romantickými prvky), Now and Then, Here and There je válečná sci-fi. Navíc docela krutá, asi málokdo by si přál si prožít to, co některý z hrdinů. Je to sonda do duše a mysli, kolik psychické zátěže snese člověk, než se zblázní a podlehne okolnímu šílenství? ___ Celý příběh je velmi působivý a vtahující. Postavy jednají poměrně logicky, věřil jsem tomu, co a proč dělají (s přihlédnutím k tomu, že to jsou děti, samozřejmě). Animaci se povedla, ale IMHO jaksi na úkor kresby a designu, které mi občas připadaly jednodušší (ale nevadí to). Hudba Taku Iwasakiho skvěle vystihuje dusnou atmosféru seriálu. ___ Co říct závěrem: asi žádný anime seriál, co jsem dosud viděl, se mi ještě tolik nevryl do mysli a paměti. Mnoho silných momentů a některé takové, že i jen při vzpomínce na ně mě mrazí v zádech. (03.11.2003)