Zlaté opojení

Taky jsem viděl až novější verzi s Chaplinovým komentářem a samozřejmě jsem se skvěle bavil. Chaplin ve Zlatém opojení pracuje více s příběhem a teprve do něj komponuje prvky grotesky. Tady možná, po stránce narace, sem tam nějaké to kolečko zaškobrtne, ale jinak není co vytýkat... Zastavil se, vykročil, zakopl a uklouznul ... (10.05.2010)

Jeden z Chaplinových nejslavnějších filmů.Zlatokopecká tématika. Často zmiňovaná scéna bota k večeři. Styl Chaplina byl staromilský pohled na svět. Vše skončí destrukcí jak ho svět drtí. Tulák by měl rád staré časy. Ve 40. letech Chaplin otevřeně projevil svou kritiku kapitalismu a levicové názory a v 50. letech v době McCartismu byl dokonce vyhoštěn z USA (Chaplin pocházel z Londýna). (08.12.2017)

Bohužel mi tenhle snímek potvrdil, že němé filmy nejsou mým šálkem kakaa. Pro mě tak zůstává nejlepším Chaplinovým filmem The Great Dictator, který mě opravdu bavil. Navíc u tohoto snímku jsem prožil zřejmě tu nejdelší hodinu mého života (po skončení jsem si myslel, že to bylo minimálně dvakrát tak delší.) 50 %. (15.12.2011)

Zlaté opojení mi přineslo víc melancholie než smíchu a já zkrátka od Chaplina očekávám mnohem víc zábavy. V podstatě mne pobavil snad jen dezorientovaný Tulák, kterak si v buřince a s hůlčičkou si vykračoval po horách, dále scéna s odklízením sněhu, houskový tanec a samozřejmě ekvilibristika v domě nad propastí. Jinak jsem bystře odhalil příliš velký prostor pro nudu. (04.01.2016)

Je veľmi ťažké poukázať, ktorý Chaplinov film je najlepší, hlavne preto, lebo každý jeho film prináša niečo nové , niečo do tej doby nevydané a niečo čo funguje doteraz. Rovnaké je to aj zo zlatým opojením. Dostávame sa do atraktívneho zasneženého prostredia Alijašky, ktoré je zo začiatku správne bezútešné a v ktorom zahynie viacej ľudí než je v Chaplinových filmoch zvykom. Potom ale príde na rad typicky tulákovská záležitosť a to hľadať to svoje šťastie, alebo pomôcť ho nájsť ostatným. Bez zbytočného sentimentu a sileného vtipu nám Chaplin predvádza jednu dokonalú scénu za druhou. Zápletka sa neustále rozvíja a neustále sa na plátne niečo deje a je úplne jedno či je to dobré, alebo nie. Jednoducho od toho neviete odtrhnúť oči. Koniec je typický happyendovský. Taký aký má byť a hlavne taký aký mám u Chaplina veľmi rád. 100% (01.11.2010)