Mstitel s píšťalou

Tahle severokorejská věcička 80tých let, se musí brát trošku s nadhledem.Skákání po stromech,zahrabání se během sekundy pod zem nebo eliminace protivníka jedním dotykem,to je prostě pohádka,jak hrom.Rozdíl je pouze v tom,že tohle je pohádka s nádechem kung-fu a to se mi vždycky líbilo,líbí a líbit bude.K tomu všemu tu máme ukázku toho,jak si každej vyšší úředník dělal co chtěl,kde koho si přivlastnil,rozhodoval o tom ,kdo si koho veme nebo ukázku toho,jaký se mezi lidma dělaly rozdíly. Pohádky mám rád a tahle pohádka je povedená a jako jediný mínus bych viděl,že tam bylo několik dost hluchých a nudných pasáží...i tak dam 70% (10.04.2012)

Souhlasím, že tohle je hodně nostalgická záležitost, ovšem odmítám dávat hvězdičky jen z nostalgie. Mstitel s píšťalou není zase tak skvělý film, aby si zasloužil plné hodnocení, ale na druhou stranu navzdory všem úlitbám se mi tenhle film opravdu líbil a kupodivu i teď líbí. Přestože jde v podstatě o pohádku o boji ochránce chudých proti nespravedlivým a krutým bohatým, která je docela nabitá komunistickou propagandou se severokorejskou příchutí (historický resentiment vůči Japoncům ztělesněný zlými černými ďábly). Bral jsem to tedy jako (trošku brutální) pohádku a podle toho to taky hodnotím. Snad si za dalších patnáct let nebudu ty čtyři hvězdičky vyčítat...:-)) P.S.: Mezi hodně velkou úlitbu řadím hlavně výroky typu "...to by znamenalo, že ovládají taoismus..." Lao-C' se musí obracet v hrobě.... (06.08.2006)

Pokud se nepletu (doufam ze ne), tak tento film byl u nas sveho casu uvaden jako "Mstitel s pistalou" (aspon tech par drobku, co jsem o nem nasel tu a tam po Inetu (http://www.asianfilms.org/korea/hongkildong.html), o tom svedci). Tech pet * je ciste nostalgicka zalezitost :-) protoze to byl snad prvni martial-arts film, co jsem kdy videl, ke vsemu jeste na velkem platne, a IMO rozhodne nebyl spatny... (30.04.2004)

U těhle filmů se kladly základní cihly mnohých z nás pro obdiv k martial arts filmům. Po pilotní Zradě a pomstě přišel mstitel Hong Il Dong a za zvukem jeho píšťaly se začali rojit Údery otevřenými dlaňemi, Kouzelné copy či Legendy o Zlatých perlách... Nostalgie.. okouzlení v dobách kdy každý ÚDER byl pro nás vzácný. Vzpomínám si, že kina byla u těhle filmů zaplněná a první 2 řady měli obsazeny Romové a ti při každém větším souboji vyskakovali do uliček a snažili se nacvičit techniku probíhající právě na plátně. Nebohé uvaděčky vždy příbíhaly a snažili se zabránit v kumite těmhle zcela prožívajícím divákům a slovy: "Tiše, tiše usaďte se, bude tam zajímavý souboj" pak už jen do konce filmu rezignovaně osvěcovaly baterkami boj pod plátnem... To byly časy. (06.02.2010)

Na tomhle filmu je asi nejzajímavější to, že vzniknul v Severní Koreji. Při jeho sledování jsem se neubránil takovým myšlenkám, jako jestli tam mají vůbec nějaká kina, kde by to mohli lidi vidět, kolik jiných filmů v této zemi ještě vzniklo, jestli existuje nějaké remasterovaná verze, nebo kolik lidí ze štábu postupně mohlo skončit v lágrech. Film samotný totiž za tolik pozornosti nestojí. Herci jsou bídní, příběh o ničem a jediné co bych si netroufnul hanit je choreografie a možná chvílemi profi hudba. (09.12.2013)