Mstitel s píšťalou

Přátelé, strčte si tu nostalgii někam. Tohle je bolševická propaganda jako když vyšije a jiné než odpadové hodnocení si nezaslouží. Onehdá jsem měl na podobné téma rozhovor s přítelem CaptainNorem. Ani Milan mě nepřesvědčil. Svůj názor, za kterým si stále stojím, je následující - přestože po technické stránce není film "Zítra se bude tančit všude" vůbec špatný, je to komunistická agitka nejhoršího kalibru a za propagaci zločinné ideologie si nic jiného než odpad nezaslouží. Tahle "perla" Kim Ir-senovy kinematografie je modelovým příkladem podobných filmů a já nemohu hodnotit proti svému přesvědčení. Tečka. (10.09.2010)

U těhle filmů se kladly základní cihly mnohých z nás pro obdiv k martial arts filmům. Po pilotní Zradě a pomstě přišel mstitel Hong Il Dong a za zvukem jeho píšťaly se začali rojit Údery otevřenými dlaňemi, Kouzelné copy či Legendy o Zlatých perlách... Nostalgie.. okouzlení v dobách kdy každý ÚDER byl pro nás vzácný. Vzpomínám si, že kina byla u těhle filmů zaplněná a první 2 řady měli obsazeny Romové a ti při každém větším souboji vyskakovali do uliček a snažili se nacvičit techniku probíhající právě na plátně. Nebohé uvaděčky vždy příbíhaly a snažili se zabránit v kumite těmhle zcela prožívajícím divákům a slovy: "Tiše, tiše usaďte se, bude tam zajímavý souboj" pak už jen do konce filmu rezignovaně osvěcovaly baterkami boj pod plátnem... To byly časy. (06.02.2010)

Komunistická propaganda z Mstitele s píšťalou vykukuje vlastně v menší míře než z čínské Zrady a pomsty, která bez okolků interpretuje tchaj-pchingské povstání jako socialistickou revoluci. Hong Kil-Dong sice bojuje za chudé a ponížené, ale většinu času jeho protivníky tvoří představitelé státu, kteří neplní povinnosti vyplývající z jejich funkcí, svěřený lid okrádají, nechávají ho hladovět a respekt si vynucují brutálními represemi. Nakonec ani sám vládce nedokáže sjednat spravedlnost a utlačovaným nezbývá jiné řešení než prchnutí ze země... Zkrátka se film velmi snadno dá interpretovat i jako kritika severokorejského režimu, jehož militaristické a deklarativně "lidové" ideologii (jakož i odkazu korejského etnického nacionalismu) zřetelně podlézá jen pasáž s japonskými nindži. __________ Choreografii a rytmizaci soubojů Mstitel nepochybně odkoukal z klasických hongkongských wuxia a kung-fu filmů (těch z 60. a 70 let), s nimiž také může být kvalitativně poměřován a sdílí většinu jejich kladů i záporů. Pokud se na něj díváme v kontextu žánru a produkčních podmínek, pak lze nad jeho dětskou naivitou, hereckou i inscenační prkenností a odbytě mechanickým vyprávěním přivřít alespoň jedno oko. __________ P.S: Film jsem viděl v korejštině s anglickými titulky, které bohužel neobsahovaly žádné (chtěně ani nechtěné) hlášky, jež ostatní uživatele spojují s českým dabingem :( (03.01.2016)

Jako děcko jsem to možná zbaštil, ale nyní z této slátaniny dostávám žlučníkový záchvat. Taková komunistická pohádka o umění taoismu, a víře v nápravu celého světa. Pokud to viděl Sergej Bubka, asi se začal bát o své rekordy ve skoku o tyči, které by hlavní postava zdolávala i bez sportovcova nářadí. (08.01.2011)

Souhlasím, že tohle je hodně nostalgická záležitost, ovšem odmítám dávat hvězdičky jen z nostalgie. Mstitel s píšťalou není zase tak skvělý film, aby si zasloužil plné hodnocení, ale na druhou stranu navzdory všem úlitbám se mi tenhle film opravdu líbil a kupodivu i teď líbí. Přestože jde v podstatě o pohádku o boji ochránce chudých proti nespravedlivým a krutým bohatým, která je docela nabitá komunistickou propagandou se severokorejskou příchutí (historický resentiment vůči Japoncům ztělesněný zlými černými ďábly). Bral jsem to tedy jako (trošku brutální) pohádku a podle toho to taky hodnotím. Snad si za dalších patnáct let nebudu ty čtyři hvězdičky vyčítat...:-)) P.S.: Mezi hodně velkou úlitbu řadím hlavně výroky typu "...to by znamenalo, že ovládají taoismus..." Lao-C' se musí obracet v hrobě.... (06.08.2006)