20,000 Leagues Under the Sea
Obsahy(1)
Kapitán Nemo postavil fantastickú ponorku aby sa mohol pomstiť. Precestuje vyše 20 000 míľ pri hľadaní Charlesa Denvera, muža, ktorý spôsobil smrť princeznej Daakery. Keď si Denver uvedomí, čo urobil, vezme dcéru na jachtu a odpláva preč. Neskôr ju a jedného námorníka vysadí na tajomnom ostrove a vráti sa po dlhých rokoch, aby zistil, či je dcéra stále nažive. Našli ju piati stroskotanci vojenského balóna, ktorý spadol blízko ostrova. Profesor Aronnax je na palube lode "Abraham Lincoln", keď ju potápa Nemo. Profesora, jeho dcéru a ďalších dvoch ľudí odhodí náraz do mora. Nemo ich zachraňuje a ukazuje im podmorský svet a lov. Takisto im hovorí o svojej ponorke Nautilus a svojej pomste, ktorá ho trápi celé roky. (matriosa)
(více)Recenze (16)
Ide o adaptáciu dvoch Verneových románov, pričom sa tvorcovia snažili, aby v závere všetko do seba zapadlo a vyvolali v divákoch aj emócie. Musím potvrdiť, že aj po vyše storočia od vzniku filmu ma záverečné odhalenie aj úplný záver úprimne dojali. Pričom po celý čas išlo skôr o upozorňovanie na to, čo všetko filmári dokážu a aké exteriéry a podmorské zábery dokážu vyťahovať po celý čas z rukáva. Videl som pekne kolorizovanú a kvalitnou hudbou ozvučenú verziu, v čom tkvie aj moje vyššie hodnotenie. ()
Němých filmů jsem viděl už mnoho, ale tenhle je zaručeně jeden z nejrozvleklejších a nejméně zábavných. Prim tu hrají podmořské záběry atraktivní v roce 1916, ale dnes bohužel celkem nečitelné, nezajímavé, a místy nechtěně vtipné (lov žraloka probíhající mimo jiné tak, že na něj dva potápěči vyskakují ze dna). Příběh je směsicí 20 000 mil pod mořem a Tajuplného ostrova, ale žádný charakter krom Nema nemá dostatečné prokreslení na to, aby nebyl jen černobílou čmouhou pobíhající po mizerně zachovalé kopii snímku.Skutečně by mě zajímalo, jestli se u tohoto filmu kdysi někdo bavil, protože ve srovnání s o 14 let starší Cestou na měsíc od Meliése pokulhává snad ve všem. A smrt kapitána Nema na konci nedává smysl - to umřel radostí na infarkt? ()
Spojení stařičkých filmařských postupů a imaginace Julese Verna působí opravdu kouzelně. Nicméně nezakryje fakt, že tvůrci vzali knihy 20 000 mili pod mořem a Tajuplný ostrov, vykuchali z nich to nejlepší a pospojovali to dohromady tak, aby mohli co nejvíce využít jejich zbrusu nové hračičky, prozkoumávat neprozkoumané a udivovat tím ostatní. Jejich dílo má ovšem příjemnou atmosféru, tu a tam je snad i úmyslně vtipné, a navzdory stopáži mě nenudilo. Tři a půl. ()
Svým způsobem první celovečerní blockbuster. Film, který jako hity dneška přitahoval pozornost a lákal hlavně na velkolepou podívanou. Do té doby nevídané podmořské scény a atraktivní exotické lokace. Úspěch byl kolosální. Je příznačné, že prostoduchý děj zde plní pouze funkci oslích můstků pro kochání se vizuálem. Z filmařského hlediska jde v lepším případě o průměr. Pokud ho uvidíte ve vysokém rozlišení jako já, možná taky přivřete oči a přihodíte hvězdu navíc. ()
101 let starý němý film se dá těžko uchopit - co o něm napsat,když není s čím srovnávat a když ho nechci vzhledem k dnešním filmařským možnostem plísnit? Už během sledování na tu dobu poměrně dlouhého filmu jsem si říkal, že mi to připadá jako zpráva z jiného světa. Jakoby nějaká civilizace přečetla pozdravy z Voyagerů a poslala nám zpět nějakou tu svou kulturní vizitku. Je to strašně jiné, nicméně (anebo právě proto) zajímavé a na svou dobu technicky velmi pokrokové. Ale příběh teda hrůza, alespoň z dnešního pohledu a vlastně i z pohledu J. Vernea -ten by se pod to asi nepodepsal. ()
Zajímavosti (2)
- Kameramanští průkopníci, bratři Williamsonové, nenatáčeli již jako Georges Méliés s použitím velkého akvária ve studiu, ale vypravili se na Bahamy, právě zde bylo totiž ideální místo s velmi průzračnou vodou. Když Disney o 38 let později pořídil remake téhož filmu, tvůrci k natáčení podmořských záběrů použili tentýž záliv. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Reklama