U pěti veverek

Nijak notoricky známý pamětnický film, ale řekla bych, že o to zajímavější. Jindřich Plachta patří k mým nejoblíbenějším hercům a ve veverkách to opět potvrdil. Ta jeho fúrie neměla chybu. Marně vzpomínám, která protagonistka v obdobné roli byla kdy lepší než Míla Pačová... Ta to tady rozbalila ve velkém stylu. Jakooo, každá dáma mívá nějaké poryvy, ale tohle bylo něco! Celkově je snímek příjemně naivní, vcelku předvídatelný, ale to není na škodu. Naopak. (09.02.2019)

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. (08.09.2007)

Neuvěřitelně nadčasový snímek, kde pan Houbička ve skvělém podání Jindřicha Plachty zachraňuje, resp. obnovuje dle odkazu původního majitele rodinný podnik, místo toho aby podlehl tlaku peněz a zničil klidný dům. Decentní komedie, příjemná a milá podívaná, která pobaví i po létech. Ale když si divák uvědomí, co všechno jsme v posledních dvaceti letech ve jménu peněz dovolili zničit, tak ho úsměv brzo přejde a zůstane jen trpká příchuť v duši. (19.04.2012)

Při sledování filmu si na své přijde každý milovník obrazů, film totiž obsahuje mnoho portrétů, především pak portrét duše paní Filomény nakreslený na papír, který je dle mého nejlepší a nejkomplexnější. Právě tato postava Filoména Houbičková, je pro snímek stěžejní, každý divák je rád za vše co se jí nepovede. Dále je ve snímku moment kdy pan Josef Houbička platí dívkám za to že na ně Filoména řve, což pravdu říct je vysněná práce mnoha z nás, bohužel nám tato profese neustála nápor socialistického režimu a dnes již není. Abych to tedy shrnul, jedná se o velice povedenou komedii, která člověku jednoduše vykouzlí úsměv na tváři, a nese s sebou také velmi důležité ponaučení, a to nikdy nevěř Kozlovi a bacha na ženy jménem Filoména. Díky skvělému humoru, příjemné hudbě a krásnému poselství se tak film řadí mezi špičku snímků o výrobě mýdla. (23.12.2021)

Jedna z těch opravdu velmi povedených válečných komedií se všemi prvky, které na těchto filmech jejich příznivci mají rádi. Báječný Plachta v roli sice ušlápnutého, ale spravedlivého a na konec také rázného pana domácího, Jan Pivec s Ladislavem Peškem v roli pro ně zcela typických mladých umělců, kteří mají do kapsy daleko, ale zato mají dobré srdce, a Jaroslav Marvan ve vedlejší roli zcela obyčejného, ale dobráckého vedoucího vinárny. Především první polovina filmu je neskutečně vtipná, Plachta co slovo to perla, Pivec s Peškem si skvěle nahrávají a především společné scény těchto tří jsou výtečné. Pak film trochu zvážní, aby ke konci zase (jako obvykle v těchto komediích) vše dobře dopadlo, zlo bylo vytrestáno a dobro mělo zelenou. Skvělá komedie, která je neprávem opomíjena. Hudba: Josef Stelibský (17.09.2011)