Režie:
Věra JordánováScénář:
Pavel AujezdskýKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr UlrychHrají:
Zdeněk Maryška, Martin Havelka, Zdeněk Junák, Petr Halberstadt, Drahomíra Hofmanová, Arna Mohelská, Zdeněk Dvořák, Pavel Kunert, Gabriela Štefanová, Jindřich Světnica, Miroslav Výlet, Erik Pardus (více)Obsahy(1)
Celou vesnici i její okolí sužuje chamtivost zdejší mlynářky (D. Hofmanová) a zámeckého písaře (Z. Maryška). Tomu se zalíbí krásná Fanka (G. Ježková), která ve mlýně slouží. Nejdříve se však musí písař zbavit Fančina milého Kuby (M. Havelka). A tak se rozhodne, že ho pošle na vojnu. A protože chtějí mít společně s mlynářkou plnou truhličku zlaťáků, zabaví Kubově mamince chalupu a pole a vyženou ji z vesnice. Ta mlynářku i písaře prokleje. Když Kuba zjistí, že přišel o všechno, nechce už žít. Nakonec však přijme nabídku mysliveckého mládence a odejde k němu do služby. Kuba se tak dostane přímo do pekla, kde celý rok pilně přikládá pod kotle. Po čase zjistí, že se v kotlích „smaží“ písař a mlynářka. Netuší však, že každou noc o půlnoci straší ve mlýně, kde se hádají o peníze a všechny okolo trápí. Jejich nekalé počínání zastaví Kuba hned po svém návratu na zem… (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Příjemná a veselá pohádka brněnské české televize s tradiční kulisovou výbavou, neokoukanými herci a známým námětem. Kuba se v pekle stará o kotle, ve kterých se vaří lakotní a chamtiví pan Písař a mlynářka, kteří ještě k tomu chodí o půlnoci do mlýna strašit. Kuba je však pošle nadobro do pekla a vezme si mlynářovic služku. Hudba: Petr Ulrych ()
Mě se tan Kuba náodou líbil. Ano, musíme zde snížit laťku kvůli cílové kategorii. Exteriéry ani interiéry nejsou promyšlené do pěti hvězd, ale na českou produkci stále zábava a na dítě se 7 let straým mozkem je to více než dostačující a poučné. Tohle je jedna z mála pohádek tohoto českého fenoménu, na kterou si pamatuji a která ve mě nechala nějaký pocit emocí. Kvůli dětem 3. ()
Bez urážky se nedivím, že se zdejší herci neprosadili více, byť herecké obsazení mě neoslovilo nejvíce. Ale koneckonců Fanka byla Kubovi podobná, tak se k sobě hodili. Brněnské studiové S čerty nejsou žerty jsou přece jen pro děti. Kulisy i kostýmy byly fajn, hlouposti ve scénáři děti neřeší, a já jsem usnul jen na chvíli. ()
Sice je to spatlanina asi tří pohádek, ale docela příjemně to odsýpá, Ulrychova hudba je pohodová, herci hrají jako o život, a že to občas trošku skřípe v logice, tady rád odpustím. Kuba mi ze začátku lezl na nervy a Gabriela Ježková vypadala chvílemi spíše jako smutný klaun, ale postupně se to rozjelo a i herci měli co hrát. ()
Kuba se stal mlynářem a mě ta pohádka v různých aspektech připomínala S čerty nejsou žerty. Když si ovšem odmyslíme papundeklové kulisy mající připomínat les. Kuba porušil slib a tak za práci v pekle nic nedostane, což v pohádkách není úplně běžné. I když nakonec vlastně ano...mlýn. Ovšem trochu mi nejde na rozum, kde zmizela jeho matka, navíc celý rok, když se pak právě na svatbu vrátila zpátky do mlýna? A co dělala celý rok Fanka, když mlýn nemlel? Nad tím ale děti neuvažují, těm je to jedno a tak je nejvíc potěší vcelku pěkné písničky. ()
Reklama