Popelka

Roztomilá černobílá pohádka v réžii paní Vlasty JANEČKOVÉ dodnes dojímá děti i dospělé. Eva HRUŠKOVÁ svým dětským obličejíčkem naplňuje pohádkovou představu Popelky. A princ ? Jiří ŠTĚDROŇ jako zpívající princ svou vysokou postavou a příjemným obličejem dokonale splňuje dívčí představu o princi, který bude bojovat o přízeň krásné, ale chudé Popelky. Pan Ladislav PEŠEK se Svatoplukem BENEŠEM jsou dokonalým párem vtipných organizátorů královského plesu, aby našli princovi tu správnou nevěstu. Paní Dana MEDŘICKÁ se samozřejmou rutinou hraje bezvadně macechu a milého tatínka Popelky, pan Ilja PRACHAŘ. Hudební pohádka, která v dnešní době má pouze malinkou vadu, že není barevná. Jinak ovšem okouzlující. (23.09.2007)

Dle mého nejvíce zapomenutá a přehlížená pohádka. Zapomenutá tím, že o pár let byla natočená novější verze, dnes možná nejslavnější česká pohádka TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, a každý si už vybaví především právě ji. A to se právě odrazilo i v tom, proč je zároveň přehlížená. Určitě za to může i fakt, že tato Popelka je černobílá, a tak moc děti neupoutá jako kdyby byla barevná. Dále je to především televizní pohádka, a to je na ní hodně poznat. Ačkoliv se jedná hned po ZLATOVLÁSCE o nejslavnější a nejlepší pohádku Vlasty Janečkové, naší přední režisérky televizních pohádek. Jenže když se natáčí jen na dvou místech, a to v interiérech, ve skromných podmínkách, tak se nemůže prostě rovnat s Vorlíčkovou verzí. Leda tak jen kostýmy jsou srovnatelné, možná i ještě bohatší. A podle mne je to i ten důvod, proč je tato Popelka kolikrát odsunuta v televizním programu hned na brzké ráno po šesté hodině ranní. Dalším pro nás Čechy je netypickým znakem Popelka coby blondýna. Sice v té nejslavnější verzi, kreslené od Walta Disneyho je právě blondýnou, tak podle mne se k Popelce více hodí bruneta, tak jak to bylo se Šafránkovou. Navíc blonďaté vlasy a až příliš mírumilovný výraz Evy Hruškové, dělají z této Popelky až moc líbeznou holčičku. Nepovedla se ani forma muzikálu. Především princ Jiří Štědroň je podle mne největším zklamáním. Štědroň je zpěvák, ale hrát prostě neumí. Na prince byl až příliš moc toporný. Jediné, co se mi na celé Popelce líbilo, byl zpívající Tříska s mandolínou. Ten mě opravdu překvapil. [6706. hodnocení, 147. komentář, 80%] (10.01.2019)

"Jen kolovrá-HÁ-tku zpí-HÝ-vej..." No, kolovrátek nebo jakýkoli jiný nástroj ke spřádání textilních vláken svržený ze schodů by nejspíš vyluzoval příjemnější zvuky než zpívající Tříska.  A to už vůbec nezmiňuju jeho rafinovaně fingované hraní na loutnu... Jinak kromě Třískova hýkání je tahla adaptace Popleky příznačná Štědroňovým unylým princem, který jakoby nevěděl, má-li se zrovna oženit nebo raději padnout k zemi z nedostatku mozkové aktivity. Zvláštní je, že je to i přes tyhle legendární herecké výkony a dokoláčnickou repetitivnost tak nějak koukatelné...  To bude asi ta Medřická... (23.12.2021)

Moje nejoblíbenější verze pohádky o Popelce od naší přední pohádkářky Vlasty Janečkové. Ve vedlejších rolích excelují taková herecká esa jako Dana Medřická (macecha), Ladislav Pešek (král) či Svatopluk Beneš (rádce). Vypravěč Jan Tříska se představuje i jako zpěvák se zajímavým hlasem, který kouzelným a nenapodobitelným způsobem markýruje hru na loutnu. Ústřední dvojce lehce ťululoidní, ale pořád ještě dostatečně švarný princ a maličko dětinská Popelka, je silná hlavně v pěveckých číslech, méně již v hereckých. Čeho si však na této pohádce cením nejvíce je úžasná atmosférická hudba s lehkým barokním nádechem a šmrncem (použití hoboje i cembala) Angela Michajlova i vkusných písniček textaře Ivo Fišera. Kromě čestné výjimky pánů Svěráka s Uhlířem bohužel věc v českých pohádkách nepříliš častá. (08.01.2009)

Téhle pohádce strašlivě moc ubližuje casting. Princ je po lobotomii, Popelka má také jen jeden výraz (a subjektivně viděno je "slovansky" škaredá). Škoda že Tříska jen zpívá, měl být v hlavní roli. Takhle to ani Medřická či Pešek s Benešem nezachrání. (29.12.2023)