Deník Bridget Jonesové

Scénář: Andrew Davies, Helen Fielding, Richard Curtis .. Deník Bridget Jonesové mám rád z mnoha důvodů. Ty hlavní jsou dva. Dokonalá herecká kreace Renée Zellweger je nepřehlédnutelná a neskutečně přirozená. Oceňuji odvahu pro takovou roli nabrat nadbytečná kila a pak se skvěle vyřádit. Tím druhým je samotný příběh. Ženě po třicítce začnou téměř slyšitelně tikat biologické hodiny a každá nezadaná ví, že je nejvyšší čas, něco s tím už konečně udělat. Zkrátka, humor funguje jednoznačně přesně a osobně se útrapami hlavní hrdinky vždy skvěle pobavím. (29.04.2006)

První díl je rozhodně nejkoukatelnější. Renée se chová oproti například Dvojce uvěřitelně a téměř normálně. Jistě příjde v nevhodném kostýmu na slavnost nebo sjede po požární tyči přímo do kamery, ale jsou spíše situace za které přímo nemůže a nikdo by jí je neměl dávat za vinu. V druhé polovině se řeší už hlavně to zda na věčně volnou pozici v jejím srdci nastoupí slušňácký Mark Darcy nebo prasácký Daniel Cleaver. Nikdy postavě Bridget zcela nepropadnu a nezačnu nosit bavlněné bombarďáky ani nezačnu doma pochlemtávat víno u romantických filmů s očima zpocenýma od slz, nicméně musím přiznat že scénář Richarda Curtise, který je zodpovědný za Lásku Nebeskou ve filmu jistou stopu zanechal. 70% (20.11.2017)

Tenhle film byl pro mě obrovským zklamáním. Když jsem viděl tak velkou reklamní kampaň, kde ukazovali nějakou vtipnou scénku a zdejší hodnocení, myslel jsem si, že mě to zaujme. Ovšem ouha. Vtipných scének a celkově vtipu nebylo víc, než v té reklamě a koukat na přehrávající obtloustlou burínu Renée Zellweger mě opravdu neoslovilo. 20%. (23.03.2008)

Kdo občas přivře jedno až dvě oči, bude se bavit náramně. Má talent na trapasy, kouří, chlastá, nevaří, nesnáší svou práci, manžel žádný, svěřuje se deníku, nad štíhlou linií si uchechtává. A přitahuje egoistická hovádka. Postavy, které ji obklopují, nejsou černobílé. Aby také byly, když se na nich podílel britský král romantické komedie Richard Curtis. Při každé příležitosti povzbuzující Bridget chutná i po letech. Sebeironická blondýnka komentuje svůj život nesmírně poutavě a trefně, má to atmosféru, není to jen sled několika deníkových stran, ale slušně poskládané a vypointované povídání o hledání toho pravého. Mnohokrát na nás tvůrci mrknou, mnohokrát nám předhazují, že k (mnohdy grotesknímu) výsledku musíme přistupovat s nadhledem. Přesto jsou trable téhle třicátnice autentické a uvěřitelné. Renée Zellweger pečlivě nacvičila britský přízvuk, dokonale zvládla všechny (zranitelné, neohrabané, zoufalé, oslavující) polohy své postavy a ta nominace na Oscara rozhodně není přešlapem. Ba naopak. Její dva pánové rovněž oba palce nahoru, Firthův záměrně upjatý suchar je kouzelný, Grantův Don Juan zase zatraceně šťavnatý. Dojemné, milé, trefné. (19.12.2016)

Nedokázal som druhý krát tento film dopozerať do konca, ale dokázal som mu odobrať jednu hviezdičku. Film je zaradený do škatuľky romantických komédií, ja ho zaraďujem medzi terapeutické filmy,, ktoré by sa mali premietať iba na lekársky predpis alebo odporúčanie psychológa. Celý význam filmu vidím v tom, že dáva nádej tým, ktorým príroda alebo život, prípadne spoločnými silami ublížili. V mojom ponímaní je to ako s Forestom Gumpom, ktorý nás presviedča, že nie je potrebné aktívne pracovať na dosiahnutí úspechu, ale stačí mať iba šťastie. Nejdem samozrejme polemizovať s hodnoteniami ostatných užívateľov, pretože sa riadim Dylanovým "I touch noone and no one touches me". (26.10.2020)