Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Kosmik 

všechny recenze uživatele

Haleluja! Máme v Česku nového filmového režiséra mezinárodních kvalit! Zatímco se v Nudě v Brně Morávek ještě s filmem učil a ve stylu se oc nevzdaloval Nové vlně z 60. let, v Hrubešovi a Marešovi už vypráví příběh zcela svým originálním způsobem. Není to v žádném případě odpočinkový film. Za "používání mozku" v kinosále je ale divák odměněn velkolepým koncertem náznaků a symbolů. Divadelní řeč, kterou Morávek tak ovládá, vstupuje jeho prostřednictvím zcela nenásilně na filmové plátno. Režisér dokázal, že lze oboje úspěšně zkombinovat. ()

delaware 

všechny recenze uživatele

Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. ()

Reklama

MáŠa 

všechny recenze uživatele

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

S dvouhodinovým filmem, u něhož jsou nejlepší první dvě minuty, není něco v pořádku. Humor je zde vyjádřen skrze nadužívání slova "kokot", nebo dialogy typu: "To neudělám, vypadal bych jako blbec." - "Ale vždyť ty jsi přeci blbec." (haha), případně se tyto a jim podobné věty pro jistotu ještě jednou zopakují, aby vynikla jejich úžasná "vypointovanost". Mnohé situace tak hraničí až s trapností. Chápu, jakou myšlenku chtěli Budař s Morávkem vyjádřit, ale proč to činí tak uondaným, nevtipným a vzhledem k neúměrné stopáži úmorným způsobem, je mi záhadou. Morávek není žádný režisérský lumen, jeho inspiračními zdroji je dle jeho slov ´česká nová vlna 60.let´, ale do ní má jeho dílo hodně daleko. První půlhodina, masturbace v dědečkově uniformě, Zagorka a samotný závěr aspoň trochu zvedají film z hlubokého bahna podprůměru. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Niekedy je dobré dať filmu druhú šancu. Zvyšujem hodnotenie z 20 na 65%. Prečo? Lebo "je naprosto nezbytné aby nebe bylo blankytné!". Lebo Budař zahral neznesiteľného tyrana a nezištného priateľa v jednom a Krajčo zase mierne duševne zaostalého chlapa, tak že sa prekonávali, navyše Krajčo bol nespoznateľný. A bol to film s poučením: "Ak sa niekto Tebe správa ako manipulatívny zmrd, vráť mu to stokrát horšie!". Pretože kľúč od života nemá právo brať nik, teda okrem života samotného. To, že si niekto zvolí život nezamestnaného v rozpadávajúcom sa dome na periférii, meditujúceho askétu, tvorivého samorasta alebo si skráti cestu zlou životosprávou je čisto jeho vec. Do toho sa nemá čo kto srať. Ale ani nik nemá právo manipulatívne na niektorú z týchto ciest navádzať a vytĺkať z toho následne svoj vlastný, odrbom nadobudnutý kapitál (zisk z podvodného kšeftu, vlastníctvo nehnuteľnosti po sektárskom zblbnutí nevyrovnanej a nevzdelanej, prípadne psychologicky predisponovanej osoby k manipulácii a pod.). ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama