Tai-Pan

Romány Jamesa Clavella Šógun, Tai-pan, Gaidžin a ďalšie sú proste bomby, ktoré nemajú obdobu. Asi najlepšieho filmového spracovania sa dočkal Šógun vo forme seriálu. Filmové spracovanie Tai-pana, ktoré sa odohráva v čase, keď bol založený Hong-Kong, hodne za Šógunom zaostáva. Zrejme preto, lebo natlačiť rozsiahly, viac ako 600 stranový román do 2 hodín filmu to proste nejde a niekde sa musí hodne ubrať, čo je na filme dosť cítiť. Osobne mi najviac vo filme chýbali zákulisné vzťahy tai-pana Struna s čínskymi pirátmi a triádami. Škoda, že nebol naplno využitý potenciál skrývajúci sa v knihe. (12.04.2010)

Britové začali obchodovat s Čínou a dostali zálusk na Hong Kong. Spíše komorní milostné drama na pomezí reálných historických událostí, o kterých se okrajově dozvíme ihned na začátku snímku. Dál se o ně za celou stopáž už ani smítkem nezavadí. Dvouhodinová stopáž je až nadmíru toho ničeho, co se v údajném příběhu odehrává. Absolutně chybí nějaká honosná atmosféra. Drama, city, napětí, zkrátka nic. Chvílemi se tak dostaví neúprosná nudnost. Výprava je však bravurní, což dodává alespoň nějaké kouzlo oné doby. Proč je ale film zakončen záběrem na současný Hong Kong budiž záhadou. Ano, byla to Britská kolonie, ale o tom tento příběh není. Nebo se snad tvůrci takto snažili naznačit, že za britskou kolonií stojí láska? Snímek je zmatečný až běda, kde dokonce mnohé epizodky zůstaly nedovyprávěné. Zkrátka a dobře, tady to skřípe až běda. (14.01.2014)

Dneska jsem dočetl Clavellův román Tchai Pan, který byl předlohou tomuhle filmu. Vzhledem k tomu, že knížka má něco málo přes 600 stránek, myslím si, že daleko vhodnější pro převedení na plátno by byla forma seriálu, protože zcucnout 600 stran nesmírně dějově i myšlenkově obsáhlého románu a převést do délky dvou hodin je zhola nemožné. Filmaři si vzali několik klíčových scén, které patřičně zjednodušili a ledabyle poskládali za sebou tak, že bez znalosti románu by nedávaly moc smysl. Vše se děje děsně hopem a jen tak mimochodem, plno klíčových událostí ve filmovém provedení působí strašně nedůležitě a zbytečně a mnoho důležitého chybí (postavy guvernéra Longstaffa, Robba Struana a jeho ženy, Coopera, biskupa ... a události týkající se rozpůlených mincí a pirátů, malárie, triád, Gorthova vražda, potrat Mary Sinclairové, celé politické pozadí ...). Výprava a kostýmy jsou ale hezký, rozhodně to nepůsobí nijak lacině, herci jsou taky dobrý, i když z Dirk Struan, tchai pan Vznešeného domu, ve mě nevzbuzoval zdaleka takový respekt a obdiv, jaký z něj čišel v knížce. No a sakra, byl by hroznej problém dát Brockovi přes jedno oko tu pásku??? Clavellův román je geniální. Ukazuje střet dvou odlišných civilizací, z nichž každá se cítí na vyšší úrovni než ta druhá a každá tou druhou opovrhuje a přitom se obě dvě od sebe navzájem mají co učit. Toto je hlavní náplní Clavellova románu. Bohužel tento kontrast je ve filmu také nastíněn jen tak mimochodem, jako všechno ostatní. Knihu rozhodně doporučuji. (14.02.2010)

Celkem slušně zpracovaná, pokud jde o mě, tak jedna z nejlepších dobrodružných knih, ale ten, kdo ji nečetl, může být lehce dezorientován. Plno postav a událostí z knihy je vynecháno, nutno podotknout, že na škodu. Bylo by určitě lepší, kdyby z této obsáhle knihy byl udělán seriál, stejně jak tomu je u Noble House nebo Šóguna. (22.09.2010)

Kniha a film, film a knha.... toť otázka, která bude vždy provázet každého diváka a posléze čtenáře, čtenáře a posléze diváka (bez prioritního rozdílu). Jamese Clevella jsem přelouskal respektive zhltal skoro celého a několikrát. Pravda je, že je to mimořádný autor s citem pro detil a z jeho knih vzešly i mimořádná filmová díla. A Tai-Pan? Se stejným dilematem jsem se před nějakou dobou potýkal u ŠIFRY MISTRA LEONARDA.... Je to tak.... Tak jak v případě Šoguna, by Tai-panovi slušel možná víc seriálový formát, ale jsme zase u kdyby. Nicméně, pokud se odprostím, Tai-Pan film (a o ten tu teď jde) vychází akceptovatelně i když divák-nečtenář předlohy bude na tom o malinko hůř než čtenář předlohy-divák... 70% (04.05.2010)