Sluha dvou pánů

Dnes nastal další den reprízy tohoto představení v TV a já si pustila alespoň začátek, abych si osvěžila paměť z doby dávné, kdy jsem to viděla v ND hned po premieře, někdy začátkem 90. let ještě s M. Etzlerem namísto Pyška, v roli Clarice s B. Kodetovou a jako Silvia D. Matáska. Je vidět, že hodně vody uplynulo a pan Donutil se jaksi zakulatil, zestárnul a na roli mladého sluhy už jaksi nemá vizáž (a to je záznam 11 let starý, nechtěla bych to vidět dnes). Co se týče této divadelní látky, mám ji ráda a nemyslím si, že by byla zastaralá, jelikož dobře napsané komické situace a dialogy této a podobných her, myslím, nezestárnou a divák na ně rád bude chodit odreagovat se. Ale nemohu nevidět, že M. Donutil zde hraje jakousi estrádu, přehrává a někteří kolegové mu v tom zdatně pomáhají, viz. paní Šplechtová, Pyško a další mladí neznámí. Já opět opravdu nevycházím z údivu, čím si tento herec získal takovou popularitu a tolik obdivovatelů. Mrzí mě, že na takové scéně v dnešní době nehrají již naše největší herecká esa, bardi českého herectví, pár jich odešlo, jelikož nebyli spokojeni s tím, co se nyní v divadle děje a hraje a namísto nich nastoupily mladičké tváře, které pořádně nic neumí a od nikud je divák nezná. Dávám 2 hvězdy, jednu za předlohu a druhou svému tátovi v orchestru :-)). Herci, to je jedna velká křeč, nepřirozenost a neustálý řev. (09.02.2011)

Jednoho dne jsem na poště vyzvedla dopis. Ovšem, nebyl můj, To jsem si všimla až po otevření. Chtěla jsem ho zalepit. Světe div! Dopis nejde zpátky zalepit. Tak mě napadlo. Což takhle zkusit chléb? Děkuji pane Donutile. Donutil jste mě zi jen tak ledabyle vymýšlet. A to, že se směji u dopisů, když nad nimi někdo jí chléb, to je také vaše vina! (27.03.2010)

Neviděl jsem to v televizi, ale v divadle. A co víc, je to vlastně jediná hra, na níž jsem byl v pražském Národním Divadle (jsem halt z Brna a je to trochu z ruky). A musím říct, že jsem byl unešen. Nejen briskné dialogy (a občas monology ;) ale i zahraný to bylo perfektně. Škoda, že takhle komedie nepsal Shakespeare, protože to by byla pecka. Jinak Donutil jako obvykle strhává všechnu pozornost na sebe. Dá se říct, že všichni ostatní herci mu dělají křoví. Protože jsem seiděl až v horní galerii a na dálku vidím jemně hůř, moc vám toho o kostýmech neřeknu, akorát že byly barevný. Ale slyším dobře a tak jsem se celou dobu skvěle bavil, a to i s tím, že mě tlačily půjčený černý boty a kravata se mi nepříjemně zařezávala do krku. Kdybych žil v Praze (Bože chraň, při těch cenách!), šel bych na to znovu. (27.06.2006)

slavnou hru ubíjí v tomto nastudování především popularita miroslava donutila... sorry, ale salvy smíchu jenom kvůli tomu, že vejde na jeviště? celý národní se v tu chvíli chovalo jako cvičenej vopičinec a toho se já odmítám zúčastňovat, až bude hlavní postava obsazena někým míň machroidním, rád se na ní podívám znovu, dokud jí bude hrát donutil, budu se jí obloukem vyhýbat.. (20.08.2008)

Tento záznam podle mě nemá chybu. Commedie dell'arte jako vínko! Mám srovnání s letošní návštěvou Truffaldina v Národním divadle a v roce 2013 už bylo přeimprovizováno a bohužel k horšímu. Chápu, že herci si to chtějí po tolika letech repríz nějak přikořenit, ale přišlo mi, že veškeré improvizace se svážely k hodně lacinému rádoby humoru. Takže i když vidět živě, byl zážitek, tak příště radši sáhnu po záznamu z roku 2000. Díky za něj! (07.09.2013)