Padlé umění

hezká vizuální stránka i nápaditost tomuto snímku nechybí a pokulhává spíš smyslupnost. Ale co ... zaujmul, morbidně pobavil a hlavně mě přivedl na příjemnou kapelu Fanfare ciocărlia, která svým stylem připomíná známý Bregovic orchestra. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (02.04.2013)

Rozhodně velice nápadité s výborným hudebním doprovodem rumunské kapely Fanfare ciocărlia a naprosto dokonalou pointou, která ne, že by se dala čekat, ale v onu chvíli vypadne tak surově až morbidně, že v z toho vznikne černočerné poselství, které se ponese minimálně do třetí světové a možná i dál. --- 85 % --- (22.07.2007)

Oproti katedrále více dějové dílko Tomka Baginského. Formát grotesky tuto prácičku činí více srozumitelnějším. Téma je jednoduché - absurdita vojny a podle uniforem vojáků i absurdita polského národnictví. Žádné výlety do mystiky se nekonají, všechno je svěží, má to tu správnou gradaci. A jako jasně řečené záležitosti zmenšuje pole možných interpretací, čímž přitáhne nejspíš více diváků, včetně těch, kteří z nějakého důvodu nepřemyšlejí a jen se mechanicky zasmějí nad něčím co nechápou. Následuje oficiální výklad webových stránkách. Škoda trochu suché, víc se mi přece jenom líbí věci, kde všechno není hned jasné jako třeba UNDO, nebo výše zmíněná KATEDRA pocházející ze stejné dílny. Ale i tak ... Duzo sciensczia, wiele sukcesu i odwagi do dalszej pracy ... (27.04.2008)

Naozaj vyborny pocin poliakov v rezii Tomeka Baginskeho. Film zaujme najme vybornou kamerou, skvelym "obsadenim" :) a v neposlednom rade hudbou (Fanfare Ciocarlia - Asfalt Tango). Snimok zachytava sialeneho "umelca" tvoriaceho svoje dielo pomerne nestandardnym sposobom.. ani sekunda nudy, vyborna atmosfera a napad predurcuju tento snimok do TOP hodnoteni. Pre fanusikov animovaneho filmu povinnost. (15.10.2005)

Díky tomuhle kraťasu, se mi začíná tento žánr dost líbit. Protože se v tomto filmu hraje hlavně na divákův zrak, sluch a myšlenkové vnímání snímku. Nejvíc se mi líbilo že se režisér spiecializoval hlavně na okolí snímku (písek, vítr, a mírně nerovná kamera) . Ten pohled po tom jak kamera dojede na vrchol skokanské věže, a je záběr na toho nadřízeného vojáka a vzduchem poletuje díky větru písek je nezapomenutelný. Dále se mi vryla do paměti scéna s tím obrovským morbidním chlapem který se jediný v kinosálu dokázal tak odvázat a tančit na svůj odporný "videoklip", přestože všichni odešli...Na to jen tak nezapomenu. Myslím, ale hlavně doufám, že jsem to správně pochopil. Domnívám že je to metafora toho že válka na naprosto zbytečná věc a že kvůli jednomu maníkovi mohou zemřít i statisíce lidí. (31.03.2009)