Absolut Warhola

Šílená mozaika o Warholovi z pohledu obyvatel jeho rodiště. Otec pop artu by určitě nebyl rád za takovou "folklór" prezentaci. Andyho vzdálená blonďatá příbuzná vyšívající slavnou Marylin. Boty od Warhola, které si Rusíni raději nechali na půdě a pak je vyhodili. Žena pletoucí si Warhola s Leninem. A hlavně nezapomenutelný poznatek: "Andrejko nebol homosexualista, Andrejko bol dobrý člověk." (09.10.2010)

S minimalistickým prístupom a s pomocou poľského komunikačného článku medzi lokálnymi obyvateľmi a nemeckým štábom dostávame nádherný obraz reality oddelenej civilizácie, z ktorej nie je ľahké, ale ani nemožné uniknúť. Pôvodné anglické titulky ponúkajú hanebne nepresný preklad väčšiny dialógov (najbolestivejší je preklad vozidla V3S ako WWII tank). *9/10 (17.01.2024)

Tento dokument je jeden z tých, kedy na začiatku otvoríte ústa a so zatajeným dychom a neveriacim úžasom ich zatvoríte až po skončení. Napriek tomu, že zahraničná delegácia režiséra, technikov s kamerami a dlho-bielo-vlasého podivína s rifľovkou bola nepochybne v severovýchodnom cípe Slovenska úkazom, museli pôsobiť totálne nenápadne. Výsledkom je úplne prirodzený prejav domácich obyvateľov, ich života, či zmýšlania. A kto bol v Medzilaborci tak vie, že i tak jest. Kombinácia travertínovej megastavby múzea so svetovými výtvarnými originálmi, osadenej doprostred mŕtveho verejného priestoru na periférii sveta, je sama o sebe úkazom. Nehovoriac o perličke, že cesta na koniec sveta vedie cez Havaj... (07.04.2020)

Ku koncu už film trochu odbáča od témy a dochádza mu dych (hríby a ropné vrty), ináč ale tomuto chytrému a neuveriteľne zábavnému dokumentu nechýbalo ďaleko od 5*. Postavený na kontraste Ikona pop artu/Popíjajúci východniari prisahajúci životom že ich príbuzný (s ktorým sa v živote nestretli) nebol žiaden homosexualista ale človek s dobrým srdcom, Absolut Warhola rozosmeje i rozosmúti pri pohľade na slovenský údiv nad mimozemskou americkou kultúrou. Zážitok na ktorý ešte chvíľu budem spomínať. (03.06.2017)

Byla to dost zvláštní fraška o Andyho tetách, strýcích a bratrancích, kterým posílal oblečení a obrázky končící jako čepice, lodičky nebo šipky. Dozvěděli jsme se i to, že v Mikové umřela starostka, takže každoroční pařba na počest Andyho se už asi konat nebude. Taky že Andy nebyl "homosexuálista, protože v Mikové se nikdy žádnej tenhle nenarodil", že v Medzilaborcích nesmí rómové do muzea (a ti jediní kolem něj neustále krouží), do něhož stejně zatéká (upřímně - těch 50 barevných kbelíků na odchyt vody bych, až bude problém někdy vyřešen, nelikvidovala - vypadá to totiž velmi "warholovsky") a spoustu dalších cenných informací. Snová byla devadesátiletá teta, která se podívala na červený portrét Lenina a pravila: "no jo, voni mu padaly vlasy už vod mládí". Což o to, vtipné to bylo dost, ale jako pop-artová tečka nebo pocta Andymu? Co by asi na tuhle bizarnost řekli jeho američtí friends. (05.01.2006)