Reklama

Reklama

Československý filmový týdeník

(seriál)
  • Slovensko Československý filmový týždenník

Obsahy(1)

Aktuální záznamy událostí pro Československý filmový týdeník před padesáti lety jsou dnes již historickým dokumentem. (oficiální text distributora)

Recenze (127)

FireTight 

všechny recenze uživatele

Máte pravdu, musím ještě tu jednu hvězdičku do svého hodnocení přidat. Československý filmový týdeník je totiž nádherným (a zatraceně dlouhým) zdokumentováním jednoho období našeho národa. Uvidíte prakticky cokoliv - jak soudruzi v ocelárnách pracují s ocelí, jak soudružky selky dojí krávy, důležité návštěvy sovětských špiček, směšné problémy kapitalistických států... no zkrátka všechno, co se tehdy dělo u nás i ve světě upravené do "prokomunistické" podoby. Objektivně tedy opět nelze hodnotit, ale pro člověka, který tu dobu nezažil (například já) jde o unikátní záběry mapující náš stát po dobu skoro čtyřiceti let a také příležitost podívat se, jak to tehdy vlastně "vypadalo" (ty uvozovky berte jako opravdu VELKÉ). ()

GrooteLulu 

všechny recenze uživatele

...krásné, koukat na davy lidí a na neustálý boj za mír... nebral bych to propagandisticky, ale alespoň kamerově za pravdivou výpověď doby, a ta doba od cca 50roku až do normalizace, je dost dlouhá, jako přechod z němého filmu na dnešní trháky.... ...našel jsem semtam "extrakuriozity - viz. Skakel z Újezdce u Přerova" a mnoho a mnoho dalšího ...dělám buď výběry, že jedu třeba začátek dnů ze srpna z každého dostupného roku, nebo sjedu celý rok naráz.... je to poklad z archivu čt... a poučné, i pro politiky, umělce (kviff), nebo zemědělce... ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Smysluplné, poučné! Ano, takové to sice nebylo, ale strana a její lokajové chtěli, aby to tak vypadalo... Dokumentárně velmi cenné k pochopení, v čem jsme to před padeáti lety žili. Brzy nás už čeká XX.sjezd KSSS. Zvláště se pak těším na konec šedesátých let! No a devětaosumdesátého se už asi nedožijem... . . . Věčná škoda, že s pádem komunismu odešel i Československý filmový týdeník. Možná by se za padesát let naši potomci divili, jak i dnes média dokážou manipulovat stádem (říká se tomu veřejné mínění ;-)... ()

pravo 

všechny recenze uživatele

Aspoň sa troška môžeme pozrieť ako to vtedy tak dávno vyzeralo aj keď nie je všetko čo nám je povedané či ukázané pravda, ale každý si musí na tieto roky prežité v inom politickom zriadení vytvoriť sám. Ja to beriem ako dokument zobrazujúci vtedajšie pomery a nie ako agitačný materiál a u mňa prevažuje prínos vysielania podobných programov, aby si tí čo to nezažili a počuli o komunizme a socializme iba z rozprávania svojich rodičov alebo starých rodičov mohli svoje dojmy z počutého konfrontovať s videným. ()

Zevon 

všechny recenze uživatele

Nebudu z nostalgie dávat vysoké hodnocení, je to strašlivě propagandisticky zaměřená záležitost, nevidím v tom žádné umění, jenom chladnou, komunistickou, vychcanou oblbovačku. Ze zápalu entuziasmu reportéra se mi obrací kniha a proklamované výsledky, no kdo měl rád uniformitu, sraní v kolektivu na povel a štěnice v telefonech, ať si to klidně užije. V kině jsem to nesnášel, záměrně jsem chodil do sálu až po odvysílání povinné osvěty a reklamy na jar s panem Vajíčkem. Dnes to připadá maximálně jako srovnávací pořad, něco jako Hledání ztraceného času, který byl, na rozdíl od výborného jmenovaného pořadu, opravdu ztracený. Přesto na to koukám a nechápu, co mě tady vlastně drželo, asi vědomí, že jsem si každou dobrou knihu, LPíčko i džíny musel opatřit jinde, než v komunistických vyrabovaných samoškách a cítil jsem přitom jakousi revoltu, co já vím. Navíc mladí naprosto nechápou, proč ti lidé nešli do jiného obchodu, když v tomto je fronta a v regálech hovno. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Jedním ze spoluautorů tohoto pořadu se v roce 1961 - především z nutnosti obstarat si nějakou obživu - stal i později velmi úspěšný režisér Jiří Menzel. Ve své autobiografii "Rozmarná léta" na to vzpomínal (kráceno): "Moc jsem se o práci nepral a točil jsem málo. Když se naskytal nějaká větší práce, vždycky jsem našel důvod, proč ji nedělat, nebo proč by ji měl dělat někdo jiný. Proto mě tam měli rádi. Bylo víc práce, a tím pádem i víc honorářů pro ostatní. Točil jsem krátké snímky, asi osm až dvanáct záběrů, tak, aby se to vešlo do minutového šotu. Většinou z pracovního prostředí. Záběry ze žní, májových oslav, brigády socialistické práce a tak podobně. Někdy se to neobešlo bez groteskních situací, když jsme třeba točili šot o tom, jak je Praha připravena na sněhovou kalamitu a příslušný funkcionář mne nutil, abych ho natočil, jak se starostlivě dívá z okna. Nebo jsme točili v hrudkovnách někde u Rokycan a doprovázel nás zodpovědný pracovník. Hlídal nás, abychom nenatočili nic ošklivého. Pořád se chtěl dívat do kamery a kontrolovat, co točíme. Nesměli jsme otočit kameru směrem vzůru, abychom nezachytili začouzenou oblohu, a nesměli jsme ji ani sklonit k zemi, aby se v našem šotu neukázalo, jaký tam mají bordel." (NIRO)

Reklama

Reklama