Československý filmový týdeník

Máte pravdu, musím ještě tu jednu hvězdičku do svého hodnocení přidat. Československý filmový týdeník je totiž nádherným (a zatraceně dlouhým) zdokumentováním jednoho období našeho národa. Uvidíte prakticky cokoliv - jak soudruzi v ocelárnách pracují s ocelí, jak soudružky selky dojí krávy, důležité návštěvy sovětských špiček, směšné problémy kapitalistických států... no zkrátka všechno, co se tehdy dělo u nás i ve světě upravené do "prokomunistické" podoby. Objektivně tedy opět nelze hodnotit, ale pro člověka, který tu dobu nezažil (například já) jde o unikátní záběry mapující náš stát po dobu skoro čtyřiceti let a také příležitost podívat se, jak to tehdy vlastně "vypadalo" (ty uvozovky berte jako opravdu VELKÉ). (30.09.2010)

...krásné, koukat na davy lidí a na neustálý boj za mír... nebral bych to propagandisticky, ale alespoň kamerově za pravdivou výpověď doby, a ta doba od cca 50roku až do normalizace, je dost dlouhá, jako přechod z němého filmu na dnešní trháky.... ...našel jsem semtam "extrakuriozity - viz. Skakel z Újezdce u Přerova" a mnoho a mnoho dalšího ...dělám buď výběry, že jedu třeba začátek dnů ze srpna z každého dostupného roku, nebo sjedu celý rok naráz.... je to poklad z archivu čt... a poučné, i pro politiky, umělce (kviff), nebo zemědělce... (04.08.2022)

Smysluplné, poučné! Ano, takové to sice nebylo, ale strana a její lokajové chtěli, aby to tak vypadalo... Dokumentárně velmi cenné k pochopení, v čem jsme to před padeáti lety žili. Brzy nás už čeká XX.sjezd KSSS. Zvláště se pak těším na konec šedesátých let! No a devětaosumdesátého se už asi nedožijem... . . . Věčná škoda, že s pádem komunismu odešel i Československý filmový týdeník. Možná by se za padesát let naši potomci divili, jak i dnes média dokážou manipulovat stádem (říká se tomu veřejné mínění ;-)... (17.02.2006)

Aspoň sa troška môžeme pozrieť ako to vtedy tak dávno vyzeralo aj keď nie je všetko čo nám je povedané či ukázané pravda, ale každý si musí na tieto roky prežité v inom politickom zriadení vytvoriť sám. Ja to beriem ako dokument zobrazujúci vtedajšie pomery a nie ako agitačný materiál a u mňa prevažuje prínos vysielania podobných programov, aby si tí čo to nezažili a počuli o komunizme a socializme iba z rozprávania svojich rodičov alebo starých rodičov mohli svoje dojmy z počutého konfrontovať s videným. (24.09.2007)

Nebudu z nostalgie dávat vysoké hodnocení, je to strašlivě propagandisticky zaměřená záležitost, nevidím v tom žádné umění, jenom chladnou, komunistickou, vychcanou oblbovačku. Ze zápalu entuziasmu reportéra se mi obrací kniha a proklamované výsledky, no kdo měl rád uniformitu, sraní v kolektivu na povel a štěnice v telefonech, ať si to klidně užije. V kině jsem to nesnášel, záměrně jsem chodil do sálu až po odvysílání povinné osvěty a reklamy na jar s panem Vajíčkem. Dnes to připadá maximálně jako srovnávací pořad, něco jako Hledání ztraceného času, který byl, na rozdíl od výborného jmenovaného pořadu, opravdu ztracený. Přesto na to koukám a nechápu, co mě tady vlastně drželo, asi vědomí, že jsem si každou dobrou knihu, LPíčko i džíny musel opatřit jinde, než v komunistických vyrabovaných samoškách a cítil jsem přitom jakousi revoltu, co já vím. Navíc mladí naprosto nechápou, proč ti lidé nešli do jiného obchodu, když v tomto je fronta a v regálech hovno. (09.05.2009)