Vratné lahve

-PROSÍM TĚ, JAK SE MŮŽEŠ DÍVAT NA TAKOVÝ KRAVINY? -UŽ JSI NĚKDY ŽEHLIL? Tenhle film JE typicky "svěrákovský" - od hezkých obrázků (vlak na pozadí proměny ročních dob, detaily), přes humor, který se dívá na člověka s tolik potřebným nadhledem a láskou až k pocitu, že po strašně dlouhé době vidím český film ze současnosti, jehož postavy jsou lidé z masa a kostí a ocitají se v "běžných", nám všem tolik blízkých situacích. Právě proto nemohu pochopit, proč snímek velice snadno zabíjí těch několik scén (např. "zeťovy pohnutky"), které kdyby se trošku víc rozvedly, mohly být rozhodně mnohem nosnější, a teď píšu opravdu v podstatě jen o těch vážných (ne sentimentálních!), protože humoru je ve filmu skutečně habaděj. Takhle se totiž o tom stáří, které je nejevidentnějším tématém snímku, dozvíme vlastně jen něco velice povrchního, i když vtipného. Ovšem chtěl bych zdůraznit, že je rozhodně cenné a bude i ceněné, že Vratné lahve vznikly! (23.04.2007)

Postupem času čím dál tím lepší film, kterému plné hodnocení uniká opravdu jenom o chloupek, konkrétně o opravdu hrozně zrežírovanou scénu pádu z kola, uchylování se k jednoduššímu humoru typu Pánská jízda či Kameňák (konvice na sporáku, epizodní figurka opilce), z dramaturgického hlediska nadbytečným erotickým vizím a hlavně titulkové tečky, která staví celý předchozí děj na hlavu. Jinak výjimečně sebereflexivní dílo (malá úloha pro Cimrmanology, učitelská léta, neustálé upomínání na Kolju v podobě kroužkování v programu či jeho projekce v tv anebo na Tmavomodrý svět s Ondřejem Vetchým v závěru), jež staví hlavně na přesném castingu všech zúčastněných (pochvalu si zaslouží zvlášť živoucí Dana Kolářová a ku prospěchu věci umírněný Jiří Macháček) a na dobře napsaném scénáři plném skutečných postav a uvěřitelných promluv. (08.03.2007)

Jednoznačně nejslabší scénář Zdeňka Svěráka, jehož nejhorší postavou je právě otravný Tkaloun. Nicméně právě jeho dominance umožňuje vyniknout sekundárním příběhům v pozadí. Ty jsou pro svou neokatost a záměrnou kondenzaci jen na nezbytné body, přičemž zbytek si domýšlíme sami, vlastně hrozně osvěžující... zejména ten s Macháčkem a Vilhelmovou (nevěřil bych, že to někdy o Macháčkovi řeknu :). Nosnou postavou je ale matka rodiny Daniely Kolářové, která pro svou nemluvnost (a díky tomu i mnohem větší výmluvnost) vystupuje z omezujících mantinelů lehce "senilního scénáře", je do značné míry především dílem jinak až příliš pokorné režie a je vedle těch menších příběhů v pozadí jediný důvod, proč tomu filmu nakonec dávám 70 % (3 a půl hvězdičky). Pevně doufám, že Zdeňku Svěrákovi už budou Vratné lahve stačit a nebude s Janem dále spolupracovat. (24.09.2007)

Nejlepším filmem autorsko-rodinného tandemu pánů Svěráků pro mě zůstává Obecná Škola, ale je možné, že s přibývajícími léty se to změní...za hodně, hodně let;) Tak jak to jen na prahu skutečné dospělosti mohu posoudit, mám za to, že Zdeněk Svěrák skvěle vykreslil jisté období života nejednoho muže stříbrných skrání, řídnoucího vlasu a ne zcela dokonale fungující prostaty, a učinil tak se sobě vlastním vtipem, laskavým humorem, a především s lidským přístupem a pochopením - jde vlastně o takovou Amélii z Montmartru pro šedesátníky:) Každopádně tento kousek můžete s klidem doporučit dál. 80% (28.10.2008)

Asi nejlepší domácí komedie posledních let připomíná, že i dnes lze vyprávět a natáčet o citlivých věcech života s nadhledem, taktem, vkusem, vtipem, moudrostí. Určitě mnoho ve filmu znamená kamera (nejen záběry Prahy, ale i nemilosrdné detaily obličejů obou protagonistů). O bědách a slotách devadesátých i pozdějších let na minimální ploše, sevřeně střídmými prostředky, LÁHVE říkají takřka vše. Tápavé ztrácení a znovunacházení manželské lásky se v závěru filmu mění v její rehabilitaci (odzbrojující Svěrákovo přiznání, že při psaní scénáře hojně čerpal z vlastního soukromí; musí žít s nadmíru velkorysou a chápavou manželkou; všechna čest a sláva). Zdá se, že režisér byl v tomto případě i tak trochu scénáristou. Filmu to určitě prospělo. A českému divákovi, hladovému po kvalitních domácích novinkách, jistě také. (17.09.2007)