300: Bitva u Thermopyl

Výtečný začátek i závěr a... A mezitím se nachází jen a pouze vata, která nenudí jen díky charismatickému Butlerovi a výtvarné složce, která se ovšem stihne přejíst. Vyčítat Třístovce nepřehlédnutelnou machovitou až fašistickou fasádu není zcela fér, ale nezáživnou akční složku již ano. Střední část je sice převážně jenom střet udatných Sparťanů a perských mas, jenže akci samotné schází nějaká šťáva. Což je u takovéhoto typu filmu značný problém. Paradoxně jsou největším kladem až stylizované závěrečné titulky. (30.03.2007)

Těžko o tomto snímku hovořit, mnoho detailů unikalo díky mé nepozornosti, ale on si ji bohužel nezasluhoval. Počátek byl čekáním na akci druhá část pak převážně čekáním na závěrečné titulky. Snyder splodil dítko, které je zklamáním po všech stránkách. Bylo to jako bych dostal místo Leonida odporného Ephialtea. Nejvíce jsm se těšil na vizuální stránku, zbytek šel vlastně stranou. jenže tyhle efektivní omalovávanky měly nejkrásnější scény již v traileru, zbytek filmu tak úchvatný neni, stačí se kochat zdejším fotoalbem. Byl jsem zvědav i na hudbu, jenže ta většinou byla rušivým elementem, do filmu vůbec nepasovala. Problém byly i příliš šroubovité dialogy, které sice nemají problém obstát na papíře, ale pro film se prostě nehodí. Z komiksu, který by byl převeden na plátno, bych měl radost, ale tohle je až moc koncipovano jako film, snímek který nefunguje. Fotografie, které jsem zhlédnul v různých časopisech vypadaly opravdu lákavě, postrádaly onu 'filmovatost', ale ze snímku to prostě není cítit. Líbí se mi soustředění na určitě spektrum barev a 'odsátí' zbytku, ale to je tak vše. Snyder selhává v základech. Jeho nová linie s královnou odbourává napětí, do děje je zapasována zbytečně, snímek s ní rozhodně nic nezískává, klidně bychom snesli její odstranění. Vypravěčův hlas je jen důkazem, že tvůrce nedokáže přenést slova do obrazu. Sakra lidi, už pochopte, že komiks a film - přestože jsou si částečně (obrazová struktura) podobní - jsou úplně něco jiného... Už Sin City doplatilo na přílišnou doslovnost. (02.04.2007)

Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co. (24.03.2007)

V klidných scénách ze Sparty ubíjející patetické fráze v "chlapských" scénách z Thermopyl naopak výtečně fungují. Několik bombastických fight sekvencí, spousta hezkých obrazů, dost vaty. Ale stejně dám 4, protože tenhle film jednotvárně neskomírá jako Sin City a dokáže vyhecovat. A občas i dojmout. A Butler má sakra charizma. (25.03.2007)

Už několikrát jsem ve svých hodnoceních použil spojení "forma pohltila obsah". Nebylo to vždy v tomtéž smyslu a někdy to značilo plus, jindy mínus. Tohle bude bohužel ten druhý případ. Jistě, nemělo jít o nadupanou starověkoválečnou rekonstrukci, ale o převedení Millerova comicsu, a i to je provedeno trochu jinak než u Sin City. Jenže - za prvé - já mám ten dějepis opravdu rád;) A za druhé - nejen antický hrdina má v sobě nést něco víc a dát to divákovi pořádně sežrat. A to se bohužel Gerardu Butlerovi nezadařilo. Nejen že Crowovi to v Gladiátorovi baštíte podstatně víc, ale i přímo mezi Sparťany jsou dva daleko působivější vznešení bijci - Vincent Regan, který o svých možnostech dal tušit v podobné (ale daleko menší) roli na písku před hradbami Tróje, a vedle něj David Wenham (alias Faramir). Nechci nějak dehonestovat výkon pana Fantoma Butlera, ale postávání ve svitu Měsíce jen v rouše Adamově, taktické náčrty a ironické rozmluvy s přihřátým kolosem Xerxem mu jdou podstatně lépe než hřímavé dějinotvorné monology. Taky se nějak nemůžu smířit s předestřeným zpodobněním antického ideálu ženské krásy, a to uznávám, že Lena Headey je jinak vážně kus. Na můj vkus poněkud útlý kus, takže spíš kousek než kus, ale to je fuk, prostě takovéto role by měly dostávat herečky podobných kvalit jako Monica Bellucci. Otázka je, do jaké míry je onen slabší herecký projev královské dvojice způsoben osobními predispozicemi a nakolik jde o režisérovu práci. K té mám výhrady nejvýhradnější - i kdyby Frank Miller měl jakýsi záměr onu přehlídku fyzických degenerací použít ke zpodobnění boje ušlechtilé kalokagátheiy proti zkaženosti okolního světa, může snad někdo na režijní stoličce zapojit mozek a zabránit tomu, aby se někteří (možná otrlejší, možná podívanou méně pohlcení) diváci začali při pohledu na magora se sekyrami místo rukou uchechtávat a při výstupu kozlíka nikoliv Šikuly, ale Bafometa, propukali v smích. Přejdeme na pozitivnější vlnu - z práce skladatele Tylera Batese je znát, že už má něco za sebou a že se Zackem Snyderem nepracuje poprvé. Hudební stránka zaslouží potlesk a poté, co provedu poslech, možná i něco víc. Obzvlášť závěrečné titulky, kde naplno vyrazí na zteč Millerovo umění, jsou skvělé, pročež NEODCHÁZET, sedět a vychutnávat. A klad pro mě osobně největší vahou disponující - takovou atmosféru poctivé brutální řežby dvou sevřených šiků pěchoty jako při prvním útoku, jsem ještě nikdy nezažil. Klaustrofobie, třesk štítů, hlavně neustoupit, jediné slabé místo a vše je ztraceno, naprostá bomba, vážení! No a ty přechody do protiútoku, rozptýlení šiku a choreografie jednotlivců proti přesile, to má taky své kouzlo. Sice naivní, ale kouzlo:) A ne slabé... Závěrem asi tolik - Třístovka měla na víc, vizuální obžerství mě nepohltilo tak jak jsem čekal a v televizi nebo tak to bude asi ještě slabší. Přesto a právě proto - jděte do kina. Ten film si míň než 70% nezaslouží, a ta nižší hodnocení mu bohužel reálně hrozí, if served without proper caution... (26.03.2007)