Zlatý kompas

Souboje obrněných medvědů, létající divoženky vzpomínající na pletky s námořníky nebo dobrotivé dámy se sadistickými sklony - to byla napoprvé příliš silná káva a překvapivá nuda. Když jsem se ale o rok později smířil s tím, že se z Kompasu nevyklube magická fantasy, všechno nakonec dopadlo o poznání lépe. Jen nějak začínám litovat toho, že se pokračování nedočkáme. Válka s Azrielem v hlavní roli mohla být parádní podívaná a krok správným směrem. (15.02.2008)

Co se týče výpravy a zkrátka celé vizuální stránky filmu, je tohle naprosto bez pochyb nádherně zpracované.Obdivuji každého,kdo se pouští do vymýšlení nových a nových světů a zároveň uskutečňování filmové nebo knižní podoby,protože já takovým talentem obdařená nejsem a moje fantazie zkrátka tak daleko nesahá.Každopádně jde tu tak trochu o nevyužitý potenciál,nejspíš co se příběhu týče.Ten je místy dost děravý a bohužel není moc chytlavý,do děje mě to prostě moc nevtáhlo.Medvědi jsou úžasní,malá Dakota přesvědčivá,Nicole úžasná a Evě Green to neskutečně sluší.Bezpochyby všichni zmínění podávají skvělé výkony,ale na ty čtyři hvězdičky to u mě prostě není.Navíc mluvící zvířata pro mě vždycky byli,jsou a budou kýčem.Jinak nechápu srovnávání s Pánem prstenů,je samozřejmé,že když budete Zlatý kompas srovnávat s něčím,co je úplně jiné kafe a navíc nemá v dnešním filmovém světě obdoby,vyjde z toho tak nízké hodnocení.Takže se té chyby pro příště proboha vyvarujte,protože tyhle dva snímky mají pramálo společného. (09.04.2011)

Pán prstenů je nedostižný, o tom není pochyb, ale oproti bezkrevné Narnii (Eragon je sračka, se kterou si kompas srovnání nezaslouží) je Weitzova adaptace pokladem, který se může stydět akorát za svou délku, které chybí minimálně dvacet minut, aby spousta scén (převážně uprostřed snímku) nepůsobila nemístným, zjednodušujícím dojmem. Weitz není zlý scénárista, ale měl jsem neustále pocit jakoby ho někdo nutil stříhat na pro děti snesitelnou délku, přičemž si Chris zapomněl uhlídat i to hlavní - příběh. Ten je nakonec soudržný a má stále velký potenciál do budoucnosti, ale s větší délkou mohl být vytěžen mnohem lépe. Nicméně, Weitz dokázal, že není jakožto fantasy začátečník takové pako, jakým je bezpochyby Andrew "neumím nic jiného přebarvovat záběry" Adamson, a odvádí výbornou práci jak s herci, tak s trikovými scénámi, které ani jednou nebuší do rohovky silou Eragonovy pěsti. Největší devizou a nadprůměrnou spásou kompasu však nejsou trikové orgie, ani fajnově plynoucí režie, ale trojúhelník D.B. Richards-Nicole Kidman- Sam Elliott. Malá herečka rozhodně má, jako každý dětský herec, mezery v projevu, ale je přesně tím rozkošným diblíkem s lišáckým úsměvem, jakým Lyra je a má podle knižní předlohy být. Sam Elliot si napravuje reputaci po zmršeném Ghost Riderovi a ukazuje, jak má vypadat drsný kovboj a sladce přenádherná Nicole samozřejmě nic nezkazí, stejně jako po vzoru knihy zastrčený Craig. Není to dokonalé a možná jsem nakonec trochu zklamaný, vzhledem k tomu, že jsem ve Zlatý kompas věřil celou svou duší, ale i tak jsem s výsledkem spokojený a na případný druhý díl se i s Weitzem za kamerou těším. A nejen proto, abych konečně viděl poslední tři kapitoly z prvního dílu mé oblíbené knižní série. 7/10 (06.12.2007)

Vážně budí respekt, jak někdo dokáže prošustrovat vysoký rozpočet, hezký příběh a výtečné obsazení. Ale Weitz je jak velkostatkářův marnivý synek, který rozhazuje tatínkovy miliony s děvčaty nevalné pověsti. Pofidérní vizuál smrdí umělou hmotou a pastelkami, tempo snímku je strašně nevyvážené a neustále po kolena zabředá do vysvětlivek, herecké hvězdy zabíjí nulové vedení. Jo, děti jsou roztomilé (jako z reklamy na čokoládu), Kidmanová má šarm (podobně jako 150 podobných sladkých čarodejnic), hostování vousatého Bonda a bodrého kovboje z Big Lebowského potěší, ale výhradně proto, že tihle chlapi mají charisma nezvásile na zpackaném projektu. Weitz připomíná joudu, který si před natáčením nakoukal Harry Pottera a Pána Prstenů a pak to zkusil udělat podobně. Jenže je to hodně chabá náhražka, když v celém filmu není krom digitálních patlanic lautr nic zajímavého. Snad jen občasné záchvěvy sympatie ke známým hlasům i tvářím. Už tomu pánovi ty vysoké rozpočty nedávajte, on si pro samé triky není schopný pohlídat ani svou doménu: dialogy a vedení postav. (26.11.2009)

Tretia hviezdička len za tú vizuálnu nádheru a atmosféru, ktorá mi pripomenulá román Iana R. MacLeoda Světlověk (reálie miešané s mágiou). Tam však podobnosť končí. Infantilné vysvetľovačky ma rozčuľovali hneď na začiatku, k tomu čiernobieli hrdinovia, dievčatko-mesiáš, scenár predvídateľný ako jedálny lístok školskej menzy. Pekné, "nicméně" nudné. (03.03.2008)