Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
K výtkám o přehrávání Landovského a jiných nutno dodat, že oproti uměřeně (či přiměřeně) pojatého satirického groteskního dramatu na premiéře 14.5.1967 se inscenace postupem doby posunula do jakési crazy grotesky či frašky, jak je zřejmé z TV záznamu. Herci přehrávají, někdy příliš - a zbytečně. (Původní pojetí inscenace bych honotil 5*) ()
Bylo, nebylo, v dalekém království žil, byl jeden herec jménem Pavel Landovský a byl neskutečně dobrým hercem. Pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Na scénu přišel jako vždy trapný, uřvaný a neskutečně špatně hrající Landovský, kterému se jako vždy podařilo mi zkazit dojem z jinak brilantního celku. ()
Naprosto skvostné zpracování Gogolovi legendární hry. Neviděl jsem jediný špatný výkon, naopak všechny postavy jsou věrohodné nebo i přímo geniálně ztvárněné(především Landovský v roli hejtmana a Kodet jako Chlestakov). Obávám se, že dnes už by to nikdo tak výborně nesehrál(podotýkám, neviděl jsem verzi s Kaiserem, takže to nemohu tvrdit na 100%). Tito herci v sobě měli tak úžasný entuziasmus, že vlastně ani moc nehráli, ale žili tu svoji roli. Herci i celková atmosféra připomíná spíš nějakou českou lidovou komedii než ruské drama. Je vidět že chování je stejné nezávisle na době či místu. Jedna z nejlepších komedií, dělající si humory ze samotného člověka a jeho chování v krizové situaci vůbec. A to je toto drama staré již 200 let. ()
Kodet dělá Chlestakova se ctí, ale to, jak Kačer popisuje v bonusech Pucholtovo pojetí "ušatý ňouma měnící se v monstrum", to člověku nedá spát. A že v původní koncepci to byla inscenace o strachu, si lze lehce představit, ale zároveň má Kačer recht, že do studiového záznamu to úplně neprolezlo. I tak ovšem jeho verze slouží té dodnes neskutečně aktuální dvousetleté hře o něco pokorněji a zároveň objevněji než efektnější Fedotovova. ()
"Polívku mi vozí parníkem až z Paříže. Nadzdvihnu pokličku... A ještě je mokrá!" Napsáno podle pravdivé události, mohl by hlásat titulek na začátku téhle inscenace. Hru (i po 175 letech stále aktuální) totiž Gogol napsal podle skutečného zážitku přítele Puškina, který se prý jednou při návštěvě podobného nejmenovaného městečka ocitl v takřka totožné situaci jako Chlestakov. Škoda, že se neví, kolik si tenkrát Puškin při své "revizi" vypůjčil peněz. Ve školách by se to mohlo vyučovat. No, k inscenaci asi tolik: Jiří Kodet je coby Chlestakov neodolatelný, Pavel Landovský zrovna tak, vše je perfektní, ALE: DVD jsem si pustil bez toho, abych se podíval na obsazení všech těch menších a malých rolí - a proto jsem první hodinu Revizora nevycházel z údivu. František Husák, Jiří Hrzán, Petr Čepek (skutečná minirolička, ale tak roztomilá), Miloslav Štibich, Helena Růžičková... Tomu říkám obsazení! Pět. ()
Reklama