Číslo 9

ČÍSLO 9 dokazuje, že věda a náboženství (konkrétně - křesťanství) musí být v opozici natrvalo. Formální i myšlenková veteš, která nemá určené, na jakého diváka cílí (děti rozruší některými nevhodnými výjevy a uspí pomalým tempem, dospělé otráví prostoduchostí fabule, schématizmem a klišovitostí, především ale ideovým zpátečnictvím), ani nepředstavuje dostatečně promyšlený svět, jenž bychom chtěli obývat a prozkoumávat po skončení filmu. Neovládatelná, za jedno odpoledne dohratelná adventura, která má dobrou animaci a mix zvukových efektů, ale není hodna jmen producentů, kteří ji zaštítili. Burtonovský motiv výjimečného jedince (stvořeného vědcem, jenž nestihne svůj vynález zcela dokončit) a kontrast dvou světů (postapokalypticky dusného a toho nevinného, představovaného písní z ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ) naráží na měšťácké hodnoty a konzervativní notu filmu (věda a rozum špatná, víra dobrá, heterosexuální pár norma); atrakce jsou ve své eklektičnosti a precizní rytmizaci správně "bekmambetovské", ale výchozí nápad není pořádně rozveden (je vlastně jedno, kolik je hadráků) a k předobrazům se přistupuje s úctou, nikoliv výsměchem. Od ANDĚLŮ A DÉMONŮ mě nic svou hloupostí tak neotravovalo... (24.09.2009)

Někdy člověk při sledování filmu zaleze tak hluboko do své ulity, že se bez přestání bouchá do její čepice (to jsem měl naposledy u Mary a Maxe). Jenže ulita Čísla 9 smrdí po výparech z továrny, nemůžu se v ní ani o píď otočit a navíc to všudypřítomné dusno... Líbí se mi, že Shane Acker se pořádně opřel do tématu: lidi versus stroje, kdo vyhraje? Jasně, že prvním byl Cameron se svým Terminátorem, ale je pravda, že až nyní mi došla myšlenka, že něco podobnýho se fakt může stát. Jenže druhá teze je taková, jestli na to už není pozdě. Sakra, hodně těžký film na sledování! Těch otázek! Je paradoxem, že zatímco se jiné filmy snaží o hlubokomyslnou debatu mezi divákem a režisérem, přijde animák, který má poloviční stopáž, ale jeho stopa je hlubší než u kdejakýho spektáklu. (15.11.2009)

Začátek si udržel mojí pozornost... asi deset minut. Pak nastoupil - omlouvám se všem, které by to mohlo urazit, nebo pohoršit, ale jinak to opravdu nazvat neumím - nehorázný americký kýč. A ten si mou pozornost neudržel, ba se mi zdá, že si ji ani nezasloužil. Možná měl Shane Acker zůstat u svého jedenáctiminutového kraťasu z roku 2005, protože tím, že čas kraťasu vynásobil sedmkrát, světu nedal nic nového. Ano, ponurá ukázka postapokalyptického světa byla velmi zdařilá, možná, že bych ji mohla nazvat animovanou tváří Orwellova světa 1984, ale to jen možná a namátkou. Někdo tu píše o strhující akci, která mi strhující rozhodně nepřišla, spíše mne nutila se starat o to, jestli bych si náhodou neměla nalakovat nehty, což jsem taky stihla, a to se mi u dobrodužných fantasy nestává... Film by to byl dobrý, kdyby si dokázal udržet pozornost. A asi to i shazuje fakt, že jsem si ho zařadila mezi své nejočekávanější filmy roku 2009. (31.01.2010)

Perfektní jednohubka, smím-li to tak říci vzhledek ke stopáži filmu. 70 minut je divák držen jednoduchým příběhem, kterak to lidstvo pos..lo a tak na naší planetě prakticky zanikl život. Očíslování hlavních hrdinů mi přišlo originální, výtvarná práce vynikající a k větší spokojenosti chyběl snad jen mírně promakanější příběh. Na animovaný snímek se film vyznačuje také solidní akcí. PS: Tohle není rozhodně není rodinnný animák. 90% (25.06.2010)

přátelé, tohle se prostě MUSÍ vidět - po skvělém kraťasu přichází naprostá bomba, která alespoň u mě rozplynula během pár minut veškeré obavy a zašlapala negativní kritiku do země... následovala fenomenální podívaná s jak jinak než ohromující animací, skvělou hudbou, heroickým příběhem a krásným (pro některé divá(č)ky určitě i dojemným) koncem... prostě, asi jsem se zamiloval do Devítky :-) 99,999999999999999999% p.s.: díky ČSFD za bezplatnou návštěvu kina ;-) (11.09.2009)