Thor

Je mi už jasné, proč shakespearovský tvůrce Kenneth Branagh do toho šel. Všechny scény z Asgardu totiž vypadají jako velenákladné divadelní představení, se zajímavými postavami, velikou osudovostí, zradou, závistí a žárlivostí. Asgard, se svojí megalomanskou architekturou a veškerou pompézností, bavil nejvíce, episoda ze Země díky dobrým hercům potěšila také, i když se nemohu zbavit dojmu, že ze skutečnosti „divící se Thor mezi lidmi jako slon v porcelánu“ šlo vytěžit více bezděčného humoru. Chris Hemsworth sympaťák každým coulem, Hopkins konečně po delší době v roli, která mu sedí nejlépe, tyhle noblesní postavy, to je jeho parketa. Celkově příjemně strávené 2 hodiny a nebránil bych se pokračování. (08.05.2011)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Tohle nejde oznámit šetrně. Jistě nikomu z vás neuniklo, že v poslední době nás Hollywood zásobuje výplachy a prefabrikovanými scénáři, které si vypůjčí tu onde, tu tamle, ale ve své podstatě jde o stále stejnou sbírku pitomostí, otravných postav a výcucy všech možných námětů, ze kterých po hollywoodské kastraci zbude jen pár slov zasazených do naprosto mimózní zpotvořeniny původního zdroje, ať už jde o např. mytologii řeckou (Titáni) nebo severskou. Víte, z čeho je mi u Thora na blití? Kvůli čemu mám hroznou chuť zlikvidovat všechny existující kopie vč. scénáře? Kvůli všemu! Tak je to. Ale vůbec nejvíc kvuli tomu debilnímu komixovýmu základu, kterej se švitořivým optimismem Asgard předstvuje jako futuristickou verzi Vegas a asgardský pantheon zabydlí jakousi třepetalkou, černošským Heimdallem, jakýmsi Asiatem a Thor sám je nesnesitelný pošuk. A to papundeklový brnění, co by patřilo někam do Power Rangers, tam dělá co? Plus přemíra pseudovědeckejch hovadin a Natálka v nejotravnější roli přechytralý vědkyně, co všechno ví a do všeho kecá. Jestli se sebou něco neudělá - ehm, tu Rimmerovu poznámku o bradavkách radši vynechám. No, a hned se tu dá dýchat. Nevím jak vám, ale mně se dost ulevilo. Děkuji za vaše příspěvky. Nashle při příští kritice, pánové a dámy. Tak, trpaslíkovský úvod a stať máme za sebou, takže na závěr jen že nechápu, proč Branagh stál zrovna o tohle a že i novej Conan je v porovnání s tímhle snesitelný film. Možná to není nejstupidnější film svýho typu (tam zatím neohroženě trůněj Transformeři), ale mám prostě severskou mytologii příliš rád, než abych se klidně díval, co s ní filmařský mlýnek na myšlení provedl. Když vidím tohle hollywoodský znásilňování všeho, upomínám se na nedávnou kampaň Přečtěte si to dřív než Hollywood. (16.09.2012)

Thor se mi líbil. Líbilo se mi, jak tvůrci zkombinovali realitu s Asgardem, jak realitě postavili Thora, jak si ze všeho dokázali dělat legraci. Bylo to fajn sledovat v rámci fantasy, na které mě nikdy nepřestane bavit se koukat. Ukazují totiž svět, který si ani já pořádně nedokážu vysnít. A tvůrci jsou tu jejich fantasii schopni převést tak nádherně ještě do reality. Asgard byl totiž opravdu nádherně vytvořený. Klobouk dolů před tvůrci, že se do něčeho takového pustili a jsem rád, že z toho chtějí udělat daleko epičtější příběh i v budoucnu a neskončit jen u jednoho dílu. Není to sice úplně na pět hvězdiček, ale to asi jenom proto, že mi příjde, jak kdyby tvůrci natočili takové Muže v černém s jiným příběhem. Respektive zajímavý námět střižen do legrace a s fajnovými herci. Jen ti Muži v černém tenkrát byli něco, co jsem si nedokázal jako malý vůbec představit. Velkolepé Sci-fi/fantasy a ještě k tomu komedie. Thor se drží stejný linie a mě baví. Né že né. Ale na pět hvězd jsou tu jiné kousky. Každopádně jsem rád, že takové filmy vznikají. Člověk si pak užije neobvyklý příběh, pohodu, příjemnost a k tomu skvělé herce, na které se krásně kouká, protože hrají buď naprosto obyčejné lidi nebo naopak neobyčejné bohy. (13.06.2012)

Extrémní klady: Film který má srdce na pravém místě a velmi dobře to o sobě ví. Hlavní herečtí představitelé, fenomenální vizuální efekty a neskutečná pompéznost "snové části". Extrémní zápory: Příliš divoké, neucelené, film neví co vlastně chce být, jednoduché a lehce vypočítavé (tvůrci moc dobře znají svůj potenciál a nejdou za hranu ani za živého boha - sázka na jistotu), poměrně klišoidní. Rozhodně dost nevyrovnaný kousek a těžkotonážní mix různých stylů a žánrů. Je to zajímavé, leč nekonzistentní a možná i přeplacané. (13.09.2011)