Thor

Thor se mi líbil. Líbilo se mi, jak tvůrci zkombinovali realitu s Asgardem, jak realitě postavili Thora, jak si ze všeho dokázali dělat legraci. Bylo to fajn sledovat v rámci fantasy, na které mě nikdy nepřestane bavit se koukat. Ukazují totiž svět, který si ani já pořádně nedokážu vysnít. A tvůrci jsou tu jejich fantasii schopni převést tak nádherně ještě do reality. Asgard byl totiž opravdu nádherně vytvořený. Klobouk dolů před tvůrci, že se do něčeho takového pustili a jsem rád, že z toho chtějí udělat daleko epičtější příběh i v budoucnu a neskončit jen u jednoho dílu. Není to sice úplně na pět hvězdiček, ale to asi jenom proto, že mi příjde, jak kdyby tvůrci natočili takové Muže v černém s jiným příběhem. Respektive zajímavý námět střižen do legrace a s fajnovými herci. Jen ti Muži v černém tenkrát byli něco, co jsem si nedokázal jako malý vůbec představit. Velkolepé Sci-fi/fantasy a ještě k tomu komedie. Thor se drží stejný linie a mě baví. Né že né. Ale na pět hvězd jsou tu jiné kousky. Každopádně jsem rád, že takové filmy vznikají. Člověk si pak užije neobvyklý příběh, pohodu, příjemnost a k tomu skvělé herce, na které se krásně kouká, protože hrají buď naprosto obyčejné lidi nebo naopak neobyčejné bohy. (13.06.2012)

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

„Tvoji predkovia tomu hovorili kúzla. Ty tomu hovoríš veda. Pochádzam zo sveta, v ktorom je to niečo medzi tým.“ Branaghovho FRANKENSTEINA zbožňujem, ale i tak je prepracovaná robustná vízia, ktorú v THOROVI tento slávny a vo svete veľmi uznávaný divadelník a shakespearovec ponúka, prekvapivo vizionárska. Cítil som sa ako chlapec, ktorý bez dychu čučí na televízor a úplne zabudol nielen na školu, ale aj jedenie a pitie. Je to vtipné, milé, ale i dojímavé (priznávam, pár krát som mal slzy na krajíčku), vzrušujúco mytologické a vizuálne odvážne, až mierne inovujúce. Neviem, či ma viac bavili triky, akčné scény, dialógy, postavy, vzťahy, príbeh, zvraty alebo masívne prepojenie s pripravovanými THE AVENGERS (Nick Fury, agent Coulson, lukostrelec Hawkeye, obrovský priestor pre agentúru S.H.I.E.L.D.). Super, palec hore, príjemne strávený čas. Branagh to natrel. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (11.05.2011)

Nejnovější americká sci-fi pohádka se zásluhou Branaghovy režie nepropadá do kýče hollywoodské akční mytologie přeplněné stereotypem prázdných scén a hluchých dialogů. Překryta jsou i slabší místa scénáře zejména v první části filmu. Velá témata, skutečná, ne hluchá láska, hluboký cit, ne abstraktní rozžvanění, zprvu mlhavé téma souboje blíže nepopsaného systému světů opírajícího se o starogermánskou (vikingskou) kosmogonii a mytologii těží z mimořádně kvalitních hereckých výkonů (Portmanová, Hopkins, další australský objev Hemsworth) a pochopitelně i trikových možností současného hraného filmu. Sympatický je i otevřený "nehappyandový" konec. THOR se sice nedotýká nebes dosažitelných vrcholů umění, ale i s vědomím právě popsaných hluchých míst si zachovává vysoký nadstandard žánru. V současné situaci světového hraného filmu - stále narůstající propasti mezi kasovně diváckou a festivalovou nonartificiální filmovou tvorbou - to není zase tak málo. (29.05.2011)

S Thorem a se mnou to bylo tak: Nechával mě chladným do té doby, než jsem se dozvěděl, kdo ho bude režírovat. Cože, Kenneth Branagh? No, vlastně proč ne. Pak přišla potitulková scéna Iron Mana 2 (aha, tak takhle bude vypadat Mjölnir), potom první (hmmm, nějak se mi to nezdá) a druhý (to už je lepší, začínám se těšit) Thorův trailer, a nakonec soundtrack Patricka Doyla (panejo, ten motiv z hlavy nedostanu!). Zbývalo si zajít na film, což jsem splnil dnes. V kině jsme seděli tři, ne že by mi to vadilo - spíš mi bylo líto těch 100 lidí, kteří tam neseděli s námi. Thor je totiž nejlepší komiksák od Hellboye a za tím si stojím. Branagh s přehledem režíruje a s pomocí trikařů a všech možných designérů nám servíruje úžasné obrázky z Ásgardu i Jötunheimu, herci jsou od hlavní po tu nejvedlejší postavu sympatičtí, (až na pár výjimek) neokoukaní, a jejich postavy tím pádem uvěřitelnější, scénář obratně míchá dramatické scény s akčními i vtipnými (zástupy čumilů u kráteru s kladivem a příchod Thorových kumpánů vedou), nic není navíc... Vážně nemám co vytknout. Ani tu Natálku. Obzvlášť mě potěšil vzhled ledových obrů, kteří jako by z očí vypadli stvořením Raye Harryhausena, což mi teď ještě připomíná zvláštní mystickou atmosféru Ásgardu, která zase mile evokovala náladu scén z Olympu ze Souboje Titánů. Jo a epilog po titulcích... Velice šťavnatý bonbónek na závěr. Takže dávám pět čistých hvězd a jsem spokojený.___P.S. Viděl jsem 2D a jsem rád.___P.P.S. Dabing naštěstí nebyl takové zlo. (11.05.2011)