Liga spravedlnosti

Napřed teda musím říct, že je hrozná škoda Zacka Snydera, který s DC Comics docela slušně zabil svůj potenciál na několik let. Zároveň ale mám pocit, že tímto filmem celé DC udělalo výrazný krok kupředu. Pořád je to teda jak od Marvela před šesti lety, ale náznak vtipu tu už sem tam je a na dva trapný je jeden docela vtipný. To od posledního souboje Batmana se Supermanem je docela pokrok. Příběhově ale mají pořád co dělat, aby se dali do richtiku, protože je to jeden velkej maglajz. A to je sakra co říct, když v něm hraje tolik hereckých hvězd. Nejvíc na mě v tomto dílu působil Henry Cavill s Amy Adams a překvapivě i Ezra Miller, tak uvidíme, kam pokročí v dalších letech... (03.01.2019)

Film sype, nestihne nudit a funguje situační humor (obecně je hodně znát, co dělal Snyder a co dělal Whedon, na scénáři i záběrování filmu) a je to jediná klika, protože postavy mají jen základní charakteristiky, příběh drží pohromadě silou dobré vůle a logika si již tradičně bere dovolenou. A ano, v porovnání s v postatě čímkoliv od Marvelu je to pořád mimořádně lame. Veškeré postavy kromě hlavních hrdinů jsou vedlejší a mají maximálně tři scény.Boj o záchranu lidstva symbolizovaný jednou čtyřčlennou rodinkou je jen třešínka na dortu. Stopáž do dvou hodin je naprosto zásadní rozhodnutí, které film dělá snesitelným. (15.11.2017)

Liga vypatlanců ve složení Ochrnutý netopýr aka Antonín Vejn/Stárk, paní Šišoidová aka Kapitánka Homokokotová, trapný náctiletý bukanýr aka neprcavý Spájdrgej, Negrokop aka Antonín Stárk 2, švidravý rybomuží gogokulturista aka Transisthor a samozřejmě mirkodušínovský metrosexuál z planety Kryplon, jenž si obléká elasťáky pod slipy, tupě mlátí těžce odfláknutého parohatého animáka a jeho hejno pekelných masařek v natolik promakaném digitálním mrdníku, že ho místy snad musely postprodukčně domalovávat pastelkama přímo na celuloid postižené děti poté, co Ben Ledrfejs poslal studiu fuckturu a už nezbylo ani na zaplacení internetů k torentovému upirátění Sony Vegas. Prostě Assvendžrs ryloudyt spatlaní v Můvimejkru a uslintaně blahoslavený downí výsměch odkazu Kryštofa Nolana. (20.11.2017)

Zcela dle očekávání, tj. několik fajnových akčních sekvencí pohřbených pod vrstvami milionkrát ohraného příběhu, plochých charakterů a bezduchých keců. Flash je sice príma, ale k čemu mi vlastně tahle v závěru hořkosladká komediální pilulka je, když se do temně laděné storyline humor jinak vůbec nehodí? Každej další DC film zvedá procentuální hodnocení tomu předchozímu, no prostě úplně jiná pohádka než s Marvel Studios. Nejsmutnější na tom je, že to výborně funguje jako víkendový výplach mozku, ale už dávno ne jako blockbusterový event roku, na který se stojí fronty den před premiérou. Nuff said (mám ještě furt soucit a hodnotím ten výplach). (13.02.2018)

SUPERMAN ŽIJE! SUPERMAN ŽIJE! Hahahahah, a máte to! Komiksové filmy a komiksy obecně byly odjakživa mimo můj okruh zájmů, stejně jako osobní hygiena nebo ženské orgasmy, a dlouhá léta jim moje blazeovaná jednorázová konzumace nepřinesla víc než tři pizdy. Původně jsem chtěl k tomu obrovskému množství ročně zfilmovaného a recyklovaného leporela použít tradiční příměr s měněním ponožek, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem hovado a slipy s fuskama běžně nosím po nezbytně dlouhou dobu – zpravidla dokud se přírodně nerozloží –, takže tento srovnávací manévr zazdím lapidárním: je toho jak sraček. Rok 2017 však byl v mnohém přelomový; nejenom že jsem zjistil, co je to klitoris, ale taky jsem začal komiksovkám sázet čtyřky a pětky stejně často jako je tělocvikářka sázela do mý žákovský. Začaly mě bavit a začal jsem se v nich orientovat (totéž mohu prohlásit o svých sexuálních partnerkách) a může za to pouze on: Marvel. Marvel je začal dělat zábavně, nevážně a konečně se odpoutal od té kýčovité vyčpělé šablony se zhrzenými Ničiteli světů, planet, mléčných drah, vesmírů, jsoucen, smyslů, podstat, další a další hovna a vůbec čehokoliv s nádechem absolutna. To DC neumí, DC dokonce neumí ani konverzační humor a tak všechny džouky ve filmu vyzní jako anekdota o klobásách vykoktaná brejlatým panicem s masitým uhrem na čele směrem ke čtyřem pornoherečkám. Výše zmíněný Ničitel světů není žádný výplod mé zfetované makovice, ale regulérní občanské jméno ústředního záporáka, kterému vožralí animátoři z DC přimíchali k jedničkám a nulám taky nějaký pětky, rozinky a úplně debilní repliky. Co tam dělal J. K. Simmons je mi stejnou záhadou jako co tam dělal Batman, Flash a ten zbytek kreténů, kromě toho, že tam poskakovali před zeleným plátnem jak pičusci. Vlastně ani nevím, proč tomu nedávám odpad!, nejspíš kvůli tomu, že si konečně do detailů dokážu představit, jak mistrovsky lížu tu rajdu Adamsovou. (31.12.2017)