Annie Leibovitz: Life Through A Lens
Annie Leibovitz: Život objektívom
Režie:
Barbara LeibovitzKamera:
Nicholas BlairObsahy(1)
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair či Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala ochránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií – všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Obyčejný dokument o neobyčejné fotografce. Největší hodnotou tohoto snímku jsou bezpochyby fotografie Annie Liebovitz, jinak dokument působí jako narychlo spíchnutá záležitost. Na druhou stranu jsou zde zmíněny všechny její slavné portréty a také jsou k vidění i reportážní fotografie, které se mi osobně líbí ještě více. Také je patrné, že Annie ty nejsilnější díla už nafotila. Fotky Kirsten Dunst či Kiery Knightley už nedosahují takové silné autenticity ani výpovědi jako skvělé fotky například Rolling Stones, Meryl Streep či Raye Charelse. ()
Dokument ze série AMERICAN MASTERS, který nezapře svůj televizní původ, je přesně takový, jak o něm píšou domácí i zahraniční kritiky: neuvěřitelně rychlý, že se nestihneme ani na chvíli zastavit a pokochat se, jako život hlavní hrdinky, a že se o soukromí Annie toho moc nedozvíme, i když jsou zajímavá témata (odvykačka, dlouholetý vztah se spisovatelkou...) nakousnuta. Spousta hvězd vypovídá o tom, nakolik světoznámá fotografka zachycuje jejich nitro, zatímco dokument poukazuje na to, že se z ní stala stejná celebrita jako ty, které fotografuje; barokně rozkošatělé vyprávění po vzoru inscenací fotografií se pak snaží pojmout i proměnu doby a s ní i osobnosti, ale samotné fotografie jsou více vypovídající než dokument o nich a jeho autorce. Nevyžaduji kritický odstup, protože chápu, že ŽIVOT OBJEKTIVEM točila sestra Annie (a kritička fotografií se také dostane ke slovu). Při vší té kritice ale oceňuji rámování dokumentu session pro MARII ANTOINETTU, protože oba filmy vypovídají o pocitech svým způsobem osamělé ženy (takže se přece jenom nezůstane na povrchu, ale jde se pod něj). ()
Zase tak fascinující, jak říká distributor, to nebylo, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mě dokument o vyhlášené fotografce nudil. Je dobře, že Annie Leibovitz zařazuje své fotografie do souvislostí s historií, ale velká škoda, že něco podobného nedělá dokument s hlavní aktérkou. Výjimkou je fotografování z natáčení filmu Marie Antoinetta, který pojednává o pocitech osamělé ženy. Obě dvě (Annie a Marie) jimi svým způsobem byly. ()
Samotná Annie Leibovitz je osobnost v O a fotografka s F ještě o několik fontů větších. V tomhle dokumentu se o ní člověk sice něco dozví, uvidí některé fotky, Barbara taky vypíchne několik veledůležitých fotek, ke který přidá příběh, ovšem jako celek je dokument příliš rychlý a divák si tak k samotnému snímku nemá šanci vypracovat nějaký vztah, či cokoliv by mu utkvělo v hlavě. It was Rolling Stones, so it means, it was all about drugs ()
Přílišná klipovitost dokumentu moc neprospěla, přesto se mi v celku líbil. Možná jo to tím, že jsem o Leibovitzové už dost věděla dříve a nemusela si složitě spojovat jednotlivé části jejího života - jako někdo nezasvěcený. Trochu mi vadilo euforické vykřikování známých osobností, spojené se snahou o myšlenkový přesah a hlubokomyslné filozofování - ovšem tento nešvar se nevyhýbá téměř žádnému americkému dokumentu. Pokud si odmyslíte toto pozlátko, najde se pár zapamatováníhodných momentů (vzpomínky na smrt životní partnerky a otce, jízda s Rolling Stones), které posunou dokument lehce nad padesátiprocentní hranici. A pak samozřejmě fotografie - ty samotné vyprávějí nejlépe a beze slov. ()
Reklama