Báječný svět shopaholiků

Okay, jako jeden z mála mužů zde přiznávám, že nakupování nepovažuji za horší zlo než pobíhat ve snu Freddyho Kruegera kolem Crystal Lake, dokonce se někdy zvráceně vyžívám ve vybírání pěkných bot či triček. Ale na to, aby mě komedie z tohoto prostředí pobavila, nestačí roztomilý kukuč Isly Fisher a figuríny pokušitelky. Raději si vyrazím do skate shopu. Právě teď. Moment, že by ten film přece jen na mě nějak zapůsobil? 5/10. (14.03.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $44,277,350║Tržby Celosvetovo $108,333,222▐ Tržby za predaj DVD v USA $16,194,061 //počet predaných kusov 978,087║ Režisér P.J. Hogan hoci rutinérsky ale stráviteľne podáva šablónkový príbeh o slečinke prebíjajúcej sa k práci svojich snov. Tú hrá usmievavá a okúzľujúca Isla Fisher(zapasovali mi už vo filme Ako uloviť družičku), takže bez väčších problémov som si film užil a miestami aj pobavil. /60%/ (02.06.2010)

Což o to, ústřední herecký pár je fotogenický a dokonce je schopný leccos uhrát, jenže scénář patří do skupiny těch, které to chtějí podat tak, aby oslovily pokud možno co nejširší základnu potenciálních diváků, což v praxi znamená, že jdou vstříc vkusu tzv. masového diváka do té míry, že je to obsahově příliš pitomé. Dokonce tak, že to bude nejspíš odrazovat i cílovou skupinu diváctva. Moje mapování těch teritorií kinematografie, kterým jsem se zatím vyhýbal, mi dosud žádné příjemné překvapení bohužel nepřineslo. Celkový dojem: 25 %. (08.03.2018)

Dívčí duo Isla Fisher a Krysten Ritter by mi ke štěstí bohatě stačilo, bohužel jejich životní trampoty jsou na pěst. Myslím, že feministky u toho musí trpět ještě víc než já, protože hlavním sdělením filmu je to, že na světě není nic jednoduššího a finančně negramotnějšího než ženská okolo třicítky. (11.07.2015)

Devil´s name? Prada. Podobně jako filmy o drogách, snímek o závislosti na nakupování je pro mě tak trochu sci-fi realita, protože až na výjimky pokládám nákupní činnost (především v oblasti textilu) za trest úměrný veřejným pracím. Nicméně kdybych žila v New Yorku, metropoli světového shopoholismu, mluvily by na mě figuríny z výloh a jinou radost než přeplněný šatník od světových značek bych ve svém životě neměla, možná bych stejně jako hlavní hrdinka bojovala s ostatními zoufalými ženami o poslední kus ohavné blůzy zn. (Dosaďte jméno, jehož cena vám vyráží dech:) Velmi ráda bych psala o tom, jak mezi hadříky a spodničkami plavou kusy moudrých pravd o tom, že život na dluh je zkáza mikro i makroekonomiky, velmi ráda bych konstatovala, jak bystře ten film kritizuje zvěrstva konzumerismu, velmi ráda analyzovala, jak vypovídá o generaci "Nosím, tedy jsem. " Jenže nemohu. Tenhle pokus lavíruje mezi popelčím příběhem /ačkoli tahle nešťastnice má střevíčků plnou garsonku) a těmi nejpovrchnějšími dialogy Sex and the city. Chybí tomu sofistikovanost, nadhled a humor, od úplné zkázy to zachraňuje jen roztomilý kukuč Isly Fisher, sympatické gentlemanství krásného Hugha Dancyho, snesitelné řemeslné standardy a přijatelný soundtrack. Chlapce z toho vynechte- zelená šála by je po půlhodině uškrtila- a dívkám bych doporučila spíš zajít do sekáče: na My best friend´s wedding. (10.03.2009)