Báječný svět shopaholiků

Film ničím nepřekvapí a ani neurazí. Za celou dobu se nic nestane, ale pořád se tam něco děje. Trochu jsem se ztotožnila s hlavní hrdinou a po shlédnutí filmu jsem se nad sebou musela trochu zamyslet. Napadlo mě pak spočítat, kolik mám já bot - je to dobré, jen 69 párů. Musím si jít koupit 70. jubilejní pár :) (23.05.2010)

O nic lepší ale pozor, ani o nic horší než ostatní podobné romantické komedie. Překvapivě dost slušní herci ve vedlejších rolích a překvapivě ani nijak neiritující hlavní role. Isla Fisher je roztomilá, Hugh Dancy sympatický, oba jsou z toho filmového vztahu trošku překvapení, ale celkem jim to šlape. Minimálně jsem nemusel znuděně uprostřed filmu několikrát zastavovat a jít na chvíli dělat něco jiného, jako u mnoha jiných. // 50% (22.01.2011)

Miluju nakupování, obzvlášť když mi při výběru oděvu asistuje neodbytná prodavačka snažící se mi za každou cenu vecpat nějaký ten hadřík a neštítí se mi při tom namluvit, jak mi ty šaty sluší, ač jsem se díky nim zase o něco víc přiblížila strašákovi do zelí. V New Yorku takové otravné báby asi nemají, a tak může Isla Fisher nakupovat vesele, s grácií a ještě z toho mít požitek. Její patálie a zářící oči nad každým nově nabytým kouskem jsou vskutku úsměvné a tak je velká škoda, že se film drží zaběhnutých schémat a vám je jasné, jak to celé skončí prakticky od okamžiku, kdy Ona potká Jeho. (28.08.2009)

Tento film sice pořád ještě spadá do průměrných komedií, avšak přecejen má aspoň mírně originální nápad. Napadlo vás vůbec někdy předtím, že takoví shopaholici skutečně existují? Nebo jaký je to pro ně pocit, když vejdou do obchodu? V dnešním světě má hodně lidí aspoň mírné sklony kupovat neužitečné věci...a o tom tento film vypráví, i když možná s trochu extrémnějším příkladem :) Já si ale i takového nápadu pro film docela cením. ~(3,0★)~ (23.06.2009)

Po skončení filmu ve mě zůstávají především pozitivní pocity (už jen to téma, v dnešní době né zas tak na nepováženou), a tak se mi hlavou honí, že asi ty 4* dám. Přicházím na CSFD a vidím ubohých 50 % ! Mé rozpoložení z filmu začíná býti značně vratké, říkám si, nedám tomu 4*, všichni to tu odsoudili, budu za blbce. A tak začínám přemítat, 3* by byly fér, 2* jsou přeci jen pro nezáživné filmy. V ten moment vidím vpravo od všech těch "slavných" a "oblíbených" na CSFD povětšinou 2*, a moje hodnotící ego se ocitá na úplném dně. Pouštím se do komentářů, vidím samou hanu - nuda, vřeštící, uječená ženská, nepřineslo to myšlenku, nic nového, revolučního, přitroublé dialogy. Můj vkus propadá depresi. Sahám po alkoholu. Nemám dát odpad ? Zavděčím se všem ? Nezavděčím. Co dál ? Nevím, jsem ztracen. Je ze mě lidská troska. Loguji se na svůj profil. Již s divným pocitem v žaludku a bolestí hlavy přecházím na tento film. Vpravo v hodnocení se to začíná červenat. Bloumám. Jsem opilý ? Snad ne. Zaostřuji svůj rozmazaný zrak. Opravdu, vidím větší počet vyskytujích se hvězdiček pohromadě. Začíná svítat naděje. Ano, skutečně to tak je ! Moji TOP hráči freddy, Enšpígl a lesumir shodně hodnotili 4*. Znovu a znovu přečítám jejich komentáře, pořád dokola. Jim se to líbilo ! A oni... oni... oni vyjádřili svůj názor, ačkoliv ostatní většina je jíného mínění ! Vše mi začíná pomalu, ale jistě, docházet. Tak o tom to přeci je ! Každý má právo na svůj názor, v tom je krása toho moderního světa. A včetně CSFD ! Prozřel jsem, hotová nirvána. Do hodnocení s pocitem vítězství nad masou dávám 4*. Cítím se šťastně. Slunce svítí, svět je zase v pořádku. Děkuji Vám, pánové. (24.08.2010)