Větší, silnější, rychlejší

-"Deprese, křeče, úzkost, žloutenka, infarkt myokardu, ekzém, absces, vaginální bolesti, vaginální výtok. Chcete vědět z čeho to čtu? Co je tady napsáno?" - "Vitamín C" Bigger, Stronger, Faster představuje velmi pragmatický pohled na problematiku užívání steroidů. Ačkoliv byl produkován stejnou společností, která se podílí na filmech Michaela Moora, není to (aby se tak řeklo:)) poznat. Chris Bell určitě není prototypem levicového dokumentaristy, který předkládá jistou tezi, kolem které balí důkazy a sám je ve věci angažován (tedy: poučuje své diváky o tom co jak je) a snaží se zlepšit svět. Bell, který ve filmu odevzdává hlas kandidátovi konzervativců (ano, Arnoldovi:)) se snaží problém pojmout komplexně a nezaujatě dopřát prostor různým názorům. Sám režisér stojí jakoby mezi dvěma tábory, sám uživání steroidů odmítl, ale z toho jak dokument vystavěl soudím, že je proti jejich demonizaci, ergo hájí k těmto látkám liberální postoj. Pokud se vám stejně jako mě zdá, že dobrý dokument se pozná tak, že dává prostor názorům, které jdou proti veřejnému mínění a které neuslyšíte v médiích, protože jsou příliš uměřené a nejsou dost fantastické (všechny léky mají vedlejší učinky a je na zvážení, zda převažují pozitivní vliv nebo ne), pak se vám pravděpodobně bude dokument líbit. To, jak zjednodušeně média problém prezentují je předvedeno např. klipy ze zpravodajství, kde reportéří VÍ (sic!) proč ten a ten sportovec někoho udeřil nebo spáchal sebevraždu (můžou za to samozřejmě steroidy). Pro mě osobně bylo zajímavé i to, že jsem ten samý den viděl i film Karamazovi. Ještě mi v hlavě znělo "...a vše bude dovoleno!", když jsou poslouchal některé výroky sportovců, kteří hájili své jednání, když užívali zakázané prostředky ke zvýšení výkonu. Člověk si je pak jistý, že se v 60. letech 20.století s obecným míněním o tom co je dobré něco stalo. A možná se ukázalo také to, že přílišný důraz na citovost je škodlivá jednostranost. A jen mimochodem, látky obsažené v hormonální antikoncepci nejsou nic jiného než steroidy. 27.12.08 (12.12.2008)

Velice povedený dokument o fenoménu jménem Steroidy. Mnoho faktů a mýtů o těchto látkách, o kulturistice a vlastně i o povaze lidí se dozvíte v tomto zajímavě podaném příběhu jednoho nadšence. A právě v tomto snímku jde krásně vidět hloupost nás lidí jak uvěříme všemu, co slyšíme v televizi nebo kdekoliv jinde. Povinnost pro každého nadšence do posilování a také pro ty, kteří sou tak hloupí a říkají něco o věcech, kterým ani z malé části nerozumí. 80% (08.04.2012)

Určitě zajímavý dokument, ale nesmírně nudně zpracovaný. Navíc, abych řekl pravdu, tak netuším, o co se ve své podstatě snažil. Protože v jeden moment říká, že brát steroidy je přece normální a o chvíli později nám tvrdí, že je to podvádění a že se nám mimo jiné zcvrknou kulky. V tomto případě bych byl radši, kdyby bylo cílem dokumentu steroidy POUZE ospravedlnit a ukázat, že steroidy nelze srovnávat s kokainem apod. Takhle moc nechápu smysl. Navíc zpracování bylo na můj vkus až moc nudné a utahané. 45% (19.04.2012)

Steroidy - ich klady/zápory, odvrátená strana "American dream", dopovacie excesy športovcov, pohľad na U.S. hviezdy z druhého kopca barikády a príbeh troch bratov Bellových. To všetko obsahuje tento nadmieru zaujímavý dokument, ktorému však ku koncu pomaly dochádza šťava, začína sa opakovať a prespríliš kombinovať techniku "ukáž z každého rožku trošku". Režisér dokument Chris Bell rozhodne nie je klasickým príkladom kritizujúceho a nespokojného američana. Naopak ponúka názor "toho", "toho" a "tých", konkrétne príklady, príčinu, priebeh a následky. Vy sami si môžte zvoliť či naozaj stojí za to byť LEN prvým, LEN najlepším, najväčším, najsilnejším a najrýchlejším. A keď sme už pritom. Čo si vlastne zvolíte? (17.02.2011)

"Země, kde být druhý znamená být první poražený." Nic tak nevystihuje sebeprezentaci Spojených států jako tahle věta. Když naši přivezou bronz je to sláva, když Američani přivezou bronz, plivou na ně. Z takového tlaku vyplývá obrovská frustrace, sebeobviňování (Chrisův starší brácha byl těžkej notor), přehnaná touha po zlepšení mimo svoje možnosti nebo skutečný potřeby. Přes některé nedostatky zde již zmiňované musím dát maximum, protože máloco mě v poslední době tak bavilo a tak zaujalo svým úhlem pohledu. Chris Bell použil téma steroidů, aby se jejich prostřednictvím vyjádřil k americkému snu. Člověk (a Američan též) je ve své podstatě dost slabé individuum a pokud je neustále bombardované vzory "těch, co to někam dotáhli" a proti tomu "být druhý je špatný", co z toho vzejde? Nestačí bejt sám se sebou spokojenej, když se mám jen dobře, ne úžasně? V zemi kolektivního individualismu ne, to je společenský tabu. I za cenu zdravýho rozumu a ztráty soudnosti. (01.04.2010)