Větší, silnější, rychlejší

Komplexní - to je první slovo, které mě ve spojitosti s tímto dokumentem napadne. Jeho autor, Chris Bell, se problematikou, která není ani zdaleka tak jednoduchá, zabývá do velkého detailu, ozvláštňuje ji případovou studií v rámci vlastní rodiny a postupně se dostává až na dřeň toho, co je Američanům a jejich povaze vlastní. Občas dokument sice působí jako vylepšené home video, nicméně výpovědní hodnota to bohatě vynahrazuje. (05.12.2015)

Pôsobilo to na mňa skôr ako obhajoba a preferovanie tzv. "amerického sna", avšak tuna nejde iba o americký nacionalizmus, ktorý ako obyčajne nepozná hranic... Celkový rozsah a dôsledok danej problematiky zasahuje celú spoločnosť... "vyfabulované bludy" sú stavané do popredia a konšpiračné teórie, klamstva vychádzaju na povrch... Tento dokument podáva v celku objektívne informácie, oceňujem danú technickú stránku, tak ako známe tváre danej oblasti, hudobný podtext... Bigger, Stronger, Faster* ako dokument, ktorý by som zovšeobecnil a neťahal ho len medzi američanov („Američané milují vítěze a nesnášejí poražené,“) Celkové spoločenské dianie, masmédia, šport... to všetko podporuje daný chaos... Na záver asi len toľko hrdina zostane stále hrdinom takže Ramba, Arnieho... mi nik neväzme! Nebral by som to tak, že som bol oklamaný, pretože nevedomosť neospravedlňuje, však? 7/10 (01.10.2008)

"Země, kde být druhý znamená být první poražený." Nic tak nevystihuje sebeprezentaci Spojených států jako tahle věta. Když naši přivezou bronz je to sláva, když Američani přivezou bronz, plivou na ně. Z takového tlaku vyplývá obrovská frustrace, sebeobviňování (Chrisův starší brácha byl těžkej notor), přehnaná touha po zlepšení mimo svoje možnosti nebo skutečný potřeby. Přes některé nedostatky zde již zmiňované musím dát maximum, protože máloco mě v poslední době tak bavilo a tak zaujalo svým úhlem pohledu. Chris Bell použil téma steroidů, aby se jejich prostřednictvím vyjádřil k americkému snu. Člověk (a Američan též) je ve své podstatě dost slabé individuum a pokud je neustále bombardované vzory "těch, co to někam dotáhli" a proti tomu "být druhý je špatný", co z toho vzejde? Nestačí bejt sám se sebou spokojenej, když se mám jen dobře, ne úžasně? V zemi kolektivního individualismu ne, to je společenský tabu. I za cenu zdravýho rozumu a ztráty soudnosti. (01.04.2010)

Demytizace amerického snu, ve kterém jsou všichni bohatí a úspěšní podvodníci a lháři, kteří si cestu na vrchol ulehčili steroidy. Není to tak útočné jako u Michaela Moora, ale taky to není tolik tendenční a podlézavé diváckým emocím. Bell se umí chytře vyptávat a vyvozovat z toho jasné závěry. Škoda toho, že mu trochu uniká filmařské řemeslo, kdy by mohl popustit uzdu střihačským nůžkám, protože po hodině se už víceméně opakuje stále dokolečka a posledních dvacet minut nefalšovaně nudí. Ale stejně… byť to dojem zanechá, arnoldovskou ikonu to nesmaže. 3 a ½. (21.09.2008)

Především o steroidech a o američanech, kteří je berou. Amerika je dominantní stát a mnoho lidí se snaží být nejlepší a né jen tou přírodní cestou. Sáhnou až k drogám "Sterioidům" aby si splnili svůj Americký sen. Celkem zajímavý dokument plný mnoho informací o steroidech, z pohledu jedné rodiny, atletů, kulturistů a politiků. (18.04.2011)