Na vlásku

// Disney vrací úder, a stejně jako Impériu se mu to celkem povedlo. Jak to dopadne ve třetím kole sice zatím nevím ale prozatím si moje sympatie získalo a to není zrovna nejlehčí úkol, zvlášť pro pohádky o princeznách. Jenže tahle je prostě tak cool, že nejde si ji nezamilovat. Sbohem Sněhurko, někdy příště Popelko, odteď mám Lociku, a Flynna Rychlíka, a Maxima, a Paskala, a partu vikingů, a hezkej vizuál, a pohodovej soundtrack, prostě dokonalou pohádku! Na Vlásku - 100% (01.08.2011)

Disney ako zamlada, resp. Disney okopčil pixarovskú kvalitu a použil ju na natočenie štúdiovej klasiky. Solídny príbeh, riadna porcia dobrodružstva (dokonca napätia), humor (banda z krčmy, ba aj ten koňopes sú ako zo Shreka v najlepších rokoch), fajn pesničky a skvostná animácia. Z toho proste bude klasika. (13.02.2011)

„Choď a preži svoj sen.“ – „Ďakujem.“ – „Nehovoril som to tebe. Tvoj sen je nanič. Hovoril som to jej.“ Nedostanú ma, nedostanú ma, hovoril som si. Ale dostali. Dočerta a ako. Má to občas (nie často) klišé, záporné postavy (babizňa, párik zloduchov) ma nebavili a kúsok pred finálnou popravou to začalo jemne strácať dych. Ale potom ho to zasa chytilo a pokračovalo to v duchu pôvabnej prvej hodiny. Krásna výprava lesov, priľahlých zámkov a podozrivých putík (obývaných samozrejme samými citlivými dušami v čele s brutálnym mímom), hlášky („Dúfam, že si sa prišiel ospravedlniť.“, „Povedz to mojej panvici.“), vtipné dialógy, originálna ústredná zápletka o väzení pripomína skôr triler (čo beriem ako plus), svižný dej, milé pesničky a zábavná akcia. Pozitívnym vrcholom sú hlavné postavy: veselá blonďavá osemnástka Rapunzel, nadutý zlodej, žaba (resp. chameleón) a, samozrejme toho nesmiem zabudnúť, namakaný kôň. NA VLÁSKU vo mne dokázalo vyvolať pocit, že mám zasa 9 a s vytreštenými očami pozerám klasické Disneyho kreslené rozprávky a nevnímam svet okolo seba. Najparadoxnejšie na tom je, že keď som mal 9, vôbec som kreslené disneyovky nepozeral. (11.02.2011)

Měl jsem mlhavou představu, že existuje pohádka o dívce se zlatými vlasy, které byly tak dlouhé, že po nich někdo mohl vyšplhat do nějaké věže. Jméno Locika jsem ale slyšel poprvé až ve chvíli, kdy se prvně ozvalo v téhle Disneyho cukrkandlové srandazpívánce o manipulátorské despotické maceše (aka únoskyni motivované nesmrtelností) a "její" zlatinké unesené "dcerušce"...a hejskovském bouchači/zloději/milovníkovi, koni Maximovi (který se srandovně chová jako pes a má mimiku, za kterou by se nemusel stydět ani Andy Serkis) a hromadě vedlejších drsně "roztomilých" pobudů...a pár dalších nedůležitých postavách;) Ale abych nezněl tak odmítavě, je to pěkná pohádka, krásně animovaná, se slušným spádem a porcí srandy...a je to čistý Disney, takže jsou tam roztomilá zvířátka, roztomile se tam zpívá, a i krvežízniví rabijáti (kromě dvojčat) jsou něžné duše se zálibou v umění. Ani když mi bylo deset, nebyly mi tyhle superdokonalepozitivní pohádky po chuti, nicméně jelikož je tu opravdu slušný kopec vtipů a vtípků nejenom na úrovni šklebení se a mlácení sebou či do někoho, a animace opravdu stojí za vidění (včetně kýčovitých nočních můr všech hasičů aka "lampiony šťastia" nad jezerem), dám těch 80%. (08.01.2012)

Dlouhé vlasy, krátké vedení, těžká pánvička a lehká ironie. Rozkošná pohádka o kleci ze zlatých vlasů, v níž je bezbranná dívka Rapunzel vybavena kromě ošklivého jména i neobratnou ninjovskou taktikou, donebevolající naivitou a touhou najít si to své místo pod hvězdami. A zároveň pozná, že s milovaným člověkem po boku jsou hvězdy zářivější a svět barevnější, i když je to lump, co si ji vůbec nezaslouží. Nicméně v kontrastu s její matkou je každá bytost mužského pohlaví vysněným princem na bílém koni. :) P.S. Toho čmuchajícího psokoníka chci domů. (viděno v originále) (05.02.2011)