Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Kacumi JanagidžimaHudba:
Juki KadžiuraHrají:
Takeši Kitano, Kanako Higuči, Kumiko Asó, Masató Ibu, Nao Ómori, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Eri Fuse, Bobby Ologun, Nacumi Seto, Mariko Cucui, Eri Tokunaga (více)Obsahy(1)
Svobodomyslné melancholické satiře proslulého japonského režiséra Takešiho Kitana dominuje suchý humor, poklidné tempo a otázka, co je to vlastně Umění. (Cinepur Choice)
Videa (1)
Recenze (61)
Komedie ani náhodou, tragikomedie určitě.Jak žít, pokud jste posedlý uměním od malička, přijdete o rodiče, příbuzní o váš nestojí, skončíte na internátě, máte brigády, studujete, experimentujete a pořád jste neúspěšný? Oženit se, mít dceru...a dál? Být jeho paní, časem ho přizabiju, tohle soužití je humorné, ale i tragické. A tak film o posedlosti, co vám obrátí život naruby, hodnotím za čtyři hvězdy. ()
Takeši Kitano jako autorský režisér má na kontě dost originálních filmů, které mě většinou i baví sledovat, ale stejně jako u předchozího počinu Sláva filmového tvůrci! bych byl mnohem spokojenější, kdyby svůj výtvor prošpikovaný nejednou skvělou scénou a zdařilým nápadem dokázal ke konci zbavit rozvláčnosti a několika spádů do trapností a obscénností. První polovina nabízí s jemnou absurdní příchutí velmi dobrý klukovský příběh o dospívání a výtvarní zálibě, až jsem se nechal mystifikovat a s menším šokem dlouhou dobu nevěřícně sledoval, že Kitano snad natočil něco jako film pro děti a mládež ( ? :D ). Jenže posléze film přejde do fáze, kdy Kitano spolu s hlavní postavou v již dospělém věku nachází zálibu v uměleckých experimentech a záhy už často jen přešlapuje na místě ve víru přehlídky hravých i šílených výstřelků. Přestože plně chápu ústřední myšlenky o hledání sebe sama, správné cesty, inspirace či vlastního stylu v umění a dotažení těchto myšlenek ab absurdum mě často úspěšně bavilo, někdy jsem se neubránil dojmu, že celá ta přehlídka absurdních nápadů dřívější příběh už často rozmělňuje a ve scéně z márnice Kitano na můj vkus už ujel za hranici vkusu. Zamýšlenou 4. hvězdičku nakonec filmu vrátila silná scéna ve stohu a zakončení. Ten nekonvenční spolek malířů mě svými výtvory střídavě štval a bavil, ale rozhodně nikdy nenechával chladným a kdyby nic jiného, jejich společné fotografie po každém výtvoru byly vážně moc hezké a stylové. [75%] ()
Takeši Kitano a jeho pohled do světa umění ve filmu Achilles a želva je zezačátku úplně něco odlišného od čehokoli co kitano natočil, ale už v té první půlce si člověk může začít všímat kam tento film směřuje. Achilles a želva je totiž velmi sarkasticky a černohumorně pojatý náhled na dějiny umění, umění samotné a obchod s uměním, což docení hlavně lidé, kteří o tomto mají alespoň nějaký základní přehled. Je tu ukázané všechno od švindlů s obrazy přes uměleckou kritiku a teorii až po vývoj veškerého umění až do současnosti včetně urputné honby za "originalitou". Všechno tohle je samozřejmě kitanovsky absurdní a nadsazené což se vystupňuje až do poslední třetiny filmu, kdy je hlavní hrdina už ve středním věku a pořád se mu nedaří dohnat tu želvu jménem Umění, a tak se snaží o všemožné úplně absurdně bláznivé blbiny, které tak vtipně karikují současnou podobu umění nebo spíš toho jak se umění mezi některými chápe. Hlavní hrdina Mačisu navíc je úplně na hlavu a kvůli umělecké tvorbě ani nespí, takže sází jedno "dílo" za druhým ve snaze stát se tím velkým umělcem a člověk jen čeká s čím zase tenhle náš mistr přijde. Divákovi, který o umění nemá žádný přehled asi film přijde jen jako taková absurdní komedie a možná dokonce ani ne tolik vtipná, ale pokud se tomu už člověk nějakou dobu věnoval, tak tento Takešiho film dostane úplně jiný rozměr. A možná že je to i odraz toho jaký vztah k umění má sám Takeši Kitano, který možná umění a umělce bere stejně jako ten kuchař se svým pojízdným stánkem s nudlema. :) ()
Tohle nám nedávno pustil učitel. Vážně jsem kroutila hlavou nad tím jak můžou být ti Japonci "zvláštní". :) Crazy umělecký svět. A ano, tak jak to filosof předpověděl. Achilles nikdy želvu nedohoní. Tak jako umělec nedožene pokrok umění :) (to co tam ukazovali za obrazy bych si nepověsila snad ani na záchod). Celá třída se smála tomu polévání na bílé plátno, akorát, až to s jejich připitomnělostí přehnaly, všichni ztichli.... ()
Tesil som sa, ze Kitano konecne po dvoch experimentoch natocil jednoduchy, priamociary a emociami nabity film, ale znova som sklamany. Prevedenie nie je zle, ale tema ma nezaujala. Tym padom mi pomale tempo prislo neznesitelne. Tento film mi dost pripominal dalsi Kitanov film A Scene at the Sea. Len postavu uzavreteho maliara, ktory nevnima okolity svet vymente za surfistu a mate prakticky to iste. 5/10. ()
Galerie (16)
Photo © Océan Films
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra proběhla 28. srpna 2008 na filmovém festivalu v Benátkách. (ČSFD)
Reklama