O perlové panně

Především J. Hanzlík jako Don Quijote je trochu nepovedená adaptace. Šermířské souboje docela udjou, ale co je to platné, když zápletka je tak chabá, ale zároveň bláznivá. Malíř unese dívku, aby mohl dokončit obraz. A dcera navíc jako by matce z oka vypadla. Jen konec byl s tou hudbou poetický, romantická duše musela plesat. Ale mě se o perlové panně nejspíš zdát nebude. (06.01.2020)

Jedna z pohádek, kterou nemusím vidět vícekrát. Z Kuklové udělali krávu, která ví, že je kráva a má z toho hroznou radost. Hanzlík je bodrým schizofrenikem, Jirák leje ligu, Pomeje hraje klasickou svini jako vždycky a Blažek hraje sebevědomého idiota, kterého bych okamžitě poslal na rande se zastřihovačem vlasů. (17.11.2017)

Bez ohledu na své zřetelné slabiny PERLOVÁ PANNA představuje jednak určitý, zčásti úspěšný průnik žánrů (pikareskní román a pohádka s bájí), jednak jasná převládnutí nepřehlédnutelných pozitiv. Básnická atmosféra, zdařilá snaha o postižení drsností doby a jeden z mimořádných hereckých výkonů tradičně skvělého herce Jaromíra Hanzlíka netvoří zdaleka jejich vyčerpávající výčet. Základní idea - čest a poctivost vítězící, je-li třeba, i silou - rovněž působí v kontextu devadesátých let a jejich bledničkových postav téměř revolučně. Naopak děj jinak působivého díla retardují vedle ne zcela zvládnutého průniku žánrů neúnosně dlouhé a ve své podstatě zbytečné soubojové scény, za hranicemi pochopení je Lukavského papírem šustící postava a jen obtížně lze pochopit smysluplnost značné části scén s potulnými herci i pijáckých replik Jana Hartla a Oty Jiráka. Budí to dojem sporého námětu a snahy dodržet stůj co stůj potřebnou, předem objednanou dobu trvání. A se standardem, jehož úroveň je v polistopadovém kontextu vysoko nad průměrem doby. (08.04.2008)

Pohádka snad jen pro dospělé, teda alespoň chlastací sekvence, které nutno přiznat parádně předvádějí Ota Jirák s Janem Hartlem. Jinak natočeno celkem průměrně, občas trochu humoru, občas trochu napětí a občas i dobré herecké výkony. Tedy ta role padoucha Jiřímu Poměje sedne (ve filmu i v civilu). Jaromír Hanzlík, ani další superhvězda Radovan Lukavský toho moc ve filmu ze svého hereckého umění nepředvedli. Že by to byla chyba réžie? Celkově za 3*, a to jenom díky Jirákovi s Hartlem. (23.04.2012)

Hanzlík jako šlechtic v donkichotském stylu, Jirák a Hartl jako dvojice věčně přiopilých, ale laskavých parťáků. Filip Blažek v typické roli krásného zachránce, výborný Lukavský jako starý malíř a Pomeje, který výborně pasoval do role obhroublého loupežníka, zaujal i Filip Rajmont jako zlodějský sluha pana Cypriána v podání Radka Žáka. Děj je sice plný nesmyslných situací, například když zlodějský sluha Hubert (F. Rajmont) prchá po provaze z hradu, ze kterého mohl normálně odejít, ale je také plný vtipných situací, například, když se Kornelius (Hanzlík) diví, že mu neteče modrá krev, nebo poznámka, že si komediantka Linda vybrala dobře, protože ženich ani nepotřebuje chomout. Takže já jsem byl docela spokojen, protože je to opět trochu jiný pohádkový příběh. (17.11.2021)