The 81st Annual Academy Awards

Oproti lonsku sem se vytecne bavil, vlozena vsuvka s Januszem Kaminskim, naprosto genialni, tri hodiny utekly jako voda, klidne bych snmes i vice Hugh Jackmana. Komornejsi ladeni ceremonialu, vcetne zpusobu prezentace hlavnich cen a proslovu smerem k nominovanym, urcite ku prospechu. Diky Akademie. Sean Penn rulez, diky za tvoje slova ! (24.02.2009)

Z těch pár ročníků co jsem viděl, byla toto vkusně nadprůměrná show. Jackman překvapil jak moc se zapojoval do bavení publika (muzikálové číslo od Baze Luhrmanna bylo více než slušné a i úvodní píseň v gondryho stylu s Anne Hathaway zaujala), i když většinu času jen pochleboval svým kolegům. Celá stage vypadala hodně draze (+ použita podobná obří, "rozjížděcí" plátna, která k nám na Letnou přivezli Rolling Stones) a originálně. I můj oblíbenec na postu hlavní dirigenta večera Michael Giacchino se osvědčil - jeho ukázky ze soundtracků byly vynikající. To samé se již nedá bohužel říci o písních, které byly smrštěny do jednoho velkého guláše, ve kterém slabé Gabrielovo Down to Earth bylo naprosto zašlapáno indickými favority. Shrnuto a podtrženo, velmi důstojná srážka hollywoodské elity a odměna pro všechny fanoušky, kteří se nechají jednou ročně totálně okouzlit. 70 % (23.02.2009)

S uplnym nadsenim priznavam, ze toto bola ta najlepsia Oskarova noc, aku som doposial videla. The 81st Annual Academy Awards s uzasnymi efektami, uvadzane skvelym Hughom Jackamanom, plne dojimavych momentov, vratane udelenia Oscara nezabudnutelnemu Heathovi Ledgerovi, pri ktorom sa zalesklo nejedno oko a super vtipnou scenkou so Sethom Rogerom a Jamesom Frankom... ma velmi, ale velmi potesilo ;). Odhliadnuc od samotnych vysledkov s ktorymi som na 100% spokojna nebola, kazducka jedna minuta udelovania Oskarov mala svoje nezabudnutelne caro…And 5* Oscar goes to… (23.02.2009)

Před rokem jsem se díval na předávání Českých lvů a málem jsem se poblil, když jsem o této mega ubohosti vyprávěl kamarádovi, řekl a teď se pro srovnávání koukni na předávání Oscarů. No a rok se s rokem sešel a já vidím na HBO v programu záznam s předávání těchto cen. Musím se přiznat, že mě to moc nelákalo, protože mě je úplně jedno co kdo vyhraje, ale řekl jsem si, inu co, buď pochopím co mě kámoš chtěl říci a nebo alespoň uvidím všechny ty krásné herečky v nádherných šatech. Brzo jsem, ale pochopil ten zásadní rozdíl mezi Lvem a Oscarem. Je to v lidech. Zatímco u nás přijdou do sálu polootravený český celebrity s výrazem "tak co předvedeš moderátore, když jsme se sem uráčili přijít" v Americe přijdou herecký celebrity s jiskrou v očích s cílem si ten "svůj" večer co nejvíce užít. Rozhodně je mě milejší spontální potlesk při vyhlašování nominací než potlesk z povinnosti pro vítěze, rozhodně jsou mě milejší slzy v očích než děkování sponozrům, rozhodně je mě milejší nenucenost a přirozenost v moderování než humor za každou cenu, rozhodně jě mě milejší americké spontální děkování svým blízkým či pracovním kolegům než ono české děkovaní, parodující ono americké děkování. Ovšem především a hlavně jsem viděl v očích zahraničních herců respekt a úctu ke svým kolegům a ne českou závist a nepřejícnost, kterou jsem viděl v mnoha očích na loňském Českém lvu. Možná je to jen náhoda těchto dvou přenosů, možná našim celebritám ve srovnání s těmi americkými křivdím, ale píšu o tom, co jsem viděl a jak jsem to cítil a ne o možná. Bylo nádherné vidět ty upřimné pohledy, když ti z podia mluvili o konkrétním herci v podiu a přitom si celou dobu vzájmně hleděli do očí, bylo překrásné slyšet DeNira "Dneska je možná důležité být velkým hercem, ale v životě je důležité být hlavně velkým člověkem, slyšet Seana Penna "Ať lidé odsuzující homosexuály se nad sebou zamyslí, aby se za ně jednou jejich děti nemuseli styděť." Nepamatuji si sice kdo co vyhrál a je mě to vlastně úplně šumák, ale budu si pamatovat, že jsem strávil svůj čas ve společností lidí, kteří se umí bavit, dokážou říci svoje názory, ale především, kteří se nestydí za svoje city. Za tuhle dávku zábavy a upřimnosti moc dík. (24.02.2009)

Hughu, smekám! Úžasné otvírací číslo, které nakoplo celý večer neuvěřitelným způsobem, posloužilo jako náplast vůči výsledkům - Akademie opět (ne)zklamala a naservírovala nám výsledky více než neodpustitelné. Už i pocta klasickým muzikálům (30. léta - na Oscarech vedly muzikály, barevné pohádky; lidé hledali vyproštění od finanční krize - parafráze k dnešnímu ročníku více než patrná) dávala najevo, že dnešní večer bude patřit „načančaným pohádkám”, takže vítězství Milionáře z chatrče neznělo tak překvapivě. Ale bolelo to. Příště, Davide, tě snad už Akademie docení... (04.03.2009)