Ano, šéfe!

S odstupem času je pro mě Ano, šéfe! definitivně nejlepší televizní show, která se tady objevila minimálně od revoluce. Absolutně mě nezajímá, že nejde o originál, že Ramsey umí být vtipnější a drsnější. Já chci vidět českou mutaci pořadu v našich podmínkách a s typickými trademarky českých restaurací. Celou dobu se tak divák může mastit na buranství, postkomunistické malosti a neschopnosti změnit zajeté koleje. To vše ve vyhrocených situacích těsně před krachem a v některých případech i v nekonečném labyrintu dluhů. Člověk žasne, kolik primitivů se dostalo k penězům, Naštěstí většina z nich o ně rychle přišla, takže jim není třeba závidět. Ovšem je nutno přiznat, že poměr primitivů a sympaťáků se časem skoro vyrovnal a epizody byly o to emocionálnější. O Pohlreichovi jsem do té doby neslyšel, to přiznávám bez mučení, ale už během pár dílů jsem si jeho rázný styl zamiloval stejně jako většina národa. Po lehce nervózní první epizodě se brzy rozkoukal, začal brutálně hláškovat a již během první série se etabloval v jednu z největších televizních hvězd. Je navíc úžasné sledovat, jak se díl od dílu dostává do větší pohody a celé natáčení si neskutečně užívá. Show má hned několik legendárních vrcholů. Kluk, co si přišel hrát s kamením, naprosto nepochopený význam slova podnikání dvou blbů z Brna, lidský odpad podnikající v Německu (samozřejmě původem Čech), naivním snílkům oči otevírající návštěva Chicaga nebo smutný klaun Bolek, který se utápí v chlastu v té době ještě na své farmě. Třešničkou na dortu jsou pak platonické lásky, které vznikly během natáčení pořadu, když dotyčné dámy neustály sálající charisma legendárního Šéfa. Pojď, Zdéňo! (11.09.2009)

Kdy konečně ŠÉF dorazí i do Interhotelů, aby i tam je zkritizoval, a ukázal jim, že jedí nechutné jídlo, že vše dělají hůře než by dělal on a že právě na něho tam čekali? Ten kdo si nechá takhle nahlížet pod pokličku svého podnikání, tak nevím, co si o něm myslet. Ve velkých městech možná je to reklama, a na malých asi zábava... Nevím. Ale dokud má sledovanost, tak bude vysílán. To vím! (29.05.2010)

„Dej mu na to dvě okurky, debilovi.“ Pohlreich pôsobí brutálne, ale oproti Gordonovi Ramseymu je to včelička medonosná. Pomaly ma až dojala jeho postupná premena. Keď si pozriete a prvé a posledné časti, je zmena markantná. Mne osobne sa veľmi páčil jeho postupný príklon k "feel good dědkovi", ktorého už nebaví len kritizovať a ísť do konfliktov, ale chce byť skôr nápomocný radou a skúsenosťou, čo samozrejme bolo v show prítomné od jej počiatkov, ale vtedy sa predsa len uprednostňovali kontroverznejšie prípady. Bavia ma jeho hlášky, bavia ma jeho rady, baví ma jeho prístup, baví ma jeho varenie. Niektoré diely samozrejme slabšie a nudnejšie, iné super, to je normálne. Niektoré temné a drsné, iné veselé a niektoré dokonca dojemné (mojím najobľúbenejším je časť zo školskej kuchyne, druhá séria, jedenásta časť). Kto má bunky pre gastronómiu, príde si na svoje. Pre mňa kult. Obrovský palec dole ale za poslednú epizódu, ktorá vôbec nepôsobila rozlúčkovým dojmom a ak o jej poslednosti nebudete vopred oboznámení, z ničoho z nej nezistíte, že je fakt záverečná. (19.11.2009)

Zapomeňte, že někde za kanálem žije nějaký pan Górdn Remcy, a buďte trochu vlastenečtí. Kochejte se krásami výlučně české gastronomie a vkročte do otevřené náruče Primáckého zpravodaje o stavu českého restauratérství. Průvodcem vám bude pan Zdeněk Pohlreich, muž, jenž při naplňování svého povolání, jež je mu zároveň i zálibou a zábavou, zcestoval lán světa, a který ví jak to v tom jeho byznysu chodí, a především ví, jak to tam chodit nemá;) První série byla velmi povedená, žádné dva díly nebyly stejné, problém byl vždy někde jinde, výsledek byl tu lepší, tu horší, no prostě jako ze života. Speciální bonus - šéfovy hlášky, které jsou zcela smrtící, a bohužel naprosto trefné. Jo a samozřejmě je tu ještě ten kluk, co si přišel hrát s kamením:))) Takže výsledek - až se kdosi přestane snažit aranžovat upoutávky tak, aby další díl vypadal jako vyhrocené psychodrama (protože to je podraz - v ukázkách řečené bylo naprosto vytržené z kontextu a adresované jinam než je divákovi podsouváno), půjdeme za předpokladu zachování zmíněných pozitiv výš. Zatím je to na 80% a doufám, že Ano, Šéfe získá dostatečně masovou diváckou obec, aby se v ní našlo dost těch, kdo nebudou váhat dát v nějaké hogofogo se tvářící ristorante najevo svou nespokojenost (a samozřejmě spokojenost, bude-li k tomu důvod), v důsledku čehož se bude stále méně opakovat scénka podobná té, kde "vprostřed plzeňských lesů servírujeme hrdě čínské nudle, vole":) PS: Druhá série se pomalu rozbíhá a pokračuje se tak jako dříve, aneb "Támhle je ta kombinace diletantství a beznaděje." PPS: Poetická chvilka - Viděl jsem hada srát, ty vole...žábu bušit pěstí do skály, ty vole...koně zvracet v barvách francouzský trikolóry, ty vole...dokonce jsem viděl i stíhačku couvat, vole, ale todleto jsem teda ještě neviděl... :))) (06.07.2009)

Extrém proti extrému...aneb diváci se počítají... a tak je tu žoviální pseudokuchař Babica versus nekompromisnímu prostořekému Pohlreichu... Nova versus Prima... ale kde je nějaké kloudné vaření? Beru to jen jako zpestření jiného úhlu pohledu...ale podvědomě jsem s Pohlreichem... Ty tam tam jsou totiž doby, kdy jsem chodil či jsme chodili do restaurace nechati se více či méně inteligentně okrást...za mé peníze chci v restaurace adekvátní službu...čerstvou... (11.03.2009)