Ze Soboty na Šimka aneb Návštěvní den v divadle Semafor

Šimek, Sobota a Nárožný pokračují v tradici zábavných pořadů Šimka a Grossmanna a koncipují podobně i svůj pořad. Scénky jsou prokládány písničkami, někdy jen na kratičký výstup hned navazuje písnička. Humor už je samozřejmě zcela jiný, přizpůsobený Sobotově "tupovitému" a Nárožného "nervovému" herectví. A tak se dočkáme jejich verze v úryvku z Lucerny, pak Sobota ze své snahy o Cyrana se dostane až do hraní stylem spícího herce a na závěr si komická trojice popovídá u vrhačských koulí o nápovědě. Pořad je to sice výrazně zábavný, ale Šimek s Grossmannem - to bylo přeci jen o něčem jiném. A povídky - ty opravdu chybějí. 29. ledna 2014 vyhrabala ČT z archivu díl č. 3 (pokud jsem to dobře poznal z úvodních titulků) a odvysílala tak díl, který jsem před tím nikdy neviděl. Styl představení je naprosto tradiční, jen je to celé tak nějak o ničem. Nic nevypovídající scénky o kapesníku, Sobotův výstup s mečem při Nárožného nápovědě, písničky Šimka se Sobotou na "š", a pak už nic. Tenhle díl může být opravdu zapomenut v archivu, na něm totiž vtipné není téměř nic. (14.07.2012)

Jsem velkým fanouškem Šimkova humoru, ale tohle období jeho tvorby mi připadá nejméně vtipné. Inteligentní humor tu jaksi schází, je to úplně jiná liga, než jakou Šimek dělal s Grossmannem a později s Krampolem a Bubílkovou. Některé scénky se Sobotou ještě ujdou (i když těch povedených není zrovna mnoho), ale s Nárožným je to vyloženě nudné. Nárožný zkrátka humorista a bavič nikdy nebyl a je to na něm znát, ve scénkách i dialozích zde působí vyloženě jako rušivý element. I těch zpívaných pasáží bylo na můj vkus až moc, daleko víc, než mluveného slova, takže víc jak 2 * a 45% dát nemůžu. (30.03.2016)

Jako předěl mezi dvěma (geniálníma) Šimkovýma érama u mě tohle prostě nemohlo obstát, sorry. Na jevišti se v tý ani ne půlce stopáže, kterou komikum zpravidla přenechávaj zpěváci, páchá povětšinou nekontrolovanej a hlavně nevtipnej bordel. Šimek jako by si dával tvůrčí pauzu a stále se vzpamatovával ze smrti kamaráda; prim hrajou hlavně stále stejní Sobota s Nárožnym. Za mě teda stokrát radši tu výběrovku i s pozdější, kvalitnější tvorbou tohohle tria. (27.01.2014)

Dělám to nerada, ale víc, jak jednu hvězdu dát prostě nemůžu. Moc Šimkův humor neznám, ale protože miluju Cimrmana, tak jsem chtěla dát šanci i jemu. A naprosté zklamání tedy. Už jen to, že písničky tvořily cca 70% představení, se mi moc nelíbilo. Podle mě zas až tak moc některé nezapadaly do atmosféry a neuvěřitelně nudily. Pak, když tedy přišla scénka, tak až na tu s kapesníkem, to stálo za nic. Vtipy byly dle mého názoru přehnané a bohužel neuvěřitelně předvídatelné. A role pana Nárožného mi přišla vyloženě trapná. (29.04.2011)

V divadle Semafor vznikla spousta legendárních scének a neméně skvělých písniček, avšak tohle představení jimi nedisponuje. Snad jen závěrečná scénka dvou maminek s blbečkem, který nemá rád ostrá jídla (meče, žiletky), byla opravdu vtipná a kdyby Pavel Bobek nezapěl Vincenta, tak bych tentokrát neváhal hudební produkci označit za sotva průměrnou. Přesto však z jeviště sálala ta podivně pohodová atmosféra, jakou takřka vždy dokázal Semafor záhadně vytvořit a tak nebudu více hanět. Nicméně, kdybych představení Ze Soboty na Šimka neviděl, tak bych si obou pánů vážil o něco víc. Výjimkou je samozřejmě pan Nárožný, jehož nápověda, uvaděč i blbeček byli tradičně dokonalí. (26.08.2015)